Je třeba červivé třešně vyhodit a proč je v nich vůbec červ?

Červ v třešni nepotěší nikoho, je to ale opravdu takový problém, jak si mnozí myslí? Jak s červivostí třešní bojovat a jak využít i třešně s červy?

Když třešeň rozloupnete a najdete v ní červa, snadno se s ním vypořádáte, prostě jej vyhodíte. Pokud ale zavaříte třešně i s peckou, otevřete kompot a vyvalí se na vás mrtví, plovoucí červi, je to nepříjemné. Pomoci si ale můžeme velmi snadno. Třešně před kompotováním namočíme na několik hodin do vody (někdo radí, že by měla být osolená, ale máme stejnou zkušenost i s čistou, studenou vodou, jen se prodlouží doba „koupání“ třešní, večer je namočíme a ráno můžeme začít zavařovat). Červi se z třešní vyplaví a ovoce je čisté.

Červivost třešní způsobuje vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), konkrétně samice tohoto hmyzu z řádu dvoukřídlých. Ta klade vajíčka již pod slupku nedozrálých plodů pomocí ostrého kladélka, z vajíček se líhnou larvy mající podobu malých, bílých červíků. Postižené místo poznáme při pečlivé prohlídce podle malé prohlubně a otvůrku. Vrtule třešňová napadá také višně, zimolezy, dřišťály, mahalebky a střemchy, tedy jejich ještě nezralé plody. 
Pokud chceme třešně do pálenky, červíci nám v nich nevadí, ovšem při přímé konzumaci, v kompotech a marmeládách, je tomu naopak. Důležitá poznámka: před nakládáním třešní ke kvašení pro výrobu pálenky musíme odstranit pecky, což platí i pro ostatní peckoviny, kvasící pecky činí hmotu karcinogenní!

Dužina napadených plodů vlivem červa postupně hnědne, měkne a zahnívá. Tyto třešně též opadávají. Larvy si v plodu vyvrtávají cestičky k pecce a konzumují chutnou dužinu. Jakmile dorostou, plod opustí a zavrtají se do země, kde se v hloubce cca 4 cm zakuklí, na jaře se vyvine dospělý jedinec a vše se opakuje.

Červivostí trpí především pozdní odrůdy třešní, proto je vhodnější volit odrůdy ranější. Mezi tyto odrůdy patří například nejranější srdcovka Rita, raná srdcovka Karešova, Kasandra a Rivan.
Ochrana před vrtulí je sice možná, není však nikdy dokonalá. Prvním krokem je rozvěšení žlutých lepových desek po stromě již brzy zjara, dále chemický postřik v době, kdy se vrtule ke stromu slétají, což poznáme právě na lepových destičkách. Lepovými deskami však červivost třešní pouze zmírníme, jako indikátor výskytu vrtule jsou ale vynikající. O to větší pomocí pak bude postřik.

Lepové desky si můžeme koupit, případně vyrobit například z kartonu o velikosti např. 15 x 20 centimetrů. Tyto destičky žlutě natřeme a poté potřeme lepidlem, které nezasychá, čili si udrží lepkavost delší dobu. Jako vhodný chemický přípravek můžeme použít Calypso 480 SC, Decis Mega, Reldan 22, Mospilan 20 SP, případně Perfekthion. Vhodná doba postřiku je obvykle, když začne vykvétat bez černý.
Výborně však funguje i prevence. Je dobré okolí stromu zrýt, případně posypat páleným vápnem, výborné je též nechat operovat slepice okolo třešní, které si smlsnou na spadaných plodech i na červících.

Důležité je odklizení veškeré popadané odrůdy ze země, čímž od stromu a vůbec ze zahrady odnášíme i larvy vrtule. Do kompostu každopádně popadané třešně nepatří. Stejně tak odstraníme i pořezané větve a listí, pro třešně je totiž typické, že jim dělá dobře prořezávka při sklizni, ale nedělá jim dobře nepořádek pod sebou. Navíc je to výborná příležitost, jak zkrátit strom rostoucí již až do nebes, a že nejvýš bývají třešně opravdu nejlepší.

A znova opakujeme – náletu vrtule třešňové uniknou především rané odrůdy třešní. Vsaďte proto při výsadbě právě na ně, navíc se zralých plodů dočkáte dříve.

Zdroj:
ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com