Šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 14 fotek

Pokud vám z trávníku v zahradě vyrůstají zázraky jako třeba pýchavka obrovská a nebo jedlé žampiony, není třeba jakkoli zasahovat. Tedy když houby máte rádi a pojídáte. Nařízkovaná pýchavka obalená v těstíčku je opravdovým skvostem kuchyně, kam se na ni „hrabe“ klasický český výmysl „smažený sýr“. Někomu však může vadit, když při chůzi v trávě na boso šlápne na slizkou hmotu (i malé houbičky se na chodidlo při došlapu nalepí). A vyloženě nebezpečné jsou pak houby jedovaté. Pro vaše malé děti, ale i mnohá domácí zvířata. Navíc se u vás v zahradě může objevit třeba i takový kropenatec a „trip“ po konzumaci kropenatců, pokud není plánován, je též nebezpečný. Tyto houby totiž obsahují určité množství psilocybinu stejně jako lysohlávky. Jak se tedy hub v trávníku zbavit?

Klíčem je podhoubí

Klíčem k pochopení hub je podhoubí a to se stále rozšiřuje, pokud se konkrétnímu druhu hub začne na konkrétním místě dařit. Často se přitom právě v trávníku houby vyskytují v nápadných kruzích. Lidé věří, že jde o kruhy magické, vysvětlení je však zcela obyčejné, může za to podhoubí. A jak se rok za rokem mycelium rozrůstá, kruh se zvětšuje. Podle velikosti kruhu pak odborník pozná, jak je mycelium (podhoubí) staré. Bohužel mnoho druhů hub vyskytujících se v zahradách patří do kategorie jedovatých a nebo alespoň nejedlých, čili s až odpornou chutí a vůní.

V kruzích rostoucí špička obecná (Marasmius oreades)
V kruzích rostoucí špička obecná (Marasmius oreades)
Špička obecná, čím větší kruh, tím starší podhoubí (Marasmius oreades)
Špička obecná, čím větší kruh, tím starší podhoubí (Marasmius oreades)

Rozšiřování hub ve vašem trávníku je spojeno se třemi různými jevy. Tráva odumře a následně se vytvoří prstenec tmavě zelené trávy bez hub a nebo s houbami. Půda uvnitř těchto kruhů je vždy prorostlá podhoubím a nepropouští vodu. A právě tento fakt je pro trávník smrtící. Nejčastěji pak houby najdeme v trávníku na půdě chudé na živiny, suché a vyprahlé od sluníčka. Stačí, aby pořádně zapršelo a z podhoubí se začnou na povrchu „vyloupávat“ plodnice hub.

Pýchavka obrovská, chlouba každé zahrady, kde se objeví (Langermannia gigantea) (Zdroj: Shutterstock)
Pýchavka obrovská, chlouba každé zahrady, kde se objeví (Langermannia gigantea) (Zdroj: Shutterstock)

Radikální řešení, které stojí mnoho námahy

Způsobů, jak se hub v trávníku zbavit, je přitom více. Jednou z možností je odstranění plodnic a následné zrytí plochy, okolo které se houby vyskytují (na jejích okrajích). Nejprve sejmeme travní drn, poté zeminu nakypříme za současného přidání hnojiva a kompostu, udusáme, travní drn vrátíme na původní místo a pořádně zalijeme. Jestliže je však již trávník v opravdu špatném stavu, může být také řešením výměna zeminy a nový výsev. A nebo založení nového trávníku (travního koberce) na lože z písku, jak doporučují odborníci. Zeminu je třeba v takovém případě vykopat do hloubky cca 30 cm. Podhoubí se tak zbavíme opravdu definitivně a nový trávník na novém podkladu bude lépe prosperovat. Některé zdroje dokonce uvádějí, že je třeba zeminu odstranit do vzdálenosti 50 cm od kruhu a 75 cm do hloubky. Jiné uvádějí 50 cm do hloubky. Chce se vám do toho?

Když mají houby vhodné podmínky, využijí je

Než ale bude třeba sáhnout až po takto radikálním řešení, je dobré si preventivně zhodnotit důvody, proč by se nám na trávníku měly objevovat houby a nebo proč se již objevují. Důvodů totiž může být více. Ať již jde o deštivé počasí (po deštích rostou houby v trávnících vždy, pokud je v půdě podhoubí a počasí je teplé), časté hnojení trávníku, zvířecí exkrementy, způsob sečení apod. Třeba kropenatec vyrůstá na vlhkých trávnících, které jsou často sečeny a hnojeny (případně se do půdy uvolňují například psí exkrementy).

Kropenatec otavní roste i v lesích (Panaeolina foenisecii) (Zdroj: Shutterstock)
Kropenatec otavní roste i v lesích (Panaeolina foenisecii) (Zdroj: Shutterstock)
Kropenatec tmavý, jako hnojivo houbám stačí i psí a kočičí exkrementy (Panaeolus fimicola) (Zdroj: Shutterstock)
Kropenatec tmavý, jako hnojivo houbám stačí i psí a kočičí exkrementy (Panaeolus fimicola) (Zdroj: Shutterstock)
Jedovatý hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) (Zdroj: Shutterstock)
Jedovatý hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) (Zdroj: Shutterstock)
Jedlý hnojník třpytivý (Coprinellus micaceus), ale nekombinovat s alkoholem (Zdroj: Shutterstock)
Jedlý hnojník třpytivý (Coprinellus micaceus), ale nekombinovat s alkoholem (Zdroj: Shutterstock)

Fungicidy a Savo

Další možností, jak houby likvidovat, jsou pesticidy, tedy konkrétně fungicidy, ale ne každý má tuto chemii rád. Použít lze např. širokospektrální fungicid Dithante M 45. Hub se jím zbavíte zaručeně, škodí ale mnoha druhům živočichů včetně ryb, kdyby byl splaven do vodního toku či vodní plochy. Trávník lze také polít Savem (naředěným samozřejmě) a aplikaci provádíme pouze v místech výskytu hub. Savo sice trávník poškodí, ale ten rychle zregeneruje, doroste. Savo přitom nekontaminuje podzemní a jiné vody na rozdíl od pesticidů.

Jedlá voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea) (Zdroj: Shutterstock)
Jedlá voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea) (Zdroj: Shutterstock)
Mírně jedovatá voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica) (Zdroj: Shutterstock)
Mírně jedovatá voskovka kuželovitá (Hygrocybe conica) (Zdroj: Shutterstock)

Co ještě pomůže

Pokud pak nechcete sahat po chemii, ale nechcete ani měnit půdu a příliš se namáhat, pomůže opakování vertikutace a aerifikace trávníku. Po aerifikaci vysypeme díry pískem, čímž půdu odlehčíme. Opakováním několik let po sobě by houby měly zaručeně zmizet. Trávník sice vypadá po vertikutaci a aerifikaci hrozně, když to však provedeme na jaře, rychle zregeneruje.

Pečárka hněděskvrnitá (Agaricus impudicus) je jedlá (Zdroj: Shutterstock)
Pečárka hněděskvrnitá (Agaricus impudicus) je jedlá (Zdroj: Shutterstock)
Nejedlá pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) (Zdroj: Shutterstock)
Nejedlá pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) (Zdroj: Shutterstock)

Houby dokonce vypudíme i správným nastavením zavlažovacího systému, zavlažujeme méně často, ale vyššími dávkami. Houbám nejvíce prospívá stálá vlhkost půdy. Pomůže také sběr plodnic ještě před uvolněním výtrusů. Právě jimi se totiž houby dál množí. Sbíráme samozřejmě již mladé plodnice, jakmile se v trávníku objeví. A nedáváme je na kompost, nýbrž z pozemku zcela odstraníme. Jakkoli. Pomůže však i radikálnější prořezávka stromů a keřů, čímž se na travní plochy dostane více sluníčka.

Vyhledávaná václavka obecná (Armillaria mellea) (Zdroj: Shutterstock)
Vyhledávaná václavka obecná (Armillaria mellea) (Zdroj: Shutterstock)
Jedlá bedla zardělá (Leucoagaricus leucothites) (Zdroj: Shutterstock)
Jedlá bedla zardělá (Leucoagaricus leucothites) (Zdroj: Shutterstock)