Tato aromatická rostlina pochází ze Středomoří a můžeme si z ní vypěstovat menší keřík i stromek. Ozdobí a provoní nám byt, balkón, terasu i zahradu. Poslouží v kuchyni i jako lék a pokud se chcete oženit či vdát, bez myrty se také neobejdete.
Myrta mýtická i současná
Starověká báje nás poučuje, že Myrta byla Venušinou kněžkou, kterou Venuše proměnila ve vonnou zelenou rostlinu. Myrta je také zmíněna na několika místech v Bibli. Ovšem právě s láskou souvisí tato rostlina i dnes. Snítky vonné myrty zdobí klopy svatebčanů a někdy i kytici a nebo šaty nevěsty. Větvičky myrty jsou svěží a se sněhobílou mašlí ze stužky vypadají, jako by kvetly. Nakonec právě květy myrty jsou též sněhobílé a křehké. Bez myrty se prostě neobejde žádná svatba. Myrta však vypadá nádherně i v květináči, překrásně voní a když rozkvete, zlepší nám náladu každý pohled na ni.
Myrta obecná a saharský endemit
Myrta (Myrtus) je rostlinným rodem z čeledi myrtovité, který je zastoupen pouze dvěma druhy (Myrtus communis a Myrtus nivellei). Myrta obecná je rozšířena ve Středomoří, jihozápadní Asii a saharské Africe, ovšem dnes již víme, že zplaněla i v jiných částech světa (např. Arábie, Jižní Amerika a Austrálie). Ve Středomoří tvoří součást keřových porostů, které jsou známé jako makchie a garigue. Druh Myrtus nivellei je endemitem střední části Sahary na území Alžíru a Čadu (glaciální relikt). Najdeme ji v pohoří Ahaggar a Tassili.
Tyto stálezelené keře s menšími, sytě zelenými listy a bílými květy mají tradiční široké využití již od starověku. V našich podmínkách se myrta pěstuje jako kontejnerovaná, jelikož by v zahradě nepřežila místní zimy, je značně teplomilná. Sněhobílé květy mají více nápadně dlouhých tyčinek. Dnes je myrta pěstována kvůli vonným silicím a jako rostlina léčivá i okrasná. A jako léčivku lze pěstovat i saharský druh Myrtus nivellei.
Na Sahaře používají Tuaregové listy místního druhu Myrtus nivellei při průjmech, kapavce a zvenčí při dermatózách. V Indii se myrta obecná používá v tradiční medicíně jako antiseptikum, při respiračních onemocněních, zánětech močových cest a proti parazitům. V Turecku a jižním Rusku se využívá kůra a kořeny myrty k vydělávání kůží. Dřevo myrty je dosti tvrdé a má pěknou strukturu.
Popis myrty
Myrty jsou stálezelené keře, které dorůstají výšky od 1 do 3 metrů. Listy jsou tmavě zelené, vstřícné, jednoduché, přisedlé nebo a krátce řapíkaté. Pokud list rozemneme, rozvoní se až k zbláznění. Květy myrty jsou pravidelné, pětičetné, jednotlivě vyrůstají v paždí listů a sladce voní. Koruna je bílá, složená z pěti korunních lístků. Tyčinek s dlouhými nitkami má každý květ mnoho. Plodem je kulovitá bobule, která obsahuje několik semen.
Využití myrty v kuchyni
Sladce kořenitá vůně myrty odpovídá i její chuti. Ta je pikantní a s nádechem pomerančů. Tradiční je myrta ve středomořské kuchyni, kde se využívají lístky i poupata. Přidávají se především ke skopovému a vepřovému masu, drůbeži a rybám, do omáček i likérů. Snítky myrty se pokládají na posledních deset minut pečení nebo grilování pod maso.
Myrtou však lze také ochutit olej a ocet, čímž vyšperkujeme salátové zálivky. Saláty a dezerty se zdobí poupaty myrty, lístky a poupata se přidávají i do pečiva. V případě poupat je vždy třeba odstranit kalich, jelikož je hořký. Bobule myrty se používají podobně jako jalovec, mají svěží větrovou vůni jalovci podobnou.
Pokud si připravíme nálev z myrtových lístků, získáme silně antiseptický mok, který pomůže při zánětech dýchacích cest a dutin. Výborný je i do koupele při kvasinkových infekcích a lupénce. Funguje i jako dobrý kondicionér, ale pozor, jen pro tmavé vlasy.
Svou vůni si udrží velice dlouho i sušené lístky myrty, přidávají se proto do vonných směsí potpourri a sáčků určených k provonění prádla. Vynikající jsou ve směsi s levandulí a rozmarýnou.
V některých zemích je myrta dokonce pěstována na plantážích.
Pěstujeme myrtu
Myrtu obecnou i saharský druh můžeme u nás pěstovat pouze jako kontejnerované a na podzim je ukrýváme před mrazem. Zimovat by měla na světlém stanovišti a za teplot cca 10 oC. Nádherně vypadá například v terakotové nádobě.
Přes léto myrtě prospěje letnění na slunném, mírně přistíněném a před větrem chráněném místě. Substrát je třeba zvolit propustný, neutrální a nebo mírně zásaditý. Přihnojit můžeme vyzrálým kompostem a zaléváme dešťovou vodou. Ve volné přírodě myrta dorůstá výšky až 5 metrů, což ale není možné v květináči, to by musel být doslova obrovský a myrta by rostla ve vytápěném arboretu.
Můžeme si však ze své myrty vytvořit pravidelným zastřiháváním košatý keřík. Z myrty obecné byly vyšlechtěny plnokvěté kultivary, odrůdy pestrolisté a nebo třeba s bílými plody. Některé odrůdy se obzvláště dobře tvarují. Silný tvarovací řez provádíme ideálně v dubnu. Počítejte však s tím, že v roce, kdy provedeme silnější řez, myrta méně pokvete.
Rozmnožit si myrtu můžeme semeny, ale i řízky.
