Máte chuť vyzkoušet něco nového? Mírné jaro nás k tomu přímo podbízí: svěží zeleň rašících lístků totiž znamená, že se repertoár domácí kuchyně může rozšířit o spoustu zajímavých položek. Saláty, nádivky, pesto, zelené koření i limonády. Ty všechny můžete vyrábět z „jedlých plevelů“ rostoucích všude kolem.
Z česneku medvědího (Allium ursinum) se stala v české gastronomii senzace, kterou každý rok odskáče hezkých pár přírodních stanovišť. Nápad pochutnat si na zeleném plevelu, který zdarma roste v lužních lesích, byl v současné době prostě uchopen až příliš komerčně, a výsledkem je plundrování jeho přírodních populací.
To, že jarní zelená nádivka nebo salát z česneku chutná skvěle, jsme sice z kuchařek našich prababiček vyčetli dobře, ale ony na něj nechodily s pytlem. Navíc, v lesích a na loukách je toho nejen k obdivování, ale i k ochutnávání, mnohem víc.
Příroda je jako prostřený stůl
Čím si tedy můžete neinvazivně obohatit jídelníček? Vezměte do ruky zahradnické nůžky a klíč k určování rostlin (jistě je poznáte i bez něj), a můžete začít: listy bršlice kozí nohy, mladé lístky plicníku lékařského, jitrocele, kozlíčku polního. Také sladké lístky kokošky pastuší tobolky, květy sedmikrásek, u kopřiv dvoudomých pak celé mladé rostliny nebo aspoň jejich listy, pampeliškové listí. Je toho víc než do košíku. Pamatujte přitom na to, stejně jako houbaři, abyste opravdu sbírali jen ty rostliny, které bezpečně poznáte.
Nesbírejte je v místech, kde by mohly být znečištěné. Třeba v příkopu u silnice, nebo vedle pohnojeného pole. Vždy jim doma před konzumací dopřejte očistnou lázeň ve vodě. Jen tak, pro případ. A pokud se přidržíme příměru, že příroda je jako prostřený stůl: i u tohoto stolu se chováme slušně, a nesbíráme najednou větší porce, než kolik opravdu sníme. Byť se jarní výhonky a listy dají mrazit a konzervovat stejně jako salát nebo bylinky, čerstvé a sezónní jsou stejně nejlepší. A k čemu jsou dobré?
Nebojte se experimentovat
Listy pampelišky jsou plné vitamínů a minerálů, a jejich obsahové látky příhodně stimulují trávení. Je to taková trochu jiná rukola (roketa setá). Do salátů je perfektní, a nejen to, pampelišku můžete konzumovat mnoha způsoby.
Česnáček lékařský může také putovat do salátu, anebo si z jeho kořene můžete vyrobit pomazánku. Má trochu křenový nádech, ale vůbec není špatná.
Orsej jarní má také své kouzlo, ale je spíš záležitostí pro znalce: její listy jsou totiž jedlé jen předtím, než nasadí květ. Později už jsou hořké a jedovaté. Jinak jsou ale solidní vitaminovou bombou.
Bršlice, která je k vidění ledaskde na zahradě, obsahuje v mladých lístcích spoustu vitamínu C. Využít je můžete nasekané, podobně jako pažitku, anebo z nich vyrobit pomazánku. Dá se také přidat do základu na vývar. Mimochodem, pokud máte predispozice k dně, měli byste se konzumaci téhle rostlinky věnovat častěji. Patří k historií prověřeným receptům na tento neduh.
Zužitkovat se dají i ještě ne plně rozrostlé porosty svízele, a špenát dokáže zastoupit listí z merlíku (Blitum bonus-henricus).
Pochoutky z lesů, luk a strání
Mladé rostlinky popence břečťanolistého jsou svým užitím univerzální. Mají lehce kořeněnou chuť a výrazné aroma, takže zazáří v salátech, i jako koření k pečeným masům.
Z jitrocele se dá vyrobit vynikající sirup, zrovna tak jako salát. Jetel nahradí pažitku, ze šťovíku vyrobíte limonádu.
A kopřiva? Můžete ji podobně jako petrželovou nať povařit s bramborem, anebo si z ní v mixéru vyrobit svěží jarní limonádu. Na plevel, se kterým jsou jen potíže, to není špatné. Rozrazil, ptačinec, kostival, mochna husí? Vyrobte z nich divoký salát!
Čistě technicky vzato je venku kromě těch jedovatých jedlé skoro všechno. A platí, že dávka dělá jed, takže pokud napoprvé nesníte hned celý košík plevele, nestane se vám nic špatného. Chybou je spíš ono zbožštění česneku medvědího, ze kterého pak plynou jen nepříjemnosti. Na tom, že svůj jarní jídelníček obohatíte o trochu plevelné zeleniny, ale nic špatného není.
