Mšice jsou paraziti, kteří dovedou napáchat obrovské škody, byť jsou zcela miniaturních rozměrů. Jasně dokazují, že právě parazitické organismy všech forem jsou a byly v historii života této planety nejúspěšnější. I lidé ví o parazitismu své v mnoha jeho formách a nijak se ho neštítí. Ovšem s parazity, kteří ničí naši úrodu, okrasné rostliny, domácí mazlíčky, nás samé a i s mnoha, kteří devastují přírodu kolem nás, se snažíme bojovat. Jak je to právě se mšicemi?
Termínem mšice je kromě jednotlivých druhů mšic označován i celý rod a také nadčeleď. A mnohé druhy dokonce ani nemají odpovídající český název. Navíc se výraz mšice používá nepřesně i u jiných druhů, byť jsou mšicím podobné. Ze známých cca 3000 druhů mšic přitom žije ve střední Evropě cca 850.
Proti mšicím je třeba zakročit, jakmile se objeví na rostlinách. Snad s výjimkou mšic na bezu černém, kterými nejsou ostatní rostliny na zahradě napadány. Mšice jsou vůbec nejčastějším škůdcem na našich zahradách, ale i pokojových rostlinách. Navíc přenášejí na rostliny různé nemoci – především virové, proto je včasný zásah vůči nim tak důležitý. S mšicemi začínáme zpravidla bojovat již brzy na jaře.
Mšice
Důležité je poznat nepřítele
Toto pravidlo je všeobecné, ale v případě mšic platí obzvlášť. Mohou být velké dokonce až 10 mm (některé jen zlomek této velikosti a většina nejvýše v řádu milimetrů) a na napadených rostlinách se množí ohromnou rychlostí. Za jeden rok vytvoří až 30 generací! Jakmile jsou na rostlinách patrné již velké shluky mšic, je za 5 minut 12, ne-li po dvanácté. A stejně jako je neobvyklá rozmnožovací schopnost mšic, je neobvyklý i jejich životní cyklus.
Zimu mšice přežijí ve stádiu vajíček, ze kterých se na jaře vylíhnou „zakladatelky,“ což jsou okřídlené larvy, které dospějí již za cca 10 dnů, ztratí křídla a stanou se živorodými samičkami. Tyto samičky žijí cca 3 týdny a za tu dobu rodí další škůdce jako na běžícím pásu. Jde vlastně o takovou továrnu na výrobu mšic. Tyto samičky se rozmnožují bez oplození a k vývinu nových larev dochází uvnitř jejich těla. Na svět již přijdou larvy plně vyvinuté a jedna „zakladatelka“ jich vyprodukuje za svůj krátký život až dvě stě. Samic! Ovšem za příznivých podmínek spojených s dostatkem potravy. Pokud se v konkrétním místě noví jedinci přemnoží, narostou mladým samičkám křídla a samičky odlétnou založit novou kolonii. Za ochlazení a zkracujících se dnů se začnou líhnout i samečkové, dochází k páření a samice začnou klást vajíčka, která přečkají další zimu. Čím je zima mírnější, tím více „zakladatelek“ se dočká jara! Za prvních mrazíků sice hyne stávající dospělá populace, to však není nic platné – vajíčka přežívají celou zimu. Některé druhy mšic přitom vyhledávají stále stejné rostliny, jiné zkouší parazitování na různých druzích rostlin.
Mšice
Pro život mšic jsou klíčoví mravenci, kteří dokonce napadají přírodní predátory mšic. Škodu nám tak způsobí, pokud tyto predátory proti mšicím nasadíme, zainvestujeme do nich. Mravenci milují medovici mšic a proto tyto parazity ochraňují. Jinak v zahradách mravenci nepáchají velké škody. Došlo postupně k vývinu a genetickému zakotvení oboustranně výhodného vztahu mravenců a mšic – k takzvanému mutualismu, čili interakci dvou odlišných živočišných druhů, což pozitivně ovlivňuje populaci obou. Jakmile tedy odhalíme nezvyklé množství mravenců na konkrétních rostlinách, mšice jsou vždy poblíž. Ovšem i mšice se dovedou bránit svým predátorům a to i bez pomoci mravenců. Vylučují feromon, který útočníka potřísní, načež je cítit na značnou vzdálenost. Samozřejmě jej cítí další mšice a ty přestanou sát z rostliny šťávu a popadají na zem. Prostě útočníkovi náhle zmizí.
Ovšem mšice nenajdete jen podle mravenců. Za prvé jsou jejich shluky zcela nepřehlédnutelné, pokud se vám již mšice na rostlinách přemnožily, za druhé poznáte jejich působení i podle zkroucených listů a jejich nezdravého zbarvení. Navíc mšice upřednostňují mladé listy a pupeny, což je velmi zlé. Listy chřadnou a nové pupeny jsou deformované. Jelikož ale mšice vysají z rostlin více cukru, než dokážou zpracovat, vylučují sladkou, lepkavou šťávu, které se říká medovice. Kromě mravenců tuto medovici milují třeba také včely a mouchy. Vysáváním šťávy jsou rostliny oslabovány – přicházejí o živiny.
Mutualismus mšic a mravenců
Se mšicemi můžeme bojovat čtyřmi různými způsoby:
Chemickým postřikem, který je sice silně agresivní, ale zaručí účinek (např. Pirimor, Talstar, Torant, Mospilan, Decis Flow a pro pokojové rostliny například insekticid Perfect Plant).
Použít též lze insekticid na přírodní bázi, který neobsahuje chemikálie. Říká se, že funguje například mícha z kopřiv- zraje 4 až 6 týdnů v uzavřeném sudu naloženém kopřivami ve vodě a je zároveň výborným hnojivem a to i listovým. Její nevýhodou je silný zápach. Insekticidy na přírodní bázi si jinak můžeme zakoupit. Přečtěte si našich 10 receptů na domácí postřiky proti mšicím.
Použít můžeme také přirozené predátory mšic, ovšem počítejme s tím, že jejich řady zdecimují mravenci. Nasadit můžeme slunéčko sedmitečné (Coccinela septempunctata), zlatoočko (Chrysopa vulgaris), parazitickou vosičku Aphidius colemani a dravou mšicomorku.
Čtvrtým způsobem je mechanická ochrana interiérů před zavlečením mšic na pokojové rostliny. Instalujeme proto do oken a dveří ochranné sítě a nové pokojové rostliny, které si domů přineseme, ihned postříkáme proti mšicím. Ochranné sítě lze instalovat i do skleníku.
Dravé slunéčko
Mezi nejvíce škodící mšice na našich zahradách patří:
Mšice zelná (Aphis brassicae) – parazituje na brukvovitých rostlinách (kedlubny, kapusta, zelí…), napadené rostliny musíme ihned spálit, tato mšice je extrémně odolná
Mšička révokaz (Viteus vitifolii) – parazituje hlavně na vinné révě a přenáší na ni patogeny některých virových chorob (hálkotvorný druh mšice).
Vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum) – parazituje na ovocných stromech, ovšem na jejich větvích, na kterých se tvoří vatovité chomáčky. Tato mšice je natolik nebezpečná, že dovede ovocný strom dokonce i zahubit vyčerpáním.
Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) – parazituje na rybízu, na jehož listech tvoří žluté a červené puchýře. K její likvidaci musíme použít selektivní insekticid, který neškodí přirozeným predátorům mšic.
Mšice chmelová (Phorodon humuli) – způsobuje až neuvěřitelné škody na chmelu.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii) - patří k nejznámějším škůdcům brambor, přenášejí na ně mnoho nebezpečných virových chorob.
Mšice maková (Aphis fabae) – jejími hlavními nositeli jsou brslen, kalina a pustoryl a samozřejmě způsobuje škody na maku.
Korovnice smrková (Sacciphantes abietis) – parazituje v lesích na jehličnanech, kterým pak rezne jehličí a opadává.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) – jak již bylo zmíněno v případě brambor, tato mšice napadá vše ve sklenících a v létě i venku, zdaleka ne jenom broskvoně. Na listech ovocných dřevin způsobuje zkadeření.
Kořenové mšice (Pemphigus auriculae, Pemphigus psoudoauriculae) – tyto mšice parazitují na kořenech rostlin, přičemž zpomalují a nebo dokonce zastavují růst rostlin, ty pak uvadají, žloutnou a zasychají. Na kořenových balech najdeme nejčastěji šedobílé vločky a nebo chomáčkovité útvary.
Dále známe například mšici maliníkovou, jabloňovou, vojtěškovou, krušinovou, tavolníkovou a jiné.
