Jak si předpěstovat sazenice zeleniny

Co budeme potřebovat

K předpěstování sazenic zeleniny potřebujeme vhodný substrát, semena k naklíčení, malé nádoby, případně sadbovací tablety, ovšem stačí třeba i kelímky od jogurtů. Případně můžeme využít i miniskleníky, ale není to třeba – sazenice předpěstujeme i za oknem situovaným na jih na vnitřním okenním parapetu. 

Kvalitní substrát, světlo a vlhkost

Kvalitní zemina je k úspěchu nejdůležitější, respektive stejně důležitá jako kvalitní semena vhodné odrůdy a s dobrou klíčivostí. Ovšem zemina též musí mít po celou dobu předpěstování sadby správnou teplotu. Ideální je vzdušný a propustný substrát, který je zároveň přiměřeně chudý na živiny - při klíčení a v počátečních stadiích růstu je přebytek živin ke škodě. Hovoříme o „substrátu pro výsevy.“ Substrát ale nemusíme kupovat, můžeme si jej připravit i sami. Smísíme kvalitní zeminu s rašelinou a pískem a takto vzniklý substrát propaříme, čímž předejdeme výskytu chorob. Výsevy mohou být někdy napadány houbami, které způsobují padání klíčících rostlin, mohou se ale objevit též různé druhy plísní. V případě plodové zeleniny můžeme do substrátu pro výsev přimíchat trochu perlitu a rašeliny.
Kromě substrátu je též důležité zajistit rostlinám dostatek světla a přiměřenou vzdušnou vlhkost. Sazenice samozřejmě pravidelně zaléváme a případně i rosíme, ale musíme dát pozor, aby již na večer byly oschlé – kvůli riziku šíření plísní. Každá nádoba musí mít samozřejmě zajištěn odtok přebytečné vody, čili otvor dole a alespoň tenkou vrstvu drenáže. Zeminu nepřeléváme, ale držíme stále mírně vlhkou. Vysoká vlhkost způsobuje hniloby a houbové choroby.  

Stanoviště pro sadbu

Ideální je světlé místo s dostatkem vzdušné vlhkosti. Pokud je v interiéru příliš sucho, pomohou odpařovače na radiátorech a rosení sazenic. Dostatek světla a vlhkého vzduchu je pro sazenice prostě klíčový. Pokud ale máme tu možnost, zajistíme rostlinám ideální vzdušnou vlhkost v pařeništi či skleníku a nebo v krytých nádobách – takzvaných minisklenících. Dostatek světla mají rostliny u nezakrytých oken na vnitřních okenních parapetech, později je pak můžeme přemístit na balkón, terasu a nebo umístit i v nádobách na slunné místo na zahradě. Úplně však stačí, když sazenice umístíme ven až při přesazování na finální stanoviště. Se vzdáleností od okna klesá intenzita světla, již 1,5 metru od okna je poloviční!

Sadbovací vychytávky

Praktickou vychytávkou jsou sadbovací tablety. Do tablety vložíme semínko a tabletu se semínkem položíme do vody, kde nabobtná. Rostlina si postupně vytvoří bohatý kořenový bal, se kterým ji vysadíme rovnou na finální stanoviště. Sadbovací tablety se vyrábějí z rašeliny a dobře v nich drží vzduch - rašeliník je typický tím, že ve svých buňkách dovede udržet značné množství vody.

Další vychytávkou jsou miniskleníky, čili interiérová pařeniště. Skládají se z misky a průhledného krytu a jsou vyrobené nejlépe z pevného plastu, se kterým se lépe manipuluje. Průhledná horní část miniskleníků má nejčastěji ventilační škvíry, které můžeme zvětšovat a zmenšovat, čímž regulujeme vzdušnou vlhkost. Miniskleníky se ale vyrábí i z měkkého plastu, nejen z tvrdého.

Další vychytávkou jsou sadbovače s vlastním vytápěním, ovšem pro přípravu sadby nejsou třeba, vlastně jde o zbytečný luxus.

Jakou zeleninu předpěstováváme?

Stejně jako předpěstování sazenic v nádobkách je důležité i jejich dopěstování. A právě třeba sazenice paprik a rajčat mají v této fázi značné nároky na místo. Nejlépe se v tomto směru předpěstovávají sazenice salátu, kedlubnů a květáku, o měsíc později vysejeme papriky, rajčata a okurky. Sice lze s jejich předpěstováním začít i dříve, ale musíte mít právě vhodné místo na dopěstování sadby. Mořit je v této fázi na malé ploše okna nemá smysl, byly by příliš vytáhlé a křehké. Ideální je skleník a pokud ještě hrozí noční a ranní mrazíky, ukryjeme sazenice na noc do interiéru, nebo je ochráníme textilií. De facto lze předpěstovávat jakoukoli zeleninu, obtížnější je to se zeleninou, která se jednotí a musíme ji tedy přepichovat. Čili předpěstovat si můžeme kromě zmíněných druhů třeba i pórek, celer a další.

Výběr semen

Při nákupu semen si všímejte, zda jde o rané odrůdy určené k rychlení. Ty mají o něco kratší vegetační dobu. Například při výběru salátu pak volíme mezi salátem hlávkovým, listovým a ledovým, červeným a zeleným atd. Druhů a odrůd zeleniny je nepřeberně… Při teplotě 20 až 25 ^oC nám semena vyklíčí za několik dní. Klíčení ovšem urychlíme přikrytím výsevu sklem či fólií, které po vyklíčení rostlin odstraníme. Ale třeba papriky vyžadují pro výsev teploty okolo 30 ^oC, kdy vyklíčí do cca deseti dnů. Nejnáročnější na teploty jsou okurky salátovky, potřebují teplotu až 35 ^oC, při které vyklíčí za 3 až 5 dnů, jinak trvá jejich klíčení mnohem déle. Semena okurek je nejlépe vysévat naplocho přímo do květníků naplněných do poloviny kvalitní zeminou s přídavkem rašeliny a písku. Zeminu pak k sazenicím později postupně přisypáváme. Sazenice okurek jsou nejnáročnější i na teplotu půdy a světlo. Při nedostatku světla jsou vytáhlé a bledé.

A opravdu dejte u veškeré zeleniny pozor na dostatečnou, ale rozumnou zálivku, jelikož přeschnutí a suchý vzduch způsobují dřevnatění kořenového krčku sazenic a poté předčasnou tvorbu růžic. Při přelévání však mohou sazenice naopak zcela uhynout. 

Doba výsevu

Předpěstování zeleniny zahajujeme nejčastěji v únoru a březnu, ale najdou se i výjimky. Třeba celer by měl odstartovat svou vegetační dobu nejpozději na konci ledna. Nikdy však nevysévejte semínka rostlin dříve, než je uvedeno na obalu. Přerostlé sazenice se obtížně ujímají v zahrádce, špatně rostou, napadají je choroby a dají nám malé výnosy. Navíc některá semena potřebují dostatečně dlouhou dobu na to, aby vůbec byla schopna klíčit – hovoříme o dormanci. Růst sazenic se začne zrychlovat v půlce března, kdy se prodlouží délka dne.

Únor

• Sejeme semena zeleniny s dlouhou vegetační dobou – celer, celer řapíkatý, lilek, …
• Sejeme též zeleninu, kterou chceme dříve sklízet a je odolná vůči chladu – salát hlávkový, rané zelí, kapustu, kedlubny, květák, …
• Na konci února můžeme začít s předpěstováváním papriky.
• Za dobrého počasí můžeme v teplejších oblastech koncem února vysévat přímo na záhony mrazuvzdornou zeleninu – mrkev, petržel, pastinák a špenát (vydrží až -9 °C).

Březen

• Jde o ideální měsíc pro výsev semínek pro předpěstování většiny zeleniny, ale i květin.
• Pokud tedy necháme veškerý výsev na březen, nic nepokazíme, snad jen s výjimkou celeru.
• Do nádob za oknem či vytápěných skleníků sejeme rajčata, papriky, okurky, pór, brokolice, salát hlávkový, košťáloviny a bylinky.
• Do volné půdy můžeme přímo sít mrkev, petržel, pastinák, špenát, ředkvičky, hrách, kozlíček polníček a černý kořen.

Duben

• V dubnu již nezahajujeme předpěstovávání, ale semínka sejeme přímo do volné půdy na záhonech -  zelí, mangold, černý kořen, hrách, listovou zeleninu, červenou řepu, kopr, ředkve, ředkvičky, roketu, košťáloviny.
• Některé předpěstované sazeničky můžeme po otužování přesazovat do volné půdy - saláty, zelí a kedlubny.

Květen

• Od poloviny května přesazujeme do volné půdy předpěstované sazeničky celeru, rajčat, paprik, okurek, bylinek a další – vlastně všechny, co nám ještě zbyly.
• Začátku května se raději vyhýbáme, jelikož ještě hrozí noční a ranní mrazíky.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.abecedazahrady.cz, www.jaktak.cz, www.shutterstock.com