Sucho, přívalové deště, silný vítr, vlny veder, na takové projevy klimatické změny se snaží připravit 77 projektů přihlášených do šestého ročníku soutěže Adapterra Awards.
„Někdo nám tu zobal,“ řekne lesník, když zjistí, že z úhledné hromady dřeva ubylo. Aby se hned poznalo, jestli na konkrétním místě někdo “zobal“, označují se hromady dřeva barvou ve spreji. Jak ale označit stromy podél silnic, kterých každým rokem ubývá, a které nejsou dostatečně nahrazovány novou výsadbou? Podél silnic se totiž v Česku “zobe“ často a rovnou po celých stromech, statisících stromů. Fyzicky je přitom barvou označen každý, ale v jiném smyslu než lesnickém.
Skutečnou revolucí v betonářském a souvisejících oborech se může stát nový vynález, totiž přidání složek na bázi uhlíku. Beton tak vlastně vylepšíme nanouhlíkem a pak už jen stačí přivést elektrický proud malého napětí do celé vybetonované plochy. Náklady minimální, efekt obrovský. O to víc, že systém řídí meteostanice.
Nově stavěný most přes přehradu Orlík u obce Červená nad Vltavou má dutý železobetonový oblouk. A vůbec nejde o nic neobvyklého, naopak je tento častý jev nazýván DUŠÍ MOSTU. A právě tuto duši stavaři představili ve středu 10. dubna novinářům.
Registrace přihlášek do již 32. ročníku prestižní celorepublikové přehlídky Stavba roku 2024 je do 10. června 2024!
Britové toužící po kráse nově stavěných budov se dostali do slepé uličky, a cestu ven z ní jim nyní pomáhají najít odborníci z Austrálie. Že to zní až neuvěřitelně? Však je taky celý ten britský problém s estetikou budov pořádně abstraktní. Krásné stavby sice chtějí, poznat je ale neumí.
Železniční tunel Milochov na trati Púchov–Žilina byl na galavečeru v pražském Rudolfinu vyhlášen 24. listopadu Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství jako Zahraniční stavba roku 2023. Porota tak ocenila modernizaci 19 kilometrů dlouhého úseku trati Púchov – Považská Teplá a především pak jeden ze dvou tunelů tohoto projektu. Na výstavbě se podílely společnosti Doprastav, Subterra, TSS Grade a Elektrizace železnic Praha. Generálním projektantem stavby byla firma REMING CONSULT a.s..
Od roku 1900 se objem materiálů nahromaděných ve vystavěných budovách a infrastruktuře po celém světě zvýšil třiadvacetkrát. Badatelé soudí, že naše dostupné zdroje vyčerpáváme bezprecedentním a neudržitelným tempem. A prý bychom měli místo těžby ubývajících surovin z přírody začít využívat materiály dostupné. Je prý třeba začít kanibalizovat naše města.
Permafarma, beton vyrobený z dešťové vody, vytvoření odolného lesa, ekologická myčka tramvají, dešťové záhony a 90 000 nově vysazených stromů. To vše a mnohem více je součástí 21 finálových projektů soutěže Adapterra Awards, která hledá nejlepší adaptace na změnu klimatu v České republice.
Nápad s vytvářením nové souše, tedy budováním umělých ostrovů, které by nevznikly přírodními silami, rozhodně nemůžeme považovat za novinku. Lidé se k podobným stavebním počinům uchylují prakticky už od prehistorie.
Dopravní terminál v Jaroměři je důležitým přestupním uzlem. Přijíždějí sem lidé osobními vozy, na kolech a také zde přestupují z vlakové dopravy na autobusovou a obráceně. Najdete zde parkoviště pro automobily, cyklověž a pět autobusových stání s přilehlými nástupišti.
Platilo po léta, a to nejen ve Spojených státech amerických, že čím více parkovacích míst, tím lépe. Vypadalo to jako nějaká nevyřčená úmluva, na níž se shodl veřejný a soukromý sektor, přičemž plánovači měst tuto doktrínu naplňovali.
Pro lidstvo není zrovna hezkým vysvědčením, že těch největších průlomů v bádání obvykle dosahuje při snaze vzájemně se vyhubit. Války nicméně zůstávají tragickým motorem pokroku. Válka na Ukrajině ukázala, co drony dovedou. Jejich užitečnost se ale nemusí omezovat jen na vojenské využití.
Skandální slova poradce premiéra Štěpána Křečka o archeologii vyvolala bouři. Zástupci archeologů reagovali otevřeným dopisem. Co jim na Křečkových slovech vadí a jak vidí budoucí spolupráci se stavebníky?
Jaké by mělo být z hlediska udržitelnosti a emisní bilance ideální uspořádání města, aby na kilometr čtvereční vměstnalo dvacet nebo padesát tisíc obyvatel? Výzkum skotských badatelů poukazuje na to, že města budoucnosti by měla růst ve formátu nízkopodlažních staveb, nikoliv věžáků a mrakodrapů.
Není to tak, že z dotací necháte vyasfaltovat pěšinu v parku, anebo dokreslíte na silnici o jeden pruh navíc. K funkčnosti cyklostezek – tomu, aby je lidé skutečně používali a měli je rádi - je toho zapotřebí víc. Inspiraci můžete nabrat v několika městech světa, kde to cyklistům docela šlape.
Letos se do soutěže zaměřené na adaptaci na měnící se klimatické podmínky přihlásilo rekordních 115 projektů. Přečtěte si o inspirativních řešeních v boji proti oteplování a suchu.
Nusantara znamená Souostroví. Myšlenka přemístit Indonéské hlavní město přitom není vůbec nová. Stejně jako není Indonésie zdaleka první zemí, která to dělá. Stačí se podívat třeba do Brazílie, kde stál za zrodem nového hlavního města prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira s českými kořeny (Kubíček).
Do letošního ročníku soutěže se hlásila více než stovka nápadů z celé republiky. Cenu si odvezlo osm projektů, z toho jeden přeshraniční v Rakousku. Mezi vítězi najdeme příklady šetrného hospodaření v lesích i na zemědělské půdě, zelené bydlení pro seniory, ekocentrum s unikátní biosolární střechou či dlouhodobý projekt výsadeb.
Situace na zahraničním trhu se stavebními materiály, její vývoj zpětně za posledních 18 měsíců, prý připomíná začátek perfektní bouřky. Tak bývá označován souběh několika nezávislých faktorů, které se synergicky protnou a ve výsledku napáchají pořádnou paseku.
