Léčivá liána schizandra čínská roste i v našich klimatických podmínkách

Klanopraška čínská (Schisandra chinensis), schizandra čínská, magnolka čínská a nebo limoník je rostlinou patřící do čeledi klanopraškovité (Schisandraceae). Tato dřevitá pravotočivá liána s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými bělavými květy pochází z Dálného východu, tedy východní Asie (provincie severovýchodní Číny Che-pej, Chej-lung-ťiang, Ťi-lin a Liao-ning, vnitřní Mongolsko a Šan-si, severní Japonsko, Korea a ruský Dálný východ). Zde roste volně v přírodě, především ve smíšených lesích nadmořských výšek do 500 metrů nad mořem, ale také ve výškách až 1500 metrů nad mořem, což je důkaz značné mrazuvzdornosti této rostliny.

V našich podmínkách snáší dobře teploty i nižší jak -20 oC. Snese i silné mrazy až do -35 °C, ovšem až v dospělosti. Mladé rostliny bývají po zahájení vegetačního období poškozovány jarními mrazíky, proto vyžadují na zimu ochranu a snažíme se vegetační období oddálit. A že pak klanopraška nabídne nejen vytrvalou krásu, ale i užitek. Její červené bobule jsou jedlé a spolu s listy léčivé, ovšem v u nás je pěstována především jako rostlina okrasná, na níž jsou nejnápadnější na podzim právě plody, červené bobule rostoucí v podlouhlých hroznovitých souplodích. 

Klanopraška poroste treláže pergoly, nevzhlednou stěnu, plot, zahradní zídky a jiné prvky v zahradě. A její chuť „se toulat po výškách“ je opravdu náramná. Sazenice přitom u nás seženete v některých zahradnictvích a vůbec nejsou drahé. Za cca 100 korun získáte velmi pěknou sazeničku.

Jako léčivá rostlina se klanopraška prosadila právě ve své domovině, tedy v Číně. Využívají zde sušené i čerstvé listy a plody. Z plodů se vyrábí marmelády a kompoty, nálevy, kapky, tinktury a domácí vína. Plody se zamrazují i suší. Z listů se připravují léčivé a posilující čaje. A význam schizandry lze doložit jednou větou. Nemáte ji? Použijte kopřivu a hluchavku. Celá klanopraška, čili všechny její části, obsahuje mnoho vitaminu C, A a E a také minerálů důležitých pro lidský organizmus (např. vápník, železo, draslík, síru, sodík a další). A například kapky z této rostliny se vyrábí nakládáním semen do lihu a nebo sedmdesátiprocentního alkoholu.

Přípravky ze schizandry (domácí i koupené) působí preventivně proti chřipkám a nachlazení. Příznivě působí na chronický a astmatický kašel, bolesti hlavy, ramenních kloubů a krční páteře, zlepšuje vidění a prohlubuje dýchání, upravuje hladinu krevního cukru a cholesterolu, stimuluje mozek, zmírňuje deprese, potlačuje neurózy a pomáhá se spontánním denním a nočním pocením. Pomáhá s celkovou revitalizací lidského organizmu (stačí 20 kapek 2 krát až 3 krát denně po dobu cca 20 dnů). A jelikož tato rostlina funguje spolehlivě v menších dávkách, není je třeba zbytečně zvyšovat. Doporučována však není při peptickém onemocnění žaludku, vysokém krevním tlaku a epilepsii. Obecně platí, že bychom měli své pochybnosti nad užíváním klanoprašky konzultovat s lékařem a nebo alespoň lékárníkem. Jinak je ale schizandra svými účinky přirovnávána k ženšenu.

Platí, že čím je rostlina starší, tím více plodů najdeme v hroznech (může jich být až okolo čtyřiceti). Ovšem v prvních letech může být sklizeň plodů zcela minimální. Je zapotřebí trpělivost. Pro zakoupené sazenice vybíráme světlé stanoviště s propustnou zeminou. A již od začátku je potřebná opora. Liána se kolem ní začne obtáčet, čímž ji navedeme, kam potřebujeme. A za příznivých podmínek je schopna dosáhnout výšky až 10 metrů. V našich podmínkách to však bude nejvýše cca 5 až 6 metrů a první tři roky nám rostliny porostou opravdu pomalu (roční přírůstek je zpočátku jen několik cm).

Před výsadbou je třeba dát pod kořeny dostatek kvalitního kompostu či alespoň zeminy a pozor, klanopraška koření velice mělce. Nevyužije proto zásoby živin z větších hloubek. Nezbytné je proto každoroční přihnojování (např. ledkem amonným a nebo superfosfátem). Mělké kořeny milují zastínění, zatímco samotná rostlina sluníčko a tomu je třeba se přizpůsobit. Ovšem postačí nastýlka z posekané trávy, drcené kůry a na zimu ocení mladší rostliny chvojí a listí jako ochranu proti promrzání kořínků.

Klanoprašky kvetou nenápadnými, voňavými, růžově bělavými kvítky zhruba po půlce května, v chladnějších oblastech i později. Plody pak dozrávají od konce srpna do září. Bobule jsou dosti velké (cca 5 mm až 1 cm), tmavě červené a někdy svraskalé. To však neznamená, že by byly horší jakosti. Po výsadbě delší dobu vůbec nepoznáte, že jde o liánu. Růst je v prvních letech opravdu pomalý a vyžaduje to z naší strany trpělivost. Jakmile se však již „rozletí“, připomene své šplhounské schopnosti razantně.

Listy má tato rostlina světle zelené, dosti tenké a eliptické až obvejčité. Žilnatina listů je zpeřená, se 3 až 7 páry postranních žilek, čepel je dlouhá 4,5 až 8 cm a 2,5 až 6,5 cm široká, na okraji zoubkatá až pilovitá, na bázi klínovitá, na vrcholu krátce zašpičatělá. Zdřevnatělé stonky příjemně voní podobně jako květy. Květy jsou jednopohlavné a vyrůstají na bázi mladých výhonů. Okvětí je bílé, krémové a nebo až narůžovělé, nerozlišené, složené z 5 až 9 volných lístků.

Zajímavostí je jednodomost i dvoudomost schizandry. V prvních letech se na ní totiž objevují převážně samčí květy a až v dalších letech i samičí. Proto se v prvních letech dočkkáme minimální sklizně. Plné plodnosti se pak dočkáme až okolo patnáctého roku. Jedna rostlina dává v tu dobu v průměru cca 3 kilogramy plodů za sezónu.

První (ale malé) sklizně se dočkáme v pátém až šestém roce, nebude to však více jak cca 10 dkg na rostlinu a sezónu. Bobule připomínají vzhledem červený rybíz, jsou však značně větší a chutnají zcela jinak. Jde o rostlinu pěti chutí: hořké, sladké, kyselé, ostré a slané. Bobule mají vysoký obsah koenzymu Q, což zajišťuje antioxidační účinky. Významný je také podíl organických kyselin (především jablečné, vinné, jantarové a citronové).

Rozmnožování je nejsnadnější vegetativní z kořenových výhonků, které vytváří silnější mateční rostlina v značném počtu. Generativní rozmnožování je obtížnější, nezbytná je stratifikace semen, jelikož vývoj semen je dokončen právě při stratifikaci. Provádí se to tak, že semínka uložíme po sběru na 3 až 4 měsíce při pokojové teplotě, ovšem cca 2 měsíce před výsevem je uložíme do vlhkého hrubozrnného písku a udržujeme při teplotě okolo 5 °C (nejlépe tedy v chladničce).

Vyloženě nevhodné jsou pro schizandru těžké a málo propustné hlinité půdy, nejvhodnější jsou naopak půdy vlhké a dobře odvodňované. Pro výsadbu na trvalé stanoviště je nejlepší časné jaro, ještě než rostlina začne růst. Květy začne rostlina nasazovat 3 až 4 roky po výsadbě a jak jsme již zmínili, v prvních letech to budou pouze květy samčí, teprve až v dalších letech se dočkáme i samičích a plodů.