V zásadě jsou možné obě varianty, běžné jsou trávníky včetně bylinných směsí pod polokmeny a vysokokmeny, ale také okrasná výsadba. Vždy ale záleží na tom, zda konkrétní dřevina koření hluboko nebo mělce. Pod mělce kořenícími stromy se půda běžně kultivuje, plečkuje, okopává a také hnojí.
V zahradách také nemusí jít majitelům o maximální výnos z ovocných dřevin. A právě to je též klíčovým aspektem při rozhodování. Kultivovat půdu pod stromy anebo zde něco vysadit?
Extenzivní a intenzivní pěstování
Takzvané extenzivní pěstování, kdy nám vlastně nejde o výnos, umožňuje širokou paletu možností výsadeb pod stromy. Platí totiž, že rostliny pod stromy vysazené jim budou konkurovat ve spotřebě živin i vody. Pokud však nechceme maximální výnos, je to jedno.
Při intenzivním pěstování ovoce na nižších stromech naopak očekáváme maximální výnos. Ovocnáři prostě chtějí získat z malé plochy co nejvíce ovoce. Proto využívají tvary kmenů, které mají slabě až zakrsle rostoucí podnože. Tyto podnože oslabují růst dřevin a zvyšují anebo přibližují plodnost naštěpovaných, nejčastěji výkonných odrůd. A takovéto pěstování není možné bez pravidelné přípravy půdy pod stromy. Pěstujeme pak solitéry, pod kterými nesmí nic růst. Je to jako by měl každý stromek svůj vlastní kruhový záhon, případně jsou kultivovány rovnou celé pruhy pod vedle sebe v řadě rostoucími stromy.
Při intenzivním pěstování je každoročně nezbytné zkypření půdy, odplevelení, zásobní hnojení a za sucha i pravidelná zálivka. Právě péče o půdu pod stromy patří mezi sadařské postupy. Navíc platí, že mělce kořenící stromky špatně snáší konkurenci plevelných druhů, bylin i trávy. V takzvaných pracovních uličkách se proto porost pravidelně seká a pod korunami stromů je půda udržována čistá. Aplikovány jsou zde někdy i chemické herbicidy.
Pro extenzivní pěstování bez nároků na maximalizaci úrody jsou pak určené stromy vyšších kmenných tvarů. Na semenných a hluboko kořenících podnožích je konkurence bylinného porostu a stromů minimální. Ať již co do spotřeby vody, tak živin. Běžně se zde proto nechávají trávníky či luční porost a tráva se zde seče obvykle jen dvakrát až třikrát v roce (při intenzivním pěstování se seče tráva v pracovních uličkách i desetkrát a vícekrát za sezónu). První seč se provádí na konci kvetení bylin v trávě, což je červen a další seč se provádí cca za dva měsíce. Lze však i za měsíc.
Eliminace hmyzích škůdců
Byliny pod stromy pak mají ještě jeden význam, bylo totiž prokázáno, že hmyzí predátoři žijící na kvetoucím podrostu výrazně omezují výskyt hmyzích škůdců na stromech. Hlavně pak mšic na ovocných dřevinách. Pokud vám tedy nevadí sklizně a řezy dřevin ze žebříku, klidně nechte pod svými vysokokmeny louku. Kromě jiného tím omezíte výskyt hmyzích škůdců.
Přímo pod stromy sice lze také založit okrasné záhony, ale je to velmi nepraktické, musíme volit na slunce méně náročné druhy a nakonec nám do záhonu bude padat ovoce. Prostě to není příliš dobré řešení. Mnozí to však i přesto dělají.
Extenzivní pěstování je navíc již ze své podstaty blíž přírodě.
Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
