V zásadě nejde ani tak o to, zda zvolit izolační dvojsklo a nebo trojsklo, ale o to, jaké vlastně vybrat. Jak dvojskel, tak trojskel totiž existuje více druhů. A v každém případě platí, že právě volba vhodného zasklení má zásadní vliv na vlastnosti celých oken, tedy schopnosti tepelně-izolační, zvukový útlum, ale i bezpečnost a také stabilitu a životnost.
Při výběru zasklení oken si prostě stavebník musí ujasnit, co od nich očekává. A v každém případě by měl tento výběr konzultovat s odborníkem. Dnes je u novostaveb izolační trojsklo de facto normou, standardem, navíc jsou pak taková okna méně náchylná například na rosení. Přednsotí izolačních trojskel je však více.
Na prvním místě je nejvyšší možná úspora tepla a energií a to i pro potřeby chlazení interiéru v létě. Kromě již zmíněné eliminace rosení je to pak naprostá schopnost splňovat nároky na stavební výplně i pro pasivní domy. Co je však třeba si uvědomit, než izolační trojskla vybereme?
Obzvláště již zmíněné pasivní domy vyžadují speciální solární trojskla. Ta totiž umožňují větší prohřátí interiéru slunečním teplem v zimě, především pak v případě oken orientovaných na jih a jihozápad.
V případě novostaveb a náročnějších rekonstrukcí též musí projektant definovat požadované vlastnosti nových oken. A ty musí vycházet z tepelných výpočtů s ohledem na celou obálku domu, ale i zvukovou izolaci apod. Určitě platí, že zcela běžné trojsklo nedovede chránit před hlukem lépe než dvojsklo. V tomto případě se volí speciální zasklení s různou sílou skleněných tabulí. Skla mohou být navíc spojena akustickou folií a jsou projevem hluku i vibrace, může se dokonce stát, že izolační trojsklo problém ještě zhorší.
Určitě pak platí, že okna s izolačním trojsklem jsou o cca 15% dražší oproti stejně velkým oknům s dvojsklem. Okenní křídla jsou navíc o cca 20% těžší, čili je třeba počítat i vyšším dimenzováním rámů a závěsů (pantů). Dokonce u velkých posuvných ploch může být hmotnost okenního křídla až v řádech stovek kilogramů.
Navíc vždy souvisí s výběrem oken a jejich zasklení také stínění. Obzvláště to venkovní chrání interiér před přehříváním, čímž ušetříme za spotřebu energií pro fungování klimatizace.
A kdy je vhodnější sáhnout po izolačním dvojskle? V případě méně náročných rekonstrukcí například bytových domů, v teplejších oblastech a lokalitách, tedy především v nížinách, v hlučných městech, kde jsou požadována hlavně okna protihluková a ta jsou ve spojení s vibracemi obvykle vhodnější právě s dvojitým zasklením.
V každém případě je izolační dvojsklo levnější, přitom umí pustit do interiéru více tepla a světla. A právě tyto vlastnosti mnozí upřednostňují oproti vyšší schopnosti tepelné izolace. Hlavně pak v přechodných obdobích roku, kdy se nám interiér prohřívá zdarma od slunečního záření.
Co se týká konkrétních parametrů a hodnot, platí, že prostup tepla izolačním trojsklem je obvykle Ug = 0,5 až 0,6 W/m2K, zatímco dvojsklem 1.0 až 1.1 W/m2K (prostup tepla celým oknem je u trojskel Uw = 0,7 až 0,8 W/m2K a u dvojskel okolo 1,1 W/m2K).
