Jak udržet potraviny chlazené během výpadku elektřiny a po jak dlouhé době se stanou závadné

Nehoda není náhoda, k výpadku elektrického proudu může nenadále dojít kdykoliv. Namrzlé dráty stržené vlastní vahou nebo větrem vyvráceným stromem, lžicí bagru překopnutý kabel pod zemí. Je to maličkost, která ale přidělá starosti všem. V kontextu náhlého přerušení dodávek energie v důsledku havárie obvykle nejčastěji řešíme, jak si doma uchovat teplo, optimismus, světlo a spojení s okolním světem. Naštěstí už dnes podobné poruchy nemají dlouhého trvání.

Jenže i těch pár hodin nás může vyjít draze. Nejde ani tak o svíčky spotřebované během černé hodinky, jako o potraviny uložené v ledničce a mrazáku. Tam může jedno či vícedenní výpadek udělat škody za velké tisíce. Na co si dát pozor? První rada je vlastně past, protože za běžných okolností nemá reálné řešení. Problémy pro potraviny v ledničce totiž nastávají, když se teplota zvýší nad 4 °C (a v mrazáku nad -18 °C). Takže víte, že když už se překonání téhle teploty blíží, musíte rychle jednat.

Jenže… o tom, jaká teplota uvnitř ledničky nebo mrazáku panuje, se obvykle nedozvíte, dokud jej neotevřete a nezkontrolujete teploměr uvnitř (minimálně v té ledničce byste malinkatý teploměr volně položený mít měli pořád). A jakmile ledničku nebo mrazák otevřete, zvýšíte tím teplotu, vyvětráte, uberete vychlazenému prostoru. Otevírat ledničku a mrazák během výpadků proudů je tedy špatné, a nevědět, jaká uvnitř panuje teplota, je chybou též. A pak babo raď.

Obecné doporučení je, že v případě mrazáků/výpadků proudu se je vůbec nevyplatí otevírat prvních 24 hodin. Teplota je tam tak nízká a naskladněné potraviny natolik podchlazené, že to těch 24 hodin zvládnou. Druhá mrazáková poučka je ještě optimističtější: pokud byl mrazák řádně naplněný, takže uvnitř máte kompaktní hmotu nabalíkovaného ledovce, měl by tenhle blok zmrzlých věcí vydržet až 48 hodin.

To sice neznamená, že je – až zase proud půjde – nemusíte všechny kus po kusu zkontrolovat. Ale dává to určitou naději na to, že to všechno hned nemusíte po pár hodinách bez elektřiny a aktivního mrazení vyhodit. U ledniček tenhle optimismus chybí, a zhruba po 2-4 hodinách bez chladu se seznam věcí, které nejspíš překročily rámec bezpečné konzumace, nebezpečně rozrůstá. A pokud to celé trvá déle než 4 hodiny, opustí vás většina obsahu, pochutin z ledničky.

Možná u nich ještě nedošlo k nějaké změně konzistence, tvaru, vůně, ale proces jejich rozkladu už byl zahájen a pro přímou konzumaci už vhodné nejsou. Riskovat se tu nevyplatí, i když je to častokrát hrozná škoda.

První, co se po 4+ hodinách bez proudu z ledničky, kde je uvnitř teplota vyšší než 4+ °C odporoučí, jsou všechny ty nesnězené zbytky. Polévky, omáčky, nedojedené obědy a svačinky. Hned za nimi jde i maso, které třeba bylo zmrzlé, ale začalo tát. Tady pak zvláštní pozornost věnujte všem těm narůžovělým šťávám, které z masa vytékají. Čeho se jen dotknou, to už je pro vás nejedlé. Zkáze nejrychleji podléhá kuřecí maso a za ním rybina, následovaná vepřovým a hovězím. Ale spoléhat se na to nedá, a jak už to jednou začne, je třeba jim dát sbohem.

Následuje rychle-se-kazící zboží. Míchané saláty, vývary, otevřené konzervy. Majonézy, tatarské omáčky. O chlup déle samozřejmě vydrží ty nenačaté (a o něco déle vydrží majonézy než tatarka), ale nemá cenu riskovat. Smetanové dresinky jsou další na řadě, stejně jako nejrůznější dochucené zálivky. Loučení pak pokračuje smetanou (neotevřená v tetrapaku má víc času, než v plastovém kelímku). Odchází kysnoucí mléko, jogurty s až příliš živými kulturami, měkké sýry, vajíčka. Předchystaná těsta, zákusky, měkké uzeniny (šunky, párky, jemné salámy).

Výpadky ledničky v horizontech 6-8 hodin ustojí kvalitní tvrdé sýry (parmezán, Švýcar) a vcelku paradoxně i ty příšerné roztíratelné taveňáky. Nic se nestane čerstvé zelenině a ovoci, ovocným šťávám, bylinkám, kečupu, hořčici, marmeládám. Odolné jsou i margaríny a roztíratelná másla (snad proto, že to moc másla nejsou) a když kvalitní máslo, tak dobře zabalené. Přežijí to i nejrůznější dochucovací kvašené omáčky (worcesterská, hoi-sin). Bez úhony by to měly ustát i všechny ty před-zpracované pochutiny jako například vafle do toustovače.

Zkrátka a dobře, po téhle výpadkem proudu vynucené čistce vám toho v ledničce moc nezbude. A jak si stojí mrazák? Pokud potraviny v něm naskladněné ještě nesou stopy zamrzlosti a krystalků ledu, většinou je možné je ještě znovu zamrazit. Neplatí to pro ryby a kuřecí. A u ostatních - pozor na to – se hodí takové dobroty nějak poznačit. Ne proto, že by byly nějak rizikové, ale mohlo dojít ke změně jejich konzistence, kvalit. Vyplatí se je zpracovat co nejdříve, v horizontu dní-týdnů, na další měsíce už to s nimi nevypadá.

Jsou to rady, které je třeba brát s rezervou. Už proto, že jimi povětšinou porušíte pravidlo o tom, že je lépe v prvních hodinách ty mrazáky a ledničky lepší vůbec neotevírat.

• Přenosná chladnička, autochladnička napojená na motor auta, termobox s mraženou náplní nebo naplněný ledem. Do startu určitě dobré řešení pro prvních pár hodin výpadku, které vám umožní zachránit z ledničky to nejdůležitější.
• Jako „chladicí médium“ můžete využít zmrzlé PET-láhve s vodou, které přesunete do ledničky. Koupíte si tím pár hodin času, ale kolizi nakonec nejspíš nezabráníte.
• Oxid uhličitý v pevném skupenství neboli suchý led. Řešení spíše pro mrazák než ledničku. V mrazáku totiž dokáže podchladit obsah na dalších 18-24 hodin. Pokud jej tedy dokážete včas sehnat.
• Seskládejte mražené věci v mrazáku hezky k sobě. Čím kompaktnější ona studená hmota věcí bude, tím méně budou tát a budou se chladit navzájem (jenže při tom pře-skládání zase docela vyvětráte). Můžete také potraviny z ledničky šoupnout do mrazáku, kde vydrží o něco déle.
• Nezkoušejte „chlazení za oknem“. Venku může být chladno, ale teplotní podmínky tam i v zimě kolísají. A nikdy předem nevíte, jak moc se bude sluníčko opírat do pochutin, které vyložíte za okno. Je to zbytečný risk.
• Z receptáře chatařů a babiček – krabice mléka ponořená do kbelíku s vodou a zavěšená do studny je sice improvizovanou ledničkou, ale může pomoci zabránit zkysnutí. Ve studené vodě vydrží déle i zabalené máslo.
• Maso můžete „ochránit“ tím, že ho zabalíte do mokré utěrky (to je hodně chvilková záležitost) anebo ho naložíte do marinády ze soli a oleje (a tím zabráníte jeho kontaktu s vnějším prostředím), zpomalíte rozklad.
• Připravte se na zimní grilování. Není to žádná výhra, spíš znouzectnost. Když vidíte, že výpadek proudu se nepodaří do 48 hodin odstranit, je lepší už tající maso z mrazáků vybrat, a tepelně upravit ke konzumaci. Klidně se podělte se sousedy, škoda tak bude o něco menší.

Zdroj: FoodSafety.gov, BezpecnostPotravin.cz