Nářadí, které jste na sklonku podzimu odložili stranou, si teď trochu vaší pozornosti rozhodně zaslouží. Předejdete tím spoustě drobných komplikací a pocuchaným nervům.
Jaro se totiž hlásí ke slovu, a v rychlém sledu za sebou teď budete potřebovat kompletní arzenál svého zahradnického náčiní. Rytí a kopání (lopata, rýč, motyka), pletí (motyčka, kopáček, kultivátor), zalévání (konve a hadice, sudy na vodu), zastřihávání (pilka a nůžky), sečení (kosa, žačka nebo sekačka) a sázení (sázecí kolíky). Ano, teď už klidně můžete netrpělivě odpočítávat hodiny do okamžiku, než s nimi vyrazíte ven. Protože vaše zahrada už na vás volá. Poslední momenty „před startem“ pak můžete strávit nezbytnou údržbou, kontrolou zahradnického náčiní. Náročnost těchto předstartovních úkonů přitom do značné míry záleží na tom, jak moc pro-aktivně jste pojali zazimování nářadí. Dost dobře strávíte v dílně či kůlně pár minut, abyste se přesvědčili, že všechno je na svém místě. Anebo to může být práce na hezkých pár odpolední, pokud jste náhodou na podzim trochu víc odbyli. Co přesně si teď pohlídat?
Rez je problém, který možná máte i vy
Jakmile je to kovové (ocelové), mohlo to mít v případě nevhodného uskladnění problém s korozí. Vlhko je v tomhle neúprosnější, než mráz. Proto se v rámci údržby vyplatí všechny kovové součásti běžného zahradnického náčiní zkontrolovat, znovu očistit (postačí jen ve vlažné mýdlové vodě a pak třeba přeleštit ocelovým kartáčem), nechat uschnout. Aby pravda a rez vystoupili na povrch. V zásadě by se vám na jaře nemělo stávat, že teď vytahujete motyky a lopatky znečištěné hlínou. Pokud ano, možná se vám teď kromě čištění vyplatí investovat do rozšířené ochrany proti rzi, ať už formou nějaké antikorozní lázně nebo postřiku. S následným omytím, přebroušením a aplikací konzervačního laku, protože ony proti-rezové látky jsou většinou pro život v půdě toxické. Konzervačním zásahem prodlužujete životnost nářadí, které by vás teoreticky mohlo při pečlivé údržbě přežít.
Má-li to být ostré, nabruste to
Ideálně tedy přebrousit a znovu naolejovat, aby to bylo opravdu k užitku. Sichrujete si tím potřebnou kvalitu vlastní práce, a šetříte si energii při rytí a kopání, protože s ostrým náčiním se vždy pracuje snáze a lépe. Platí to pro motyky a rýče, zrovna tak jako pro sekery a pily. U těch si pochopitelně počínáte opatrněji a sofistikovaněji, ty nestačí jen prohnat po hraně jiskřícího kotouče brusky. Nebojte se přiznat si, že na nějaké broušení sami nestačíte, a přenechejte ho klidně odborníkům. Řetěz motorové pily sice s trochou trpělivosti zvládnete vyladit pilníčkem i doma, ale investovat ty 2 koruny za každý článek, aby vám to přebrousil odborník, zase není tolik. Zvláštní, až hodinářkou péči, přitom věnujte zahradnickým nůžkám, u nichž budete potřebovat kromě vyvážené ostrosti i vysoký standard hygieny. Cože? Ano, každé zastřihávání je totiž pro keř či strom novou otevřenou ranou, a je třeba, abyste během každé operace jako chirurg nezanášeli do rány infekci. Jinak by se to špatně hojilo. Naostřené nůžky se tedy nebojte dezinfikovat. Třeba lihem.
Dotažení k dokonalosti
Jakmile je to šroubovací, je třeba to namazat, zkontrolovat a případně utáhnout. Pořád platí, že olejíček je poloviční zámečníček. Týká se to jak velmi sofistikovaných spojů u technicky propracovaného náčiní (sekačky, motorové pily), tak i obyčejných napojení kovových částí na dřevěné nebo kompozitové násady nářadí. Končící zima mohla zrovna tak kompromitovat funkčnost náčiní vlhkem, jako vymrzajícím suchem. Proto se někdy motyky a rýče s dřevěnými násadami na časném jaře nechávají v sudu s vodou, aby dřevo topůrka/násady nasálo vlhkost, nabobtnalo a lépe drželo. Jiní sází na důsledné utažení vrutů, vpravení klínků. Rýč, který po prvním zarytí skončí v zemi a vytáhnete z něj jenom násadu, to je prostě špatný začátek sezóny. A obvykle znamená první jarní promarněné odpoledne na zahradě.
Vyzkoušejte, jestli vám nářadí „sedí“
Má-li na to být opravdu spolehnutí, musíte si to ověřit. To znamená, že násady a topůrka musí být opravdu hladké, bez třísek. Že úchopová část musí skutečně držet, že její „grip“ už není setřený. Že to celé je vyvážené, neviklá se to, drží to správně pohromadě. Zkrátka a dobře (byť to zní zvláštně), musíte si své zahradní náčiní osahat. Odhalíte tím drobné nedostatky, které by vám při práci jen přidělávaly starosti. Zvlášť to platí pro zánovní kousky a čerstvě zakoupené vychytávky, které sice mohou pomáhat, ale ne vždy jste s nimi zcela spokojení. Někdo si s tím umí opravdu vyhrát, a dopřává dřevěným násadám olejový nátěr nebo balzám vazelíny. Uhnat si od poctivé práce pár mozolů není ostuda, naopak. Ale s kvalitním zahradnickým nářadím, které je takříkajíc uzpůsobené vašim rukám, si jich uženete méně. Hodně mohou pomoci „chytré“ pracovní rukavice, které mají při práci na zahradě spoustu opodstatnění. Zdánlivé maličkosti jako délka nebo ergonomie násad, šířka záběru motyky nebo ložná plocha lopaty, rozhodují o tom, jak moc vás budou po zbytek roku bolet záda.
Buďte připraveni na budoucí opravy
Pokud to není na jedno použití, buďte připraveni to opravit. V praxi to znamená, že někde v dílně musíte mít v záloze nachystané ty správné šroubky, vruty, náhradní součástky a díly, potřebné k opravě. Dobrou náplast, lepidlo, kousek motouzu. Jsou to většinou titěrnosti s hodnotou padesátihaléře, které ale rozhodují o tom, že v případě nehody/náhody neutratíte pětistovku za nový kus nářadí. Hadříky, vazelína, minerální olej, brousky. Náhradní svíčku do motorové sekačky. Prostě spotřební zboží, na které si vzpomenete, až když jej nemáte. Nachystat, zkontrolovat a zorganizovat si nářadí, abyste věděli, kde co máte, a nemuseli jste to později hledat. Nenechte se zaskočit, buďte připravení. I o tom jarní příprava zahradnického náčiní je.
