Nádrže na dešťovou vodu vybíráme podle plochy střechy a naší spotřeby

Sběr dešťové vody nám ušetří nezanedbatelnou část výdajů za vodu. A vzhledem k tomu, že je měkká a chudá na soli, je ideální k zalévání rostlin, nezasoluje půdu a také její teplota je pro rostliny nejpřijatelnější. Navíc na sebe váže při průchodu atmosférou vzdušný dusík, kterým pak rostliny hnojíme (dusíkaté hnojivo v přirozenější formě). Dešťovou vodu ale můžeme využívat třeba i ke splachování, praní, mytí auta, omývání věcí v zahradě včetně nářadí. Její využití je široké. Prostě voda. A navíc taková, která nepohne instalovaným vodoměrem.

Takzvané retenční nádrže sloužící k zachytávání a uskladňování dešťové vody jsou dokonce v případě novostaveb od roku 2021 povinné. Vyrábí se v různých velikostech a při výběru záleží především na ploše střechy (celkové odvodňovací ploše, ze které bude dešťová voda sváděna). V případě střech o ploše do sto metrů čtverečních se instalují nádrže objemu do tří tisíc litrů. Druhým důležitým faktorem je pak vydatnost srážek v konkrétní lokalitě. Pokud ale není instalace retenční nádrže v konkrétním případě povinná, můžeme zohlednit i vlastní potřebu dešťové vody a tu zbylou necháme v ideálním případě na pozemku vsáknout.

100 či třeba 200 litrové sudy na vodu, to je to nejjednodušší, co můžeme pod okap umístit, pokud je naše spotřeba nízká. Nadzemních nádrží je ale mnoho typů, počínaje tisíci litrovými barely, které si lze stejně jako sudy zakoupit nové (ideální řešení, ze sudů a barelů od chemikálií se nemusí podařit odstranit veškerý nebezpečný obsah) a konče různými typy nadzemních retenčních nádrží, které se vyrábí právě kvůli sběru dešťové vody. Jsou ale dosti objemné a nevzhledné a při větších objemech se již vyplatí nádrž instalovat do země.

Podzemní nádrže nejsou vidět, udrží vodu chladnější a delší dobu v lepší jakosti. Vodu v nich prostě můžeme skladovat dlouhodoběji než v nádržích nadzemních, méně se kazí. Pokud teplota sklepních prostor nikdy nepřesáhne 18 ^oC, lze nádrž umístit i do sklepa, zde však bývá nejčastější problém, jak ji tam vlastně dostat. Platí pravidlo co nejnižší teploty a co nejmenšího množství světla. Nádrž zabudovaná v zemi je proto ideální.

Dešťová voda samozřejmě není zcela čistá, navíc s sebou odnáší ze střech další nečistoty, je proto třeba myslet i na filtraci. Voda může být znečištěna listím, klacíky a jinými většími nečistotami, ale i pylem, prachem a choroboplodnými zárodky. Filtrací dešťové vody odstraňujeme hrubé nečistoty a v nich přebývající bakterie, ale i nečistoty jemnější.

Doporučují se nejméně 3 úrovně filtrace, kdy první filtr zachytí největší nečistoty (listí, větve, mechy, lišejníky a jiné větší nečistoty). První filtr můžeme umístit přímo na napojení svodu ze střechy do trubky vedoucí k nádrži. Další filtr by měl být ještě před nádrží, a měl by zachycovat drobné nečistoty (malé kamínky, písek apod.). Třetí filtr by měl být umístěn na nasávání do kompresoru.

Velikost střechy, místní podmínky (srážkové, ale i půdní a podloží kvůli instalaci nádrže), způsob využití nádrže a naše potřeby dešťové vody rozhodují o výběru nádrže.

Co se týká velikosti, nádrž musí být tak akorát velká, aby byla pokud možno stále dostatečně plná, čemuž odpovídá velikost odvodňované plochy a srážkové poměry lokality. Spočítat si lze potřebnou velikost nádrže i v různých internetových kalkulačkách, prodejci retenčních nádrží je obvykle provozují. V každém případě je ideální, když je průběžně v nádrži co nejvíce vody a co nejméně vzduchu. A pokud vodu z nádrže vyčerpáme, nastane ideální okamžik nádrž vyčistit. Prodloužíme tak životnost nové dešťovky, co do nádrže nateče.

I roční spotřeba je důležitá, v případě zálivky vycházíme z plochy zahrady, plochy zalévaných trávníků i záhonů a typu plodin. Pokud pak budeme využívat dešťovou vodu i v domácnosti, spotřeba samozřejmě roste. V tomto případě hraje roli i počet osob v domácnosti. Spotřeba vody v domácnosti navíc vyžaduje oddělení vnitřního rozvodu užitkové vody od okruhu vody pitné. Pokud pak dojde dešťová voda, musí být zajištěna dodávka pitné vody do okruhu s užitkovou vodou.

Retenční nádrže se vyrábějí z různých materiálů a v různé kvalitě, nejčastějším materiálem jsou plasty, dalšími materiály sklolaminát a beton. Plastové nádrže mohou být jednolité a svařované, samonosné a nesamonosné, válcové nebo hranaté, jednoplášťové a a dvouplášťové (dvouplášťové jsou nutné do spodní vody, jelikož vysoká hladina spodní vody může narušit stabilitu nádrže a ta se zbortí). Navíc se problém se spodní vodou běžně řeší i obetonováním nádrže, dvouplášťovou nádrž ale obetonovávat nemusíme.

Levnější jsou nádrže svařované, jsou ale také méně odolné, oproti tomu monolitické nádrže jsou vyráběné z jednoho kusu plastu a neexistuje u nich riziko závady na svárech, popraskání a netěsnosti. Žebrovaná konstrukce pak slouží nejen ke zpevnění nádrže, ale i jako ochrana proti protlačení jejích stěn. Svařované nádrže je ale možné si nechat vyrobit na míru včetně přepážek a dalších prvků. Nádrže mohou být doplněné regulovaným odtokem.

Sklolaminátové nádrže mají menší statickou únosnost a jejich obetonování je náročnější. Bývá také úzký vstup do nádrže, materiál často praská a je třeba přistupovat k opravám. Nejdražší jsou betonové nádrže (resp. železobetonové), jejich statická únosnost je ale opravdu vysoká a výborně odolávají spodní vodě.

Na retenční nádrž je dokonce možné čerpat dotaci. A to jak na využití dešťové vody pouze pro zálivku, tak pro zálivku a splachování WC a nakonec i na přečištěných šedých odpadních vod. Dotace může pokrýt nejvýše 50% způsobilých výdajů za pořízení a realizaci systému pro využití dešťové vody. Za způsobilé výdaje jsou považovány veškeré náklady spojené se zprovozněním systému využití dešťové vody (nákup akumulační nádrže, čerpadla, rozvodů, svodného potrubí, filtrace, zemní práce atd.). V případě dešťové vody určené pouze k zalévání zahrady je maximální možná částka 55 000 korun (fixní podpora 20 000,- + 3 500,- / m³ nádrže), na zalévání zahrady a splachování 65 000 korun (fixní podpora 30 000,- + 3 500,- / m³ nádrže) a v případě čištěných šedých odpadních vod 105 000 korun. Program Dešťovka je integrován do dotačního programu Nová zelená úsporám.