Jaké stromy a keře prořezáváme v době vegetačního klidu Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

Ve volné přírodě se stromy a keře neprořezávají, ovšem na našich zahradách, podél silnic, v parcích, na náměstích, v sadech a na dalších místech řez vyžadují. Koruny stromů potřebují vzduch a světlo, aby se mohly ideálně rozvinout. Silné zastřižení je dobré pro růst dřeva, pouze nepatrné zastřižení a také ohýbání větví mladých stromků je dobré pro nasazení plodů. U velkých starých stromů je prořez často spojen i s bezpečností - větve by mohly způsobit škody či úrazy a úmrtí. Prořezáváme ovocné i okrasné dřeviny. Vhodná doba prořezu je závislá na druhu stromu či keře, ale i na dalších okolnostech. 

Správný řez se řídí i stářím stromů a keřů. Po řezu je přitom nutné ošetřit rány – pokud je řez v průměru větší jak 3 cm, nabízí původcům chorob ideální plochu k napadení. Rány uzavíráme balzámem (voskem).

Vegetační klid

Doba vegetačního klidu začíná 1. října a končí 31. března. Po celé toto období je možné prořezávat většinu dřevin, ovšem nesmí v přírodě zrovna panovat silné mrazy, řezné rány by namrzaly. Všeobecně se uvádí jako nejvhodnější prořezání dřevin v únoru a březnu, ovšem do té doby než udeří silné mrazy můžeme prořezávat i na podzim a na začátku zimy. Ona si příroda vždy poručí sama a například letos bylo vhodné prořezávat až po polovině dubna. Dalším vhodným obdobím je v případě některých ovocných dřevin červenec a srpen a jsou i další výjimky.

Vhodné období pro prořezávání dřevin

Jádroviny (jablka a hrušky - ovocné stromy, jejichž plody mají uprostřed jádřinec) řežeme pouze v období vegetačního klidu, peckoviny (třešně, višně, ryngle, švestky, …) řežeme ještě v období vegetace – nejlépe hned po sklizni, bobuloviny (rybíz, angrešt, borůvky) vyžadují zmlazovací řez prováděný pouze v období vegetačního klidu a skořápkaté ovoce (líska, ořešák) ořezáváme zásadně v pozdním jaru, lze i těsně před začátkem léta, kdy jsou nové letorosty dlouhé okolo tří centimetrů. V letním období vegetace se zpravidla provádí pouze řez slabých a suchých větví.

Okrasné dřeviny též prořezáváme především v období vegetačního klidu, ovšem s výjimkou živých plotů, které je třeba pravidelně tvarovat a jeden řez ročně by nestačil. Výjimku představují i tvarované okrasné dřeviny, které nejsou součástí živých plotů.
Prořezávání ovocného stromu
Prořezávání ovocného stromu

Výchovný řez

Výchovný řez provádíme u ovocných stromků v prvních letech po jejich výsadbě. Musíme především založit korunku z vrcholových výhonů. Vybírají se vhodné výhony a z nich tvarujeme základní tvar korunky. Výhonky by měly být pravidelně rozmístěné po obvodu kmínku. Pokud některý výhonek směřuje do středu korunky, musíme jej odstranit. Jednoleté výhonky zkracujeme v pozdním jaru před rašením o cca 1/3. Řez se provádí tak, aby bylo na výhonu ponecháno očko směřující ven z korunky, z něhož bude na jaře a v létě léta vyrůstat nový výhon. Přitom volíme takové poslední ponechané očko, aby z něj výhon směřoval ven z korunky. Nad tímto očkem provádíme řez ve vzdálenosti cca 1 cm. Jestliže by totiž konec zaschl, hrozí riziko zaschnutí očka (1 cm je nezbytný). Ránu po řezu zatřeme stromovým balzámem nebo štěpařským voskem.

Prosvětlovací a zmlazovací řez

Starší stromky udržujeme pravidelným prováděním prosvětlovacího řezu. Koruna stromu musí zůstat přiměřeně hustá – aby plodila, ale my se k plodům také dostali. Základní řez se provádí v době vegetačního klidu, ovšem řez udržovací lze provádět u jádrovin i v době vegetace – po sklizni plodů. Pokud možno řežeme co nejméně, protože silné zkrácení způsobí bujný nárůst nových výhonů a oddálí se nástup stromu do plné plodnosti (čím hlouběji seřízneme výhony, tím bujněji budou přirůstat). Prosvětlovacím a udržovacím řezem prosvětlujeme korunu stromu, redukujeme přehuštěné větve, ale také odstraňujeme nemocné a suché části větví.

Naopak zmlazovací řez je řezem velice hlubokým, ovšem třeba u jabloní nebývá vůbec nutný, pokud provádíme pravidelně řez prosvětlovací a udržovací.
Na menší větve stačí zahradnické nůžky
Na menší větve stačí zahradnické nůžky
U silnějších větví si námahu ušetříme nůžkami pákovými
U silnějších větví si námahu ušetříme nůžkami pákovými

Správné provádění řezu

Řežeme či stříháme hned za límečkem větve odshora šikmo dolů. Velké a těžké větve neodřezáváme naráz, ale postupně, aby nedošlo k jejich ulomení a rozštěpení. Vždy vybíráme hlavní výhonek, ten zkrátíme a konkurenční výhonky odstraníme. Vybíráme tři až čtyři hlavní větve, které jsou rovnoměrně uspořádány kolem hlavního výhonku, ostatní se odstraní. Odstraníme též všechny výhonky, které rostou dovnitř a výhonky svislé.

Tvarovací řez

Tvarovací řez provádíme u tvarovaných živých plotů a jiných okrasných dřevin, po kterých požadujeme konkrétní tvar. Tvarovací řez se provádí v době vegetace (i v době plné vegetace) a lze jej opakovat i několikrát (2 až 3 krát) pro dosažení skutečně pravidelného tvaru dřevin.

První tvarovací řez se provádí, když začnou nové mladé přírůstky dřevnatět. Když přestanou mladé výhony přirůstat a začnou vyzrávat a my v té době provedeme řez, tvar dřeviny zůstane dlouho pravidelný. Při příliš včasném řezu výhony znovu rychle narůstají.

Poslední tvarovací řez dané sezóny se provádí na konci léta. Plot má díky němu pěkný tvar i po celou zimu (konec srpna, začátek září). Navíc pak není nutný předjarní tvarovací řez a s řezem pokračujeme opět až u nových výhonů. Řez v únoru a březnu se provádí jen při zanedbaném tvarování v předchozí sezóně, nebo když je třeba starší a přerostlé rostliny zmladit. Živé ploty lze v případě potřeby stříhat a řezat i hodně hluboko, ovšem záleží na druhu dřeviny. I v tomto případě bychom měli velké řezné rány ošetřit stromovým balzámem či štěpařským voskem.
Druhy zahradnických nůžek
Druhy zahradnických nůžek
Tvarování živého plotu
Tvarování živého plotu
A ještě jedna rada – u jehličnanů zastříháváme vrcholy až v době, kdy dosáhnou požadované výšky. Nejčastěji se v případě živých plotů setkáme s thůjemi. Zastříháváme tedy pouze boky a na vrcholcích jen větší nerovnosti. Řez má u nich za cíl zmnožení hustých větví od základu (báze) až po vrchol a pečlivé zarovnání boků.

Strany (boky) každého živého plotu (z jehličnanů i listnáčů) je třeba od samého začátku stříhat pod mírně šikmým úhlem. Plot tak bude nejširší na základně a směrem vzhůru se bude zužovat (alespoň cca 10 cm na 1 metr výšky). Vrchol bývá v konečné fázi většinou plochý, ovšem je též vhodné dosáhnout alespoň mírného zaoblení kvůli sněhu. Plot navíc nepůsobí tak stroze geometricky a pro jehličnany to platí obzvlášť.

U okrasných dřevin má zařezávání a prořez opačný účel než u ovocných – rostliny intenzivněji vyhánějí mladé výhonky a jsou hustější. A právě toho chceme docílit.

Odstranění rakoviny ovocných stromů a ochrana před hmyzem

Místa napadená rakovinou ovocných stromů odstraňujeme pilkou a dlátem, silně napadené větve odstraňujeme zcela. Řezné rány poté uzavřeme. Proti hmyzu (především píďalce podzimní, vlnatce krvavé a mravencům se doporučuje lepový pás. Před napadením sviluškami a červci ošetříme dřeviny krátce před vyrašením vhodným chemickým prostředkem. Navíc tím ochráníme i další plodiny, třeba jahody.
Řez ruční pilkou
Řez ruční pilkou
Řez ošetřený balzámem
Řez ošetřený balzámem
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com