Získat palivové dřevo je i přes jeho relativní nadbytek v lesích dnes poměrně těžké. Poptávka převyšuje nabídku i v případě zájemců o svépomocnou těžbu (čištění lesa, likvidace náletů, poškozeného porostu a podobně). Existují sice alternativní náhražky, ale při pořizování nepatří k nejlevnějším (pelety, dřevní brikety). Pokud se však chceme samozásobit, s místním správcem lesů je komunikace stále těžší, nebo se nám zvyšují náklady za dopravu dřeva z větších vzdáleností a máme přitom k dispozici dostatečně velký a vhodný pozemek, existuje řešení. Rychle rostoucí japonské topoly, respektive produkce rychle rostoucích dřevin (RRD), jelikož s Japonskem mají tyto topoly společný jen zlidovělý český název a druhů rychle rostoucích dřevin je mnohem více, nemluvě o odrůdách a místech původu.
Japonský topol
Japonský topol je kříženec topolu černého a topolu Maximowiczova. V Čechách je nejpoužívanější odrůdou jeho klon J-104 a J-105. Testují se zde však i odrůdy přicházející z Itálie, Polska, Rakouska, Španělska, … Název japonský topol u nás de facto zlidověl, ovšem tyto odrůdy topolu se dnes kříží prakticky po celém světě. Japonský topol se u nás pěstuje na výrobu levného palivového dřeva či štěpky, tedy v obou případech snadno a rychle dosažitelné biomasy. Za pět let doroste do výšky 12 až 17 metrů. Vyznačuje se krásnými velkými listy ve tvaru srdce a je proto znám i jako okrasná dřevina.
Japonský topol je dvoudommá dřevina samičího pohlaví. Jeho rozmnožování se provádí zásadně řízkováním z matečnic. Japonský topol dospívá mezi 8. a 10. rokem svého růstu, pokud tedy porost obmýtíme každých 2 až 6 let, je vyloučeno, aby tato dřevina vykvetla, začala se množit pohlavně a stala se nežádoucím invazivním druhem v naší krajině. Jde skutečně jen o užitkovou plodinu pěstovanou na pozemcích určených k zemědělské činnosti. Nejde o zalesnění plochy. Problém mohou představovat pouze pěstitelé, kteří by nechali vzrostlý porost růst „nazdařbůh.“ Tomu by však měl zabránit místně příslušný obecní úřad, kde je třeba plán pěstování japonského topolu za účelem získání levného paliva předem nahlásit, respektive si nechat pro konkrétní pozemky schválit.
Porost japonského topolu
Japonský topol by se choval jako invazivní rostlina skutečně velmi dominantně a agresivně. Rychlost jeho růstu je úžasná, roční přírůstek činí 2,5 až 4 metry v závislosti na klimatických a půdních podmínkách. Přitom snese i zaplavení po dobu až 60 dnů, proto jsou pro něj vhodné i podmáčené louky a záplavové oblasti, kde se však sklizeň provádí až v zimě, kdy je půda zamrzlá.
Po uříznutí stromu pařez znovu obrůstá! Pokud tedy pěstujeme japonský topol na štěpku, sázíme jeho sazenice na 12 až 15 let a pokud na palivové dřevo, sázíme je na 25 let. Po uplynutí této doby se snižuje výtěžnost a je proto třeba odstranit i pařezy (vytržení, frézování) a porost zcela obnovit.
Vlastníme-li dostatečně velkou plochu pozemku, je proto také vhodné pěstování japonského topolu rozfázovat podle spotřeby paliva v jednotlivých letech a podle budoucí potřeby obnovy porostu.
Pěstební plochy japonských topolů lze dokonce využít i dalším způsobem – jako větrolamy, nebo jako zvukolamy mezi rušnou komunikací a obytnou zónou. Přitom zároveň vytváříme hodnotu, respektive palivo, které nás ohřeje.
Ideálních přírůstků dosahuje japonský topol i při průměrné kvalitě půdy, ovšem v nadmořské výšce 250 - 650 metrů (do 700 metrů) a při ročním srážkovém úhrnu cca 500 mm. Z toho plyne, že jde o ideální biomasu pro většinu území ČR.
Přísně je zakázáno vysazování japonského topolu v ekokoridorech, kde je zakázáno vysazování jakýchkoli cizorodých dřevin a rostlin vůbec.
Japonský topol
Japonský topol v bodech
Rychle rostoucí dřevina – RRD
Energetická rostlina s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím
Zdroj levného palivového dřeva či štěpky
Výtěžnost dřeva z 1 hektaru je 300 pml za 5 let (1 pml = 1 m3 plné dřevní hmoty, čili plnometr, pevný metr)
Výtěžnost dřevní štěpky každé dva až tři roky 35 tun z 1 hektaru
Za 5 let vytvoří hustý a souvislý porost
Za 5 let doroste do výšky 12 až 17 metrů (roční přírůstek 2,5 až 4 m)
Využití najde i jako větrolam a zvukolam, čili můžeme kombinovat využití pěstovaného paliva před sklizní
Sazenice japonského topolu, vlastně jsou to klacky s pupeny
Jak postupovat při zakládání plantáže rychle rostoucí dřeviny
Založení plantáže japonského topolu, ale i jiných rychle rostoucích dřevin je poměrně snadné, popíšeme je v krocích:
Zvážíme proč a v jakém rozsahu chceme japonský topol pěstovat. Také zvážíme vlastní zemědělské zkušenosti a znalosti a nám dostupnou techniku. Nakonec i charakter lokality, dostupnost pozemků a ekonomickou rozvahu.
Ideální je lokalita s dobrým přísunem vody (ideálně 500-700 mm srážek za rok) a slunečního záření, v nadmořské výšce do 700 m nad mořem. Úrodnost půdy sice není zásadním kritériem, ovšem ve velmi úrodné půdě nám samozřejmě poroste japonský topol rychleji a jeho výnosy budou efektivnější. Dřevina však roste i v chudých půdách, pokud má dostatek vláhy a světla. Proto je vhodná i na zamokřené louky a do záplavových oblastí.
Vhodný pozemek nám však musí posvětit místně příslušný úřad životního prostředí. Příslušné pozemky nesmí být součástí biokoridoru, omezení však může být i více. Například fakt, že by pěstební plocha zamezila výhledu na historicky cenné objekty památkové zóny či poškodila výhled do krajiny, stínila obytný dům sousedů a podobně.
Využít lze vlastní pozemek, nebo jej lze získat do dlouhodobého pronájmu (na 15 až 25 let). V případě vlastních, ale již pronajatých pozemků, je třeba dát výpověď nájemci nejpozději do 30.9. daného roku, kdy začne běžet roční výpovědní lhůta. Pokud podáte výpověď až po 1.10. daného roku, běží roční výpovědní lhůta až od října dalšího roku.
Pokud již máte vše ošetřené, budete potřebovat projekt. Jde o velmi jednoduchý projekt, který předložíte na místně příslušném úřadu životního prostředí. Vypracovaný projekt musí obsahovat stručný popis pěstebního záměru (co - odrůda, kde – parcela, jaký spon, jak často porost obmýtíte). K projektu přiložíte výkres parcely se situací plantáže. Tento projekt vám musí úřad schválit. S realizací lze začít ihned po schválení projektu.
Prvním krokem je okamžité zajištění sadby v dostatečném množství. Během čekání na sadbu pozemek odplevelte – plevel bude nepřítelem sazenic první dva roky. A vlastně i nepřítelem jediným.
Výsadba japonských topolů je prováděna na menších plochách ručně, na větších strojní sazečkou.
Porost japonského topolu
Ušetřit lze ještě víc – požádejte o dotaci!
Od roku 2010 lze požádat o dotaci na hektar vysázené a pěstované výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (RRD). Konkrétně jde o dotace SAPS a TOP-UP. Žádost se podává do 15.5. a poskytovatelem je SZIF. Dotace se vztahují na již existující porost RRD. Získaná dotace je vyplácena každoročně a její výše se v minulých letech pohybovala od 4100 do 4400 Kč/ha/rok.
Rentabilita plantáží RRD
V případě dřevní štěpky (biomasy) určené k energetickému využití cena v posledních letech poměrně rychle roste, jelikož roste i poptávka doma a v zahraničí. Současná cena je 1200 až 1500 Kč/t (výtěžnost je 35 t z 1 ha) čerstvé (vlhké) biomasy v závislosti na druhu a regionu. Tím se zvyšuje i rentabilita výmladkových plantáží RRD.
Rentabilní výnos se tedy dnes pohybuje v množství již od 8 až 9 t(suš.)/ha/rok za využití mechanizované výsadby a dobré pěstební péče. Návratnost vstupních investic (50 až 75 tisíc/ha) je mezi druhou až třetí sklizní, tedy 6. až 9. rok.
