Čištění radiátorů je třeba, se špinavými zaplatíte za topení víc, a ještě si kazíte vzduch

Větu: „Prach jsi a v prach se obrátíš“ jsme si sice vypůjčili odjinud, ale máme ji rádi, protože je pravdivá. Každou hodinu totiž při obnovování pokožky ze sebe shodíme něco okolo 0,03 – 0,09 gramů starých odumřelých kožních buněk. Nevypadá to divoce, ale za celý lidský život je to pak kolem pětatřiceti kilogramů kožního odpadu. Roznásobte to průměrným počtem členů domácnosti a přidejte fakt, že 70 – 90 % svého času trávíme v domácnostech, a snaha pucovat radiátory topení hned začne dávat smysl.

Ony odumřelé kožní buňky, které trousíme všude kolem sebe, se totiž stávají součástí prachu. Prach chápeme spíš jako takovou nevyhraněnou špínu, ale když se na něj podíváte opravdu dobrým mikroskopem, uvidíte, jak pestrá záležitost to může být. Obecně jde o částečky o průměru menším než 75 mikrometrů. Drobná pylová zrnka, lidské vlasy a zvířecí chlupy, částečky rostlin, opravdu masivní podíl textilních vláken, mikroplasty, kousky celulózy a papíru, zrnka minerálů z venkovní půdy, stopy odloupaných barev a chemikálií,…

Podle toho, jaké složky jsou v prachu výrazněji zastoupeny, pak může nastřádaný prach zhoršovat astma, sennou rýmu, rýmu, bronchitidu. Zvláštní pozornost si ještě zaslouží nepatrní živočichové, roztoči, kteří se zrníčky organických látek v prachu živí. K trávení vylučují enzymy – a zůstávají po nich enzymy natrávené částečky – které mohou vyvolávat poměrně dost silné alergické reakce. Jak to ale souvisí s topením a špinavým radiátorem? Ten totiž v každé domácnosti slouží jako přirozená sběrnice prachu.

Přesněji - jako obrovská závodní jídelna nebo velkokapacitní minutková jídelna pro roztoče. Jen místo fritéz a pánviček se tu na povrchu radiátorů „smaží“ - tepelně upravuje prach, složený z „mastnoty“ organických částeček, lidských kožních buněk. Je jedno, jestli jde o radiátor topení žebrový, deskový anebo žebříkový – jestli je z litiny, ocele anebo hliníku. Když jej nebudete čistit, poměrně brzy se potáhne i na omak mastným povrchovým filmem nechutností, co tolik chutnají roztočům.

Roztoči radiátory v domácnostech milují. Jednak proto, že se jim na nich prostírá stůl s hostinou, a – to je na tom to nejlepší – pořád k ní přibývají nové chody. Na ten matně zašlý, mastný a na omak lepivý povrch nemytého radiátoru se výtečně chytá další vzduchem unášený prach, a ulpívá na něm až k úplnému zašednutí. Ve výsledku to vede k výraznému zhoršení kvality ovzduší v místnostech, v masivní nárůst populace roztočů a s tím souvisejícím rozvojem alergií, a v neposlední řadě, kde snížení výkonnosti topení.

Prachová vrstva, přilepená na podkladové mastnotě, slouží jako izolační kožich. Který brání teplu z radiátoru sálat do okolí ven. Je to jako kryt na topení, o který nestojíte. Protože pak protopíte víc, než kolik tepla pocitově i na teploměru budete mít. O kolik stupňů může znečištěný radiátor snížit teplo v domácnosti? Čísla z pokusů a experimentálních studií mají velký rozptyl. Nejspíš proto, že podmínky se v každé domácnosti dost liší, někde může být radiátor jen mastný a jinde se vyloženě ztrácet pod nánosem prachu.

Nižší odhady hovoří o 1-2° C, ty extrémní - ke kterým důvěru úplně nemáme - pak o 5-7° C. A byť by pravda měla ležet někde uprostřed, není asi jediný důvod, proč si doma krmit roztoče předehřátou stravou, činit vzduch v domácnosti závadný a silně alergenní, a ještě si připlácet za teplo, které nemáme.

Jinak každý stupeň Celsia - o který byl povrch radiátoru teplejší než vzduch v místnosti – zvyšoval koncentraci na topných tělesech usazeného prachu o 3,7 % (v porovnání s prachem unášeným vzduchem). Topení v mrazivý zimní den hřející svými 55° C do domácnosti vytápěné na 20° C znamená, že prachu na radiátorech bude přinejmenším o 130 % víc, než kolik ho je ve vzduchu.

Co s tím? Čistit, to je jasné. Ale háček je v tom, že tady s obyčejnou prachovkou a hadříkem nepochodíte. Nezapomeňte na tu přepálenou mastnotu tělesných ostatků, která na radiátorech drží prach jako lepidlo.

Jak čistit radiátor od prachu? Postup:

1. Vypněte topné těleso, nechte ho vychladnout
2. Pořádně ho - i jeho okolí, parapety - vysajte vysavačem
3. Využijte hubice a násadky vysavačů
4. Naneste na povrch radiátoru mýdlovou vodu a nechejte působit
5. Nebojte se použít jemní čistící kartáče a štětky
6. Omyjte povrch radiátoru hadrem a setřete dosucha

Jinými slovy - je třeba zatočit s polétavým prachem v ovzduší, zabránit tomu, abychom jej nepřeháněli z místa na místo, vycucnout vysavačem velké chuchvalce a s pomocí čisticích prostředků nahlodat onu lepivou mastnotu na povrchu, a nakonec to celé dostat do parády. U žebrových topení se víc natrápíte se záludnými a nedostupnými zákoutími, u deskových je zase často zapotřebí odmontovat, odsadit přední kryt. 

A teď ta nejhorší zpráva – jak často to dělat? V topné sezóně se prý vyplatí přistoupit k takovému velkému čištění co dva týdny. V domácnostech, které mají problémy s prašností a suchým vzduchem, pak ještě častěji. Je to fuška, ale za zdravější vzduch, bydlení bez dráždivých roztočů a úspory na výdajích za topení to stojí.

Zdroj: ResearchGate.com, IARC.fr, NYTimes.com, HouseBeautiful.com, IdealHome.com