Vestavěná myčka nádobí (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Modrou nebo růžovou? Být či nebýt? Život je plný otázek, a ne vždy je snadné na ně nalézt odpověď. V případě volby mezi volnými či vestavěnými spotřebiči je to opravdu složité, protože každá varianta má něco do sebe. A je jen na vás, jestli budete držet palce čistému jednotnému vzhledu, nebo trochu neuspořádané praktičnosti. 

Vybavení domácnosti spotřebiči je obvykle průběžným procesem. Nové kousky přichází s tím, jak staré mizí a naopak, některé veteránské exempláře se překonávají svou předlouhou životností. Po dvaceti letech takového fungování pak zhusta kuchyně připomíná náhodný výběr katalogové nabídky: mikrovlnka, lednička i sporák reprezentují produkty různých výrobců. Tahle nahodilá přehlídka značek většinou odráží jen to, že jsme potřebovali vysloužilý kus nahradit funkčně stejnou jednotkou, a při výběru jsme koukali spíš po ceně a výkonu, než po konkrétní značce. Není na tom zase nic tak neobvyklého, byť škarohlídi tím získávají munici ke kritizování. Ano, takové nejednotné provedení skutečně nevypadá hezky. Mají pravdu.

U skutečně dobře vestavěných spotřebičů nepoznáte, že v kuchyni vůbec nějaké máte (Foto: Shutterstock)
U skutečně dobře vestavěných spotřebičů nepoznáte, že v kuchyni vůbec nějaké máte (Foto: Shutterstock)

A nepotěší ani, že se k tomuto výsledku většinou postupně dobereme i původně jednotným vybavením. Po oněch dvaceti letech provozu vybavení nutně zastará, byť jsme si je do původní novostavby nebo po kompletní rekonstrukci všechny pořídili jednotné a nové. Jako slibná cesta proti zastarání, pro snesitelný vzhled nově zapracovaných spotřebičů a jako nástroj celkově jednotícího designu se proto velmi efektivní jevilo řešení vestavěnými spotřebiči. Při ní jsou původní i nahrazované exempláře spotřební elektroniky a technického vybavení vsazeny do designově a materiálově sladěné formy, a celá kuchyně či koupelna pak působí kompaktním dojmem, bez ohledu na výměnu jednotlivým komponent. Až potud by bylo vše v pořádku.

Omezení vlastního výběru

Ano, vestavěné spotřebiče vám pomohou „udržet v barvě“ celou kuchyň. Když si řekněte o zářivě bílou, hygienicky sterilní nerez nebo tmavohnědý dub či stovky dalších variací na téma, budete jej mít. Jednotné materiálové provedení dodá místnosti na jednoduchosti a čistotě, což jsou vlastnosti, které nezestárnou. S jistým nadhledem se dá říct, že vestavěnými spotřebiči získáte prostor, protože na rozdíl od těch volně stojících vám nebudou ubírat místo. Třeba na pracovní ploše. To už je pravda hodně relativní, protože ony vám místa uberou - a vlastně ještě víc, než volně stojící. Tím, že je zakomponují do připravených boxů skříní a polic, totiž místo zabírají dál. A ten prostor vám pak možná bude chybět na ostatní vybavení kuchyně a všechny ty volně stojící drobné spotřebiče. Už víte, kam dáte mixér, kuchyňský robot, sendvičovač, šlehač, ohřívač vajec a další?

Kde jsou vestvěné spotřebiče? (Foto: Shutterstock)
Kde jsou vestvěné spotřebiče? (Foto: Shutterstock)

Co je tedy na vestavěných spotřebičích špatně? Nesmělo by se z nich s postupem času stát nové dogma designérů, kteří z něj udělali nástroj diktátu, při němž se nadnáší cena vnějšího obalu nad obsahem. Pokud si nezařizujete kuchyň přes stolaře a truhláře skutečně na míru, musíte se spokojit s nabídkou předchystaných řešení, vypracovaných designéry. A ty dopředu počítají s konkrétní kapacitou, jasným výkonem anebo ještě hůře, s konkrétní značkou spotřebičů. Z vaší zákaznické volby tak nezůstane nic. Propojení mezi výrobcem spotřebičů a dodavatelem nábytku pro vestavěné prvky je totiž velmi, velmi těsné. Je libo příklad?

Univerzální standardy, které zabolí

Možná jste fandové do vaření anebo živíte tolik strávníků, že potřebujete šestiplotýnkový sporák. Možná chcete mít v kuchyni konvektomat, případně nadstandardní mikrovlnku. Nebo ještě trefněji, jste rádi zásobení a na nákupy nechodíte často, a proto byste rádi opravdu velkou lednici s mrazničkou na přebytky. Máte smůlu. Obal, respektive „skříň“ na vaše atypické požadavky k dostání není. I když původním záměrem materiálově a barevně sjednocených kuchyní s vestavěnými spotřebiči bylo odrážet individualitu uživatele, už to neplatí. Mrazák nad 90 litrů a ledničku nad 220 litrů do boxu prostě nenacpete. V designéry nadimenzované rovnici není místo pro odchylky a dodatečná přání.

Když jsou spotřebiče vidět (Foto: Shutterstock)
Když jsou spotřebiče vidět (Foto: Shutterstock)

Změny se prosazují těžko

Také zamrzí, jak rigidní je pojetí kuchyní s vestavěnými spotřebiči, když přijde na výměny jednotlivých prvků. Když mikrovlnka nebo trouba odejde do věčných lovišť, nahradit ji můžete „jen dalším podobným“ typem. Model nábytku musí odpovídat modelu produktu. Tedy, z hlediska rozměrů. Že už značce XY nefandíte, a rádi byste si pořídili ten samý produkt od jiného výrobce? Většinou máte smůlu, nebo musíte podstoupit spoustu kompromisů. Žádnou razantní změnu nemůžete realizovat, aniž byste nerozebírali celou kuchyň. Přejít z elektrické varné desky na plyn? To je noční můra. Stálost kuchyně s vestavěnými spotřebiči se tak nakonec stává nevýhodou. A už vůbec nepotěší cena vestavěných spotřebičů. Ty plně integrované, ve své podstatě „holé“, totiž stojí víc, než standardní kousky pro volné stání. Je to trochu záhada.

Polo-integrovaná řešení nejsou šťastnou cestou

Poruchovost je dost individuální vlastnost spotřebičů, ale u těch vestavěných je to s opravami vždycky složitější. I když trpí jen nějakým minimálním nedostatkem, je třeba je pro opravu „vypreparovat“ z jejich podkladu. Což náročnost běžných oprav zvyšuje, a snižuje šanci, že si takovou záležitost zvládnete zařídit sami. Z výměny vestavěné ledničky nebo opravy přívodu vody do myčky se stává proces, který nejspíš nebude levný a bude vás stát spoustu nervů.  

Existuje tu samozřejmě střední cesta. Spotřebiče vestavěné, ale tzv. polo-integrované. Ano, to jsou ty, které minimálně jednou (čelní) stranou vykukují z linky ven. Typicky pak myčky, sporáky, pračky a sušičky s předním plněním (které můžete klidně mít i v kuchyni). Jsou zasazeny do kompaktních boxů linky, ale ve své technické podstatě jsou volné. Jejich oprava/výměna je v takovém případě snazší. Ale jejich zapracování ubírá další centimetry prostoru po stranách, a v součtu je pak výsledek podivnou směsí na půl cesty. Máte totiž méně místa a nemáte plně uchován onen čistý, jednotící vzhled designu. 

Částečně vestavěné spotřebiče (Foto: Shutterstock)
Částečně vestavěné spotřebiče (Foto: Shutterstock)

I při jejich zasazení ale musíte (stejně jako i plně integrovaných) počítat s volným místem, výklenkem za nimi. U ledniček kvůli volnému proudění vzduchu pro chladicí mechanismus, u praček pro přívod vody. V případě praček v kuchyni, které vám mají šetřit místo a čas: přemýšleli jste někdy nad tím, jak budou vibrace nejvyšších otáček působit na celou linku? Vestavěné spotřebiče v koupelně? Názory uživatelů se mohou lišit. Ale zasazení pračky do boxu určitě může přispět k rozvoji izolované vlhkosti a plísní, a také případný únik vody odhalíte s jistým zpožděním. I když vypadá líp.

Udělat to opravdu dobře je drahé

V konečném důsledku tak sice nejednotné provedení kuchyně s volnými, nezasazenými spotřebiči, vychází o něco lépe. Snadná manipulace a oprava, případné nahrazení i nižší pořizovací cena (z mnohem většího, individuálním potřebám otevřenějšímu výběru) jim prostě nahrává. Což ale nemění nic na tom, že kuchyně s vestavěnými spotřebiči prostě vypadají lépe, a snadněji se v nich udržuje pořádek. Máte je plochy, na kterých likvidujete mastnotu a prach, žádné záludné záhyby a skrýše. Vždycky samozřejmě můžete vytvořit podle vlastních požadavků projekt, který vám zajistí plně či polo-integrované spotřebiče, konkrétně podle vašich přání a ve vestavěném designu. Jenže to už bude v nadstandardním režimu a pak opravdu uvidíte, že jednotný a funkční design není zadarmo.

Částečně vestavěný sporák s troubou (Foto: Shutterstock)
Částečně vestavěný sporák s troubou (Foto: Shutterstock)