Líčidlo jedlé je rostlinou z čeledi líčidlovité, která pochází z jihovýchodní Asie, dnes se však velice intenzivně šíří Evropou a dalšími oblastmi světa. A především je třeba říci, že líčidlo jedlé se vlastně dosti špatně zařazuje, může být vnímáno jako pěkná okrasná trvalka, listová zelenina i rostlina plodící drobné ovoce.
Líčidlo jedlé (Phytolacca esculenta) a nebo také líčivka jedlá je vytrvalá bylina, která si tvoří v zemi mohutný a velmi snadno přesaditelný hlavní kořen s tenkými vedlejšími kořínky. A z hlavního kořenu každoročně vyrůstají až 200 cm vysoké lodyhy, pyšnící se vzpřímeným hroznem bílých květů uspořádaných v květenství hrozen. Z hroznu nakonec vzniká souplodí červenofialových peckoviček, které se nápadně podobají ostružinám. Listy má líčidlo jedlé široce vejčité až eliptické, lysé a s žilkami zřetelnými do třetího řádu.
Původním areálem líčidla jedlého byla Jihovýchodní Asie (od Pákistánu až po Japonsko), v některých oblastech Evropy a dalších místech světa však dnes druhotně zplaňuje a například na našem území se vyskytuje od 30. let 20. století a zplaňuje především na jihu Moravy a v Polabí. Semena jsou přitom rozšiřována ptactvem živícím se plody líčidla. Ptákům totiž na rozdíl od savců nevadí toxiny, které rostlina obsahuje. Navíc je obsah toxinů (saponinů phytolaccatoxin a phytolaccigenin) jen velmi nízký, vážnější otravy proto nejsou pravděpodobné.
Plody líčidla jedlého se navíc používají k dobarvování likérů, vín a cukrovinek, dokonce jsou i příležitostně konzumovány. Využití přitom najdou i ve farmacii, v tomto případě je ale upřednostňováno líčidlo americké, které má více účinných látek. Navíc jde o ceněnou rostlinu okrasnou. K přípravě pokrmů se používají i listy líčidla, které se připravují podobně jako špenát, důležité je však dvojí převaření a vylití vody, čímž odstraníme nežádoucí saponiny. Je to sice nedokonalé, nějaké množství toxinů tam zůstane, ale jak jsme již zmínili, obsah toxinů je nízký.
Ostatně název líčidlo jedlé není náhodný. Pokud jde skutečně o tento druh, což poznáte podle zřetelného a až 4 cm dlouhého řapíku, plody vzhledu placaté ostružiny a gynecei srostlými z deseti plodolistů, jde o rostlinu jedlou. Pokud jsou však listy téměř přisedlé (řapíky téměř chybějí) a gyneceum je složeno z osmi zcela volných, individuálních peckoviček a celé plodenství je převislé, jde o líčidlo americké (Phytolacca americana). A také toto líčidlo proniklo do našich zahrad, ale až na konci 20. století. Z Ameriky pak pochází také líčidlo dvoudomé (Phytolacca dioica) a to z tropů Ameriky Jižní. V jižní Evropě se pěstovalo jako stínicí dřevina, přičemž se mu říkalo bella umbra (krásný stín nebo krásný slunečník). Čili mezi líčidly najdeme byliny, keře i stromy.
Suma sumárum celkem cca 25 druhů líčidel roste převážně v tropech, některé však i v mírném pásmu. A právě to je případ líčidla jedlého. A jelikož plody intenzivně karmínově barví, je třeba si dát pozor při jejich zpracování na oblečení. Rodové jméno Phytolacca je dokonce možné přeložit jako barvicí rostlina, rostlinný lak, barva.
