Jak si udělat miniaturní zahradu

Pěstovat dokonce i užitkové rostliny lze i na minimální ploše. Bude tomu samozřejmě odpovídat výnos, ale radost z vlastnoručně vypěstovaných plodů bude i tak pravá a nefalšovaná. A na konec - ani s tím výnosem to nemusí být až tak špatné. A co víc, co si sami vypěstujeme lépe chutná i voní oproti plodům, které jsou sklizené nezralé a poté přepravované přes celou Evropu či půlku světa.

Pěstovat lze všude, kde je čerstvý vzduch, kam dosáhne sluníčko, kde lze umístit nějakou mobilní nádobu či vytvořit alespoň miniaturní záhonek. Chce to jen chuť, vyhrnuté rukávy a trochu práce.

Pěstování na balkóně či terase

I vysoko nad rušnou ulicí se může malá plocha balkónu zazelenat a přinést chutné plody. Rostliny zde budou samozřejmě růst v květináčích, ovšem budou ohrožované výkyvy teplot, stejně jako silnými dešti. V létě je snadno spálí slunce, na podzim zase uškodí mrazivý vítr. Voda se u kořenů navíc udrží jen chvilku, živiny jsou rychle spotřebovávány a proto musíme stále zalévat a hnojit anorganickými hnojivy. Přesto však i tyto pěstitelské pokusy nejsou marné.

Klíčové je především, jakým směrem jsou balkón, lodžie, či terasa orientovány. Určitě vás čeká více pěstitelských pokusů po více sezón, než zjistíte, jakým rostlinným druhům se bude právě ve vaší miniaturní zahrádce dařit. Nejlépe na tom bývají bylinky, a to i co se týká nároků na pěstování. V každém případě si pěstitelské úspěchy vždy pojistíte kvalitní půdou v mobilních nádobách, optimální zálivkou a případně i přistíněním, které bude fungovat i jako ochrana před mrazivými větry signalizujícími brzký příchod zimy.
Ideální je, aby alespoň svrchní část půdy byla směsí kvalitního kompostu a slatinné rašeliny bohaté na dusík. Obávat se též nemusíme hlouběji zapraveného, dobře uleželého hnoje.

Co se týká zavlažování, ideální jsou samozavlažovací nádoby, ani ty vás však nepustí na delší dovolenou, je proto třeba dát někomu spolehlivému klíče od bytu a správné instrukce. Pokud použijeme obyčejný květináč, nesmíme zapomenout na pořádně velkou misku a drenáž, třeba z kamínků.

Zeleninu je lepší pěstovat v bedýnkách (hlubokých alespoň 20 cm) či pevných igelitových pytlích se substrátem. Okraj pytle lze zahrnout směrem dovnitř a tím zamezíme přelití substrátu za silných dešťů a též tento trik pomůže v substrátu udržet zálivkovou vodu.

V mobilních nádobách lze pěstovat prakticky cokoli, pouze při pěstování kořenové zeleniny je třeba zvolit odrůdy s kratšími kořeny, rajčata jsou ideální keříková, papriky chilli. Zřejmě se nám v těchto podmínkách nepodaří vypěstovat háklivé okurky, zato dýně či cukety vypěstujeme bez potíží, ovšem potřebují větší plochu a té zřejmě nedosáhneme. A opět opakujeme – na balkónech se nejlépe daří bylinkám, obzvláště těm, které milují sluníčko a nevadí jim sucho.

Minizahrádky

Minizahrádky mají oproti mobilkám tu výhodu, že jde vlastně o běžné pěstování na volném záhonu, prostě ale jen malém. Čili pro tento případ není třeba jakýchkoli speciálních pokynů. Jen je dobré volit menší rostliny, které si navzájem nestíní a skladbu rostlin provést tak, aby ty vyšší a mohutnější byly vždy v pozadí. I do mini zahrádky však můžeme postavit nějakou tu mobilní nádobu, ve které se bude dařit lecčemu podobně jako na balkóně. A je zde ještě jedno řešení – vertikální zahrádky. Například z palet vytvoříme řady nad sebou ležících minizáhonků, kdy může v každém růst něco jiného. Takto upravenou paletu pak stačí k něčemu ukotvit (třeba ke zdi) a je hotovo. Pěstovat lze i v řadách zavěšených PET lahví, starých botách, speciálních okrasných nádobách, ve starých hrncích, vědrech a podobně.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com