Co můžeme vysít již na přelomu ledna a února a proč?

První výsevy můžeme provádět dokonce již v druhé polovině ledna. Zaměřujeme je především na zeleninu s dlouhou vegetační dobou. Pokud například papriky vysejeme hodně brzy, dočkáme se bohatší úrody a začnou nám plodit dříve. Stejně tak můžeme začít rychlit saláty, ale rostlin, se kterými již můžeme začít, je dlouhá řada. Chce to však jedno – dostatek místa. A kdo má zimní zahradu, prostornou a světlou verandu, nebo vytápěný skleník, ten vyhrál. Pro mnohé druhy rostlin pak lze využít i dobře založené pařeniště.

Pokud si počkáme až na jaro a sazenice si koupíme, má to jednu velkou nevýhodu – výběr odrůd je poněkud omezený. Prodávají se především ty odrůdy, o které je největší zájem, ovšem nemusí být zrovna nejvhodnější právě pro vaši lokalitu. Ze semen, kterých je na trhu nepřeberná nabídka, si přitom můžete vypěstovat cokoli. Navíc jde i o vztah k pěstovaným rostlinám. Pokud se něco vypipláme již od semínka, určitě o to budeme pečovat až do poslední chvíle. A samozřejmě nás to vyjde i levněji, vkládáme však svůj čas a svou práci.

Klíčové je zajistit semenáčkům a mladým rostlinkám dostatek světla a teplo. Světlo je důležité pro to, aby rostliny nebyly zbytečně vytáhlé, snaží se dostat za světlem, ono se jim nedostává a tak se čím dál tím víc táhnou vzhůru, místo aby tvořily pevné a silné stonky. Máme-li nedostatek místa na vnitřním okenním parapetu, je dobré rostlinám přisvítit zářivkou s denním spektrem.

Důležitý je také výsevní substrát, který by měl být jemný, lehký a s optimem živin (bez jejich nadbytku). Při výsevu vycházíme z velikosti semen a rostlinného druhu. Ta nejmenší semínka do substrátu pouze zatlačíme, načež zavlažujeme zásadně postřikovačem, abychom semena nevyplavili. Větší semena lehce zasypeme, platí pro něj nejčastěji pravidlo výsevu do stejné hloubky, jak jsou velká. Čili např. 5 mm velká semena vysazujeme do hloubky alespoň 5 mm. Jaké rostliny vysazujeme v druhé půlce zimy a za jakých podmínek?

1. Papriky (včetně chilli paprik)

Teplomilné papriky nám vyklíčí při teplotách nad 25 °C. Je proto dobré pořídit si malý pařníček, který postavíme nad topení. Když nám semena vyklíčí, udržujeme sílícím semenáčkům teploty alespoň okolo 20 oC, ovšem udržením vyšších teplot nic nepokazíme. Na záhony smí jít sazenice paprik až po polovině května, do skleníku je můžeme dát dříve, ale pokud není vytápěný, mohly by sazenicím ublížit poslední mrazíky.

2. Rajčata

Časné předpěstování má smysl hlavně u odrůd vhodných do skleníků, které pak přinesou nejvyšší možný výnos. K naklíčení vyžadují semena rajčat teploty alespoň 20 °C, nejrychleji klíčí při teplotě 25 °C, stejně jako papriky. Později může teplota klesnout na 15 až 20 °C. Sazenice rajčat můžeme dát do skleníku dříve než papriky, při výsadbě na venkovní stanoviště však počkáme do poloviny května (ledoví muži jsou zásadním zahradnickým milníkem).

3. Salát

Saláty jsou otužilými rostlinami a prvních křehoučkých listů se můžeme dočkat již v předjaří. Náročné jsou na teplo pouze při klíčení, kdy při teplotě do 25 oC vyklíčí již za několik dní. Pěstovat pak můžeme salát ve skleníku, pařeništi, ale i pod tepelně izolační netkanou textilií. Semenáčky potřebují teplotu 10-15 °C. Nejranějších sklizní se dočkáme u odrůd, které jsou určené k odřezávání listů, přičemž první mladé listy odřízneme již měsíc od vyklíčení. Podobné je to třeba i s polníčkem, který můžeme sklízet do dvou měsíců od vyklíčení. Hlávkový salát pak vytvoří hlávky do třech měsíců.

4. Mochyně

Mochyně peruánská je známým jedlým druhem mochyně. Jde o hustě olistěnou, až metr širokou a vysokou, bohatě větvenou rostlinu s plody vynikající chuti, které v obchodech prakticky neseženete. My je však můžeme doma sklízet od začátku léta až do podzimu. Mochyně se pěstují podobně jako papriky.

5. Pelargonie

I s pěstováním muškátů ze semen začínáme nyní. A pozor, nejde jen o okrasnou rostlinu, ale též jedlou a chutnou. Jíst můžeme listy, stonky, květy i kořeny. Od semene po květ to však pelargoniím trvá velice dlouho, proto je konec ledna nejpozdější možný termín výsevu. Pro klíčení potřebujeme teplotu 20-25 °C.

6. Celer, květák, brokolice, kedlubna

Celeru trvá až 270 dní, než se dočkáme zralé bulvy. Je proto třeba začít s výsevem již nyní. Při teplotě okolo 20 °C nám vyklíčí do týdne. Pak může teplota klesnout na 10-15 °C. Stejné podmínky vyžaduje brokolice, kterou však budeme sklízet již na konci dubna, a také kedlubna, jejíž rané odrůdy můžeme rychlit v pařeništi či skleníku. Květák nyní vyséváme pouze raný, jeho vegetační doba není tak dlouhá. Klíčí za teplot 20-25 °C, načež by měla teplota semenáčkům klesnout na 12-15 °C, čímž docílíme zisk kvalitních, silných sazenic. Sklizně se u raných odrůd dočkáme již v květnu.

7. Mrkev a ředkvičku vysejeme do skleníku či pařeniště

Mrkve nám vyklíčí ve skleníku či pařeništi při teplotě 10 °C do tří týdnů, při 15 °C do dvou týdnů a do týdne při 20 °C. Nelze ji však předpěstovávat a přesazovat, možné je pouze vysetí již naklíčených semen. Raná mrkev se hodí do vytápěného skleníku a za příznivého počasí i pařeniště nebo nevytápěného skleníku. Rychlou sklizeň nabídnou rané odrůdy určené k rychlení. Do plné velikosti mrkev doroste až za 3 až 4 měsíce od výsevu, sklízet však můžeme i mladší, malé mrkvičky.

Ředkvičky můžeme sklízet již za měsíc od výsevu. Nejrychleji vyklíčí při 20 °C, do dvou týdnů k tomu však dojde i při 10 °C. Ředkvičky proto můžeme vysévat do vytápěného skleníku a za příznivého počasí i do pařeniště a nevytápěného skleníku. V teplejších oblastech dokonce můžeme vysévat i ven pod netkanou textilii. Sklizně prvních ředkviček se dočkáme již měsíc od výsevu.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com, wikipedia.org