Jak zatočit s plísněmi v květináčích, tedy pokud vůbec jde o plíseň

Pokud zjistíte, že máte problém se solemi, stačí obvykle zeminu prokypřit, případně svrchní zasolenou a zavápněnou část odebrat a nahradit novou. A je hotovo. Pokud však jde ve vašem případě skutečně o plísně, je nejprve třeba si říci rady preventivní. Tedy takové, díky kterým se nám plísně nebudou v květináčích objevovat. Preventivními postřiky fungicidním prostředkem nikdy nic nepokazíme, navíc je třeba zalévat s rozumem a pokud možno do podmisek. Ovšem některé rostliny vyžadují zálivku shora a v jejich případě musíme být obzvláště obezřetní. Při zálivce do podmisek je navíc třeba cca hodinu po zálivce přebytečnou vodu z podmisek vylít. V zimě pak samozřejmě zaléváme minimálně a nebo vůbec (podle druhu) a stejné je to i s hnojivy. Důležité je také větrání.

Pokud se nám v květináčích nejčastěji na povrchu substrátu plísně objeví ve větší míře, předně bychom si měli uvědomit, že nejde jen o zdravý růst pěstovaných rostlin, ale také o naše zdraví. V žádném případě nejde o plísně pro lidský organismus užitečné, naopak. Navíc se snadno mohou šířit dál. A pokud je substrát zasažen plísněmi opravdu hluboko, o to nebezpečnější jsou. S nežádoucími a rozrůstajícími se plísněmi prostě musíme bojovat v každém případě.

Jestliže jde opravdu o plíseň, je třeba zjistit, jak hluboko již zasahuje. Ona totiž určitá přítomnost plísní v substrátu je zcela přirozená kvůli rozkladným procesům. I plísně napomáhají rozkládat spolu s dalšími organizmy organické látky na hnojivo. Ovšem právě nadměrné šíření a rozrůstání plísní je již nežádoucí. Ohrožuje pěstované rostliny a vy sami dýcháte spóry plísní.

Pokud je plísně jen trochu na povrchu, nemusí to ani vadit, případně stačí vyměnit svrchní vrstvu substrátu za nový a čistý. A ten ještě můžete propařit v troubě za teploty cca 80 ^oC po dobu cca 15 minut. Stejně tak lze tepelně upravit i substrát stávající a nechat vychladnout. Dobré je též nakonec použít vhodný fungicid a ten nadále používat preventivně. Aplikovat lze také na povrch substrátu malé množství skořice, která obsahuje cinnamaldehyd s fungicidními (protiplísňovými) účinky.

Jestliže však zjistíte (nejlépe vyjmutím rostliny z nádoby i s kořenovým balem), že jsou plísně již v hloubce substrátu, je ideální přesadit rostlinu do zcela nového substrátu (ten starý odstraníme i z kořínků), ošetřit fungicidem a zamyslet se nad tím, proč se plísně až tolik rozšířily. S velkou pravděpodobností půjde o nadměrnou zálivku, případně kombinaci nadměrné zálivky s chladnějším prostředím v místnosti. Nesmíme zapomenout, že v zimě většina rostlin odpočívá a potřebuje proto i výrazně méně zálivky. A například kaktusy se nesmí zalévat vůbec. Stejně tak bývá problémem zbytečné či nadměrné zimní hnojení. Je to jako by nám ve spánku někdo dával jídlo do pusy proti naší vůli a nutil nás kousat a polykat.

Před vysazením do nového substrátu je také třeba řádně vymýt a vydezinfikovat květináč. Některé zdroje doporučují na závěr jeho vymytí octem, ale obecně stačí jakkoli důkladné umytí pomocí čistícího prostředku a následně důkladné opláchnutí čistou vodou.

Může však také stačit pouhá aplikace fungicidu, načež necháme rostliny nějakou dobu bez zálivky, tedy pokud to konkrétní druhy vůbec snesou. V každém květináči je také důležitá přítomnost drenážní vrstvy na dně, občasné prokypření (provzdušnění) substrátu shora a větrání místností, kde jsou rostliny umístěné. Větráním se zbavujeme nadbytečné vzdušné vlhkosti. I když, zrovna v zimě bývá naopak problém se sušším vzduchem. Záleží však i na typu a stáří budovy a dalších faktorech. Nakonec plísně na stěnách nám jasně říkají, že máme s plísněmi závažnější problém než jen v květináčích.