Máte již dost hromad vařených brambor na talíři? Kromě batátů, topinamburů a třeba tuřínu lze brambory nahradit ještě další zajímavou plodinou. Jamem čínským neboli smldincem. Dokonce se z něj ve světě připravují i různé dezerty a také zmrzlina. Seznamte se.
Smldinec, rod jedovatých hlíz, které je třeba tepelně upravit, stejně jako u nás již zdomácnělé brambory
Smldinec (Dioscorea) je rodem jednoděložných rostlin z čeledi smldincovitých, který zahrnuje na 650 rostlinných druhů. Patří sem i některé trvalky, které se prodávají v květináčích. Některé druhy tohoto rodu jsou pěstovány jako škrobnaté hlízy, kterým se říká jamy, a které pocházejí často z Afriky a nebo jihovýchodní Asie, ovšem pěstovány jsou dnes v tropech všech kontinentů. Stejně jako hlízy například brambor, jsou jamy za syrova jedovaté, konkrétně obsahují jedovatý alkaloid dioscorin. Ten však zničíme tepelnou úpravou.
V Evropě nováček, který léčí a omlazuje
Jamu (přiznejme si, že toto slovo zní v češtině lépe než smldinec) se též říká světelný kořen (tedy alespoň jamu čínskému) a dokonce má schopnost léčit a omlazovat. Rostlina je pěstována hlavně pro své jedlé, škrobovité hlízy, které jsou plné zdraví prospěšných látek. Konkrétně jam čínský, čili světelný kořen, pochází z Číny a do Evropy se odsud dostal relativně nedávno, konkrétně před cca 100 lety, kdy byl dovezen do Německa. Zde jej začal pěstovat Robert Steiner, který na toto téma dokonce pořádal první kurzy.
Kořen jamu čínského (Dioscorea batatas), v Číně shan yao a jinak také yam, má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví člověka. Kromě omlazujících účinků působí pozitivně na šedou kůru mozkovou, což způsobuje vysoký obsah křemíku ve formě lidmi snadno vstřebatelné. Ovšem nenechte se mýlit, světelný kořen nesvítí, nesvětélkuje, toto pojmenování má původ v čínské medicíně, dle které jam obsahuje „světelný éter“. Jde prý energie, která je okolo nás všudypřítomná, tedy i v lidském těle a vůbec v celém vesmíru, a která představuje základ spojení ducha a hmoty. Čínská medicína je totiž postavena na víře v energii, která má vliv na imunitní systém lidí. A právě světelný éter je důležitým stupněm k takzvané pránické výživě. Ale nechme esoterična (či čínskomedična, jak chcete) a chápejme jam čínský nadále jako rostlinu a potravinu.
Éter neéter, hlízy jamu čínského prokazatelně obsahují škrob, bílkoviny, tuky, polysacharidy, enzym amylázu, aminokyseliny, saponiny, slizové látky, vitamíny a více jak třicet různých stopových prvků. Dále kořen jamu prokazatelně posiluje funkce ledvin, slezin a plic, navíc prý zkrášluje pleť a vlasy. Z listů pak připravíme čaj, který posiluje nervovou soustavu a účinkuje na průjem, astma, kašel, inkontinenci a cukrovku.
Sice rostlina tropická, pěstovat ji však můžeme i u nás
Pro pěstování jamu čínského (čili světelného kořene) jakožto zeleniny budeme potřebovat kvalitní pacibulky a vysoké bedny (alespoň 60 cm), u nichž můžeme odejmout postranici. Malé pacibulky je přitom lepší předpěstovat ještě za chladnějšího počasí v teple v květináčích. Základem pěstební hmoty je pak křemičitý písek, jelikož v půdě (zemině) by nám vyrostly kořeny příliš dlouhé a tenké, ze kterých by bylo při zpracovávání maximum odpadu a minimální užitek. Křemičitým pískem je třeba naplnit většinu bedny, na něj pak uložíme cca 10 cm silnou vrstvu slámy a až nakonec cca 5 cm silnou vrstvu zeminy. Pacibulky vysazujeme do řádků, přičemž všechny musí být od sebe navzájem vzdálené 4 až 5 cm. Takto cibulky uložíme na 5 cm vrstvu zeminy a opět nakonec přidáme další vrstvu zeminy silnou cca 5 cm. První rok přitom pěstujeme výhradně sadbu, čili kořeny (hlízy), které ještě neobsahují žádné živiny. Na konci sezóny kořeny vyjmeme a uskladníme. Druhým rokem položíme kořeny do hlíny a zahrneme zeminou. Znova se nám rozrostou, zesílí a nakonec je sklízíme.
Kořen má tvar jako obrácená mrkev, čili se rozšiřuje směrem dolů. Je silný cca 5 cm, velice křehký a začne tvrdnout až za několik týdnů po výsadbě. Navíc musíme nad záhonem zajistit dostatečnou oporu, jelikož jam čínský je velmi čilou liánou, která se dovede pnout až neuvěřitelně vysoko. V případě kulturního jamu pěstovaného v našich podmínkách pak nejvýše cca 2,5 metru. Zcela postačí třeba síť na okurky.
Sklizeň a uskladnění hlíz
Sklizené kořeny (hlízy) můžeme uskladnit například v dřevěných bedýnkách ve sklepě stejně jako brambory a klidně i vedle sebe. Na rozdíl od brambor jam zasytí rychle, nemá nijak výraznou chuť a vytéká z něj neškodný sliz. Nezbytná je však vždy tepelná úprava, jinak se přiotrávíme! Sklizeň probíhá na přelomu října a listopadu, kdy již lze liány a hlízy snadno oddělit. Postupujeme opatrně, nejprve odstraníme horní vrstvu zeminy, poté sejmeme postranici záhonu a křehké kořeny vyprošťujeme opatrně. Poškozené kořeny rychle degradují.
Hlízy vypadají tak trochu jako u nás dobře známý černý kořen, mají však odlišnou barvu hlíz.
Světová produkce a odrůdy
Ve světě jsou největšími producenty této plodiny nikoli Čína, ale Nigérie, Ghana, Pobřeží slonoviny, Benin, Etiopie, Togo, Kamerun, Čad, Středoafrická republika A Haiti.
Z druhů smldince jsou nejznámější Dioscorea alata, D. bulbifera, D. cayensis, D. esculenta, D. batatas, D. dumetorum, D. hirtifilora, D. latifolia, D. minutiflora, D. preussii a D. zanzibarensis.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
