Netradiční advent nejen 2017 Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Advent letos začíná až tři týdny před Štědrým dnem. Proč je tomu tak? Advent začíná vždy v neděli, která připadá na 30. listopad nebo jemu nejbližší den. Trvá tedy 22 až 28 dní. Ne vždy proto zapalujeme první svíčku čtyři neděle před Štědrým dnem. 

Datum první adventní neděle je prostě pohyblivé. Poslední, čtvrtá adventní neděle připadá vždy na neděli před Božím hodem vánočním (25. prosince). Může se proto stát, že ji oslavíme až na Štědrý den. A tato situace nastala právě letos. Letošní advent je vlastně nejkratší za posledních 11 let, jelikož trvá pouze 3 týdny.

Slovo advent pochází z latinského adventus, což znamená příchod (myšleno Ježíše Krista). Advent se však vyznačuje dvojím očekáváním - slavností narození Ježíše Krista a též jeho druhého příchodu na konci času.

Advent se začal slavit již na konci 4. století v jižní Galii a ve Španělsku. Teprve však ve 12. až 13. století se advent stal začátkem nového liturgického (církevního) roku. Do té doby začínal církevní rok Vánocemi.

Advent není pouze přípravou na Vánoce, nýbrž nás vyzývá k setkávání s Ježíšem Kristem v každodenním životě. Má tedy duchovní obsah.
Adventní věnec
Adventní věnec

Čtyři adventní neděle

1. Adventní neděle = železná

Letos připadá na 3. prosince, kdy na adventním věnci zapalujeme první svíčku. V prvním adventním týdnu nás čeká svátek svaté Barbory a mikulášská nadílka. Nenechte se však zmást, název „železná“ je umělý a čistě komerční. Označení adventních nedělí podle kovů cenných i méněcenných je pouze snahou o povzbuzení komerčního pojetí Vánoc a podporu zákazníků v nákupech dárků, potravin, zbytečností a kýčů. A i obchody mají o adventních nedělích prodlouženou otevírací dobu a náměstí měst jsou až do večerních hodin plná stánků. Je paradoxem, že nákupní honička je prezentována pod pláštíkem nevinného dítěte, které nic nepotřebuje a slunovratu, který též nemá nic společného s materiálními hodnotami. V dobách pohanů bylo toto období totiž spojeno se zimním slunovratem a s očekáváním jara, kdy se po dlouhé zimě zase zrodí nový život. Období adventu tedy bylo vázáno k zimnímu slunovratu ještě před příchodem křesťanství. 
Adventní věnec
Adventní věnec

2. Adventní neděle = bronzová

Letos připadá na 10. prosince (svátek má Julie) a zapalujeme i druhou adventní svíci. Ve druhém adventním týdnu slaví svátek všechny Lucie, načež je známa lidová pranostika „Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“

3. Adventní neděle = stříbrná

Tato neděle letos připadá na 17. prosince a zapalujeme i třetí adventní svíci.

4. Adventní neděle = zlatá

Připadá letos na 24. prosince, načež zapalujeme i čtvrtou, poslední adventní svíci. Zároveň to znamená, že adventní období letos končí o půlnoci na Štědrý den a čtvrtý adventní týden se tedy nekoná. Letošní advent je nejkratší možný. Platí též, že poslední (čtvrtá) zapálená svíčka by měla být bílá a je zasvěcena Ježíši Kristu.
Adventní věnec
Adventní věnec
Kromě 4 adventních nedělí jsou součástí adventu (viz výše) také 4 tradiční svátky – svátek svatého Ondřeje (30.11.), sv. Barbory (4.12.), sv. Mikuláše (6.12.) a sv. Lucie (13.12.). A ani jeden z těchto svátků často nevychází na neděli a rozpětí mezi nimi není 4 týdny, nýbrž 14 dní. Ovšem s adventní tradicí jsou spojena i jména svaté Kateřiny (25. listopadu) a svatého Ambrože (7. prosince).

Adventní věnec pak symbolizuje vítězství, projev úcty a radosti. A právě 4 zapalované svíčky představují příchod Ježíše Krista (tenkrát i na konci času). Adventní věnce bez svíček pak nejčastěji zdobívají vchodové dveře, vrata či brány.

Traduje se, že adventní věnec vznikl náhodou díky bohatému kupci, který v 18. století daroval do sirotčince obyčejné kolo od vozu, aby dětem sloužilo jako lustr pro svíčky. Děti jej však nazdobily a tato hezká dekorace se začala šířit mezi měšťany. Původně se adventní věnec nepokládal na stůl, ale věšel vysoko pod strop. Lidé jej dokonce nechávali posvětit v kostele a žádali od věnce zdraví a hojnost v novém roce. Dnes je adventní věnec mnohdy nahrazován i jinými vánočními aranžemi, čtyři svíce mizí a jejich počty se liší a podobně.
Adventní věnec
Adventní věnec

Jak se vyrábí adventní věnec

Základ adventních věnců tvoří slaměný, umělý (např. polystyrenový) či jehličnatý korpus, který je zdoben podle fantazie a zkušeností aranžéra. Módní trendy se však v případě adventních věnců příliš nemění, respektive se stále střídají, tedy točí. Často vítězí přírodní materiály, sušené ovoce a koření (skořice, badyán), větvičky chvojí a šišky, případně slaměné či voskové figurky, nebo figurky perníkové.

Adventní věnec však může být i zcela prostý, kdy stačí na základní korpus uvázat nejlépe jedlové chvojí, symetricky zapíchneme 4 stojany na svíčky a doplněním svíček je hotovo.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Výroba adventního věnce
Výroba adventního věnce