Chutí připomínají stopky dužistopky sladké rozinky, nejchutnější jsou pak usušené. Navíc tento strom odhalil jedno své velké tajemství. Obsahuje látku, která (dle pokusů na laboratorních zvířatech) snižuje pocit libosti spojený s alkoholem. Vědci si proto slibují, že by mohl být vyvinut lék pro závislé na alkoholu. A testy na lidech začaly již před přibližně deseti lety.
Rod dužistopka
Rod dužistopka (Hovenia) řadíme do čeledi řešetlákovité (Rhamnaceae) a nabízí 7 druhů opadavých keřů či menších stromů. Tyto dřeviny pochází z jižní a východní Asie a jedlé jsou zdužnatělé stopky plodů. Pro naše podmínky je vhodný druh dužistopka sladká (Hovenia dulcis), v angličtině doslova rozinkový strom. Tato dřevina má sbírkový význam a lze ji zařadit do okrasných výsadeb. Nejlépe na slunná stanoviště. Kromě plodů jsou využívány také listy a to v čínské medicíně při léčbě jaterních chorob.
Poměrně malý listnatý strom
Dužistopka sladká je dosti malý listnatý strom, který nedoroste obvykle výše jak 10 metrů. Najdeme jej v přírodě Číny, Koreji a Japonska. Byť je zdobný a krásně kvete, je dosti nenápadný. A z hlediska konzumentů nejsou ceněny plody, ale jejich stopky. Po dozrání plodů stopky postupně zbytní a zdužnatí, načež ze stromu opadávají až s listy. V Asii jde o oblíbený pokrm, ale i součást ovocných nápojů a dokonce i nápojů alkoholických.
Dužistopka sladká je zdobná košatým tvarem své koruny, květy, listy i plody. V okrasných výsadbách je ceněným sběratelským kouskem, přitom nedorůstá obřích rozměrů a nezabere proto nadměrně mnoho místa. Jako skutečný zázrak se ale tato dřevina ukázala co se týká boje s alkoholem, kterému lidé rádi holdují. Na alkohol prakticky neexistuje lék a obtížné je to i s léčbou jeho následků. Navíc neexistuje žádný ověřený způsob, jak zlepšit odbourávání etanolu v těle. A jen málo prostředků dovede potlačit nepříjemné pocity spojené s nadměrnou konzumací alkoholu.
Prezentované výsledky vědeckého výzkumu
Při pokusech s látkou DHM (dihydromyricetin), která je obsažena v tomto stromu, bylo zjištěno, že se zvířata “vyléčila“ z opilosti doslova během několika minut. Výzkum vycházel ze zkušeností tradiční čínské medicíny, kdy bylo uvedeno již v příručce ze 7. století, že s následky nestřídmého užívání alkoholu pomáhá právě konzumace jedlých částí dužistopky.
V tomto směru pak nadchla odbornou veřejnost práce profesorky Jing Liang z Kalifornské univerzity v Los Angeles prezentovaná v seriózním časopise Journal of Neuroscience. Práce navíc naznačila, že by takzvaná pilulka proti opilosti mohla pomoci i při odvykání od alkoholu. Jde vlastně o jednu z mála vlaštovek, jelikož tradiční čínská medicína není na západě příliš uznávaná, odborníci jsou zde vůči ní dosti skeptičtí. V tomto případě ale byly poznatky čínské medicíny takzvaně vzaty na milost, zřejmě proto, že již dovedeme stopovat účinek jednotlivých účinných látek v rostlinách a navíc dokážeme i produkovat podobné sloučeniny uměle. Navíc je vývoj západních léků poslední dobou zdlouhavý a drahý. Zkoumání účinných látek obsažených v rostlinách tradičních medicín se proto ukázalo být možnou cestou.
Má to i jednoduchou, prostou logiku. Rostliny totiž měly na své experimenty miliony let času, proč se proto od nich nepoučit? Vědci postupovali v případě DHM tak, že laboratorně vystavili potkany akutní otravě alkoholem. Některým pak aplikovali látku DHM a jiným nikoli, načež pozorovali, jak rychle se dostanou po intoxikaci z polohy na zádech zase na břicho. Ti potkani, kteří DHM nedostali, se otočili zhruba za 113 minut a ti, kteří dostali DHM spolu s alkoholem, se otočili za pouhých 28 minut (1 mg DHM na 1 kg živé váhy). Látka přitom zabírala, i když byla podána před a po požití alkoholu.
Povzbudivé pak byly i další testy, třeba orientace v bludišti. Pod mikroskopem pak vědci zjistili, že se DHM váže na místa klíčová pro účinek alkoholu, takzvané kotvy (receptory GABA) na povrchu neuronů. Pokud DHM kotvy obsadí, již se na ně nenaváže etanol a zůstává pouze v krevním řečišti, odkud je postupně odbourán. Pokusná zvířata proto zůstávala střízlivá, i když měla v krvi značné množství alkoholu.
Aby toho nebylo málo, zjistilo se, že DHM zároveň snižuje chuť na další pití. Bylo proto možné vyslovit hypotézu, že DHM snižuje pocit libosti spojený s alkoholem. Bohužel však nelze výsledky studií na zvířatech mechanicky přenášet na lidi. Je zde ale určitá šance, že by mohl být na této bázi vyvinut lék proti akutní otravě alkoholem.
Zdroj: wikipedia.org, idnes.cz
