Indonésie staví nové hlavní město uprostřed pralesa, bude se jmenovat Nusantara

Když na konci srpna 2019 oznámil indonéský prezident Joko Widodo, že Indonésie konečně našla vhodné místo pro své nové hlavní město a to na Borneu, byl již jen jedním z řady těch, kteří to udělali dříve.

V roce 1997 se rozhodl přesunout hlavní město z Almaty do 1200 kilometrů vzdálené Akmoly kazašský prezident Nursultan Abišuly Nazarbajev. Almata prý již neměla kam expandovat a navíc ležela v seizmicky aktivní oblasti a k tomu ještě blízko problematických hranic s Kyrgystánem. Město přejmenoval na Astanu (kazašsky to znamená hlavní město), ovšem v roce 2019 byla Astana opět přejmenována, tentokrát na Nursultan na počest prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Ten rezignoval na svou funkci právě v roce 2019.

Myanmar se do roku 1989 oficiálně jmenoval Barma a hlavním městem byl Rangún. V roce 2005 se však novou metropolí Myanmaru stalo ze dne na den Neipyijto (Naypyidaw) vybudované uprostřed tropického pralesa, přibližně 320 kilometrů severně od Rangúnu. Výstavba dokonce probíhala do značná míry potají, vládní úředníci pak měli se svými rodinami na přestěhování do nového města pouhé 2 dny.

Rozlohou je Neipyijto přibližně 4 krát větší než Londýn, žije zde však pouhý 1 milion obyvatel. Předimenzovanost nové metropole je neuvěřitelná, některé dálnice mají i dvacet jízdních pruhů. Jsou však prázdné stejně jako ulice města. Hlavním důvodem stavby nového města byl zřejmě fakt, že Neipyijto leží poblíž třaskavých regionů, které bylo třeba umravnit vojensky i vládně. Ovšem lze jen spekulovat, jelikož dalším důvodem přesunu hlavního města mohlo být na rozdíl od zranitelného Rangúnu stabilnější podnebí. V každém případě je však dnes městem duchů, které svou megalomanií ohromuje turisty.

O novém hlavním městě Brasília jsme na našich stránkách již vydali i článek. Do roku 1763 byl hlavním městem Brazílie přístav Salvador nacházející se poblíž největších plantáží s cukrovou třtinou. Po přesunutí kapitálu na jih, kde se těžilo zlato, pak došlo i k přesunu hlavního města. A také výstavbě sítě dálnic rozlehlou Brazílií. Brasília byla budována 41 měsíců, stavbu nařídil v roce 1956 prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira, vnuk českého emigranta Jana Nepomuka Kubíčka. Hlavním architkem byl Oscar Niemeyer. Výsledkem spolupráce je město, které dnes sice taktéž příliš nepulzuje životem, taktéž je výrazně předimenzované, megalomanské, ovšem je zapsané na seznam světového dědictví UNESCO. Jako jediné z novoměst světa postavených ve 20. století.

Své nové hlavní město má od roku 1991 také Nigérie, nejlidnatější země Afriky. Rozhodly o tom úřady již v roce 1976, Lagos už prostě kapacitně nestačil. Přispělo i zhoršení bezpečnostní situace, kdy začali zahraniční úředníci z Lagosu utíkat. Nová metropole Abuja však začala vyrůstat na zelené louce až v osmdesátých letech 20. století a dnes zde žije přibližně 3 miliony obyvatel. Městu zřejmě nehrozí osud izolované Brasílie či Neipyijta, počet obyvatel zde rychle roste.

Přibližně ve stejné době jako v Nigérii se rozhodli i v Tanzánii. V roce 1996 započalo stěhování z Dar es Salaamu do Dodomy a to se děje dodnes. Vlastně se to v mnohém dosud nestalo. Stěhování je postupné, načež je mnoho vládních úřadů a ambasád důrazně odmítá. Důvodem zřízení nového hlavního města prý bylo lepší klima, strategičtější poloha a více ekonomických příležitostí. V pustině.

Indonésii má většina Čechů spojenu především s levným a klidným turistickým rájem jménem Bali. Ovšem indonéské vládě bylo dlouhodobě vyčítáno stranění Jávě, kde je hlavní město Jakarta dosud. Nové hlavní město Nusantara (Souostroví), postavené uprostřed pralesa, má být dvakrát větší než New York (má mít rozlohu 783 kilometrů čtverečních) a má být uhlíkově neutrální. Pravda, trochu paradoxní až alibistický požadavek v zemi, kde krajinu ničí a hyzdí těžba uhlí a palmy pěstované na palmový olej.

Argumentů pro nové hlavní město bylo více a současný prezident Jokowi není prvním, kdo takové plány spřádal. Myšlenka přesunu hlavního města se objevila již v době získání nezávislosti. Tehdejší prezident Soekarno (1945-1967) plánoval přesunutí hlavního města do Palangkaraya na Kalimantanu. Prezident Yudhoyono (2004-2014) se k této myšlence později také přidal. A vše realizuje až prezident Jokowi, ale trochu jinde. Začal hned poté, co vyhrál v roce 2019 své druhé prezidentské funkční období (další již mít nemůže). S kontroverzním projektem nemohl přijít během období prvního, v tom druhém by zřejmě neuspěl.

Nyní již probíhají stavební práce a úřady slibují „udržitelnou lesní metropoli“, která má být do roku 2045 uhlíkově neutrální. Kritici samozřejmě tvrdí pravý opak. Projekt odstartoval již v polovině loňského roku a úřady si od Nusantary slibují futuristickou metropoli, v jejímž centru budou stát lesy a parky, obnovitelné zdroje energie, a kde se budou chytře řešit odpady. Co na tom, že původní záměry ochránit zvířata a citlivě a velkoryse se vypořádat s domorodci vyšly vniveč. Když se kácí les, lítají třísky. Kritici tvrdí, že vláda zcela ignoruje unikátní přírodu ostrova Borneo, nejen lidská práva. Stavba totiž původně neměla stát v místech, kterými migrují zvířata. Ale ona v pralese vůbec nějaká taková jsou? Navíc prý vláda sebrala lidem pozemky násilím a jen za drobné odstupné. Ve finále úředníci a vládci tvrdí, že doufají, že domorodci pochopí důležitost stavby pro dobro všech. Nepřipomíná vám to něco?

Každopádně oficiálními důvody jsou fakta, že se Jakarta potápí, podobně jako Holanďané musí i místní obyvatelé bojovat s mořem. Navíc je dopravně i lidsky zcela ucpaná, znečištěná, prostě přeplněná. A proč právě Kalimantan na Borneu? Protože leží blízko geografického středu Indonésie. Přesněji je zvolená lokalita rozdělena mezi Severní Penajam Paser Regency a Kutai Kartanegara Regency ve východním Kalimantanu. Což je přibližně mezi Balikpapanem a Samarindou.

Stěhovat se samozřejmě bude pouze hlavní město se svými úřady, nikoli celá Jakarta. Přemístit 10 miliónů lidí je nereálné i pro mnohem silnější ekonomiky. A Jakarta? Ano, je přelidněna, znečištěna a potápí se, jenže je stále plánována budoucnost města a dokonce se předpokládá, že bude nějakou dobu největším městem světa.

Práce na novém hlavním městě již měly začít v roce 2020, vše ale přibrzdil COVID. Plánování proto bylo zastaveno a obnoveno v roce 2021. 17. ledna 2022 pak bylo oznámeno jméno nového budoucího hlavního města Nusantara.

Zdroj: futuresoutheastasia.com, wikipedia.org, iprima.cz, novinky.cz, idnes.cz