Polystyren se na nás valí ze všech stran, z kdejaké krabice s nějakým výrobkem, od elektroniky a domácích spotřebičů až po dětské hračky, hromada polystyrenového odpadu zůstává po zateplování domů, polystyren je prostě fenoménem doby. Ale co s jeho zbytky?
Je polystyren zdraví škodlivý či vůbec jakkoli nebezpečný?
O polystyrenu kolují různé mýty, jakože se například v zateplovacích systémech jeho vrstva postupně vlivem tepla ztenčuje, ale i o jeho škodlivosti na lidské zdraví. Není však šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Určitě ale platí, že pokud polystyren vyloženě nespalujeme a neinhalujeme spaliny (o jejich unikání do ovzduší nemluvě), jako takový neškodí. Ne ale veškerý. Polystyren byl u nás dříve zařazen mezi nebezpečné materiály, které patří na speciální skládky pro nebezpečný odpad. Problémem byl totiž zpomalovač hoření, což je poměrně nebezpečná chemická látka. Ta se však směla přidávat již od 1.1. 2016 pouze do fasádního polystyrenu a to pouze v limitovaném množství. A od listopadu 2019 by se již neměla vyskytovat v žádném polystyrenu.
Co se týká zpomalovače hoření, jde o takzvané HBCD, látku, která byla přidávána především do pěnového polystyrenu, ale i do některých polypropylenových fólií, textilu a nalézt jsme ji mohli i v některých elektronických přístrojích a v lepidlech. Šlo o to, že polystyren velmi dobře hoří, což by mohlo znamenat zvýšení rizika požáru obzvláště pro zateplené budovy. Bromovaný zpomalovač hoření hexabromocyklododekan (HBCD nebo HBCCD) má však prokázány nebezpečné vlastnosti, které by mohly vést k ohrožení životního prostředí i lidského zdraví. V době, kdy byl tento zpomalovač používán, šlo především o zisk. A politici rizika této látky ignorovali v důsledku lobbistických tlaků. A pokud byla konkrétní budova zateplena před rokem 2016, můžeme si být téměř jisti, že zpomalovač hoření obsahuje. Jde o uhlovodík, který ve své molekule obsahuje 12 atomů uhlíků a 6 atomů bromu a škodlivý je právě obsah bromu, který však právě zpomaluje hoření.
Bylo prokázáno, že HBCD přetrvává dlouhou dobu v životním prostředí, má vysokou perzistenci, načež může v přírodě překonávat i velké vzdálenosti a hromadit se v tělech zvířat i lidí (má schopnost bioakumuluce). Nejde sice o akutně příliš toxickou látku, ovšem zpomaluje činnost detoxikačních enzymů a je zde i podezření, že může vyvolávat rakovinu nemutagenními mechanismy. Má také schopnost narušovat funkci hormonů štítné žlázy. Studie na zvířatech navíc ukázaly, že když je plod vystaven v období nitroděložního vývoje HBCD, může to vést k poruchám vývoje nervového systému, narušení paměti a schopnosti učení. Do těl lidí a zvířat se dostává vdechováním a potravou včetně konzumace intoxikovaných živočichů.
Čili veškerý odpadový polystyren je lepší odvézt minimálně do sběrného dvora, kde třídí odpad. Zbytky z toho nověji vyrobeného (obvykle od roku či po roce 2016) však lze využít více způsoby. Od září 2016 smí polystyren obsahovat nejvýše 1000 mg/kg, v ostatních polystyrenech by přitom tato látka vůbec neměla být. Pokud byste odložili stavební polystyren s obsahem HBCD do kontejneru na tříděný komunální odpad, můžete být podle zákona potrestáni pokutou ve výši až 50 tisíc korun. Ze Stockholmské úmluvy pak vyplývá celosvětový zákaz HBCD od listopadu 2019. Zákazy se však samozřejmě nevztahují na polystyren, který je již v budovách zabudován. Polystyrenu, který neobsahuje nebezpečný zpomalovač hoření HBCD, se pak žádná omezení netýkají.
Běžně používané druhy polystyrenu ve stavebnictví
Polystyren byl poprvé připravený náhodou v roce 1839 německým lékárníkem Eduardem Simonem. Od toho současného se velmi lišil, ale o polystyren šlo. Postupně se z něj stal tvrdý a zároveň velice křehký plast, organická hmota, která se vyrábí z ropy. V současném stavebnictví se pak setkáváme se dvěma základními druhy polystyrenu, které se liší způsobem výroby, vlastnostmi a využitím:
- EPS — expandovaný pěnový polystyren (např. Styropor), pro který jsou typické velké póry
- XPS — extrudovaný pěnový polystyren (např. Styrodur), odolávající tlaku a absorbující vodu jen v minimálním množství, jde o ideální izolační materiál ve stavebnictví, používá se například na izolace soklů budov, je dražší než EPS
Nejkvalitnějším z expandovaných polystyrenů je EPS 70F, jedna z komponent určených k zateplování fasád. Důležitá je jeho minimální objemová hmotnost (13,5 kg/m3). Polystyreny s nižší objemovou hmotností nejsou dostatečně kvalitní, mají horší vlastnosti mechanické i tepelně izolační. V každém případě též platí, že čím silnější je polystyrenový tepelný izolant, tím lépe izoluje a tím rychlejší je návratnost do tepelné izolace budovy. Každým centimetrem se sice zvyšuje cena investice o cca 20%, což se však vrátí již v prvním roce po zateplení.
Pěnový, čili expandovaný polystyren (EPS) se vyrábí z příslušné frakce ropy oddělené destilací. Z ní je následně izolován etylen a benzen, z nich se vyrábí etylbenzen a poté styren. A právě ten je základní složkou pěnového polystyrenu. Při polymerizaci styrenu se přidá pentan (nadouvadlo) a do stavebních typů polystyrenu také retardér hoření. Vzniklá surovina se nazývá zpěňovatelný polystyren a je dále zpracována výrobci stavebních izolací a ochranných obalů předpěňováním za pomoci horké vodní páry a následným vypěňováním do konečné podoby bloků a nebo tvarovek. Vyrobené bloky jsou stabilizovány ve skladech a nakonec rozřezány na potřebné rozměry pomocí odporového drátu. Přestože je vstupní surovinou ropa, pěnový polystyren obsahuje 98 % vzduchu.
Jak využít zbylý polystyren
1. Beton odlehčený polystyrenem
Pokud nadrobíte expandovaný polystyren doslova na kuličky, lze jej přidat do betonu, kde může tvořit až 2/3 hmoty a vznikne takzvaný polystyren-beton, čili lehčený beton s tepelně izolačními schopnostmi. Běžně se pro tyto účely prodává polystyren pytlovaný. Nelze jej sice bodově zatížit (je třeba zaklopení deskovým materiálem, který roznese zatížení na větší plochu), ovšem obzvláště u starších budov, kde bychom běžným betonem příliš zatížili stavební konstrukce a ohrozili statiku, je vynikajícím řešením. Používá se na podlahách půd, na klenbových stropech apod. Opět zdůrazňujeme, použijte pouze materiál bez obsahu HBCD.
2. Klasické nástěnky
Bez ohledu na tématiku a zaměření, z polystyrenu si snadno vyrobíme nástěnku, do které se snadno zapíchnou špendlíky, napínáky a jiný drobný kotevní materiál. Pro tyto účely je polystyren známý již velmi mnoho desítek let. A pokud jde o bezpečný deskový materiál bez obsahu HBCD, nemusíme se ničeho obávat. Aby se nám pak všude nedrobily kuličky polystyrenu, je dobré jej obalit papírem či plátnem z obou stran, spoje obalu necháme na rubu. Celek pak můžeme instalovat třeba do dřevěného rámu.
3. Písmenka, symboly, tvary
Polystyren lze řezat, natírat, lepit, proto z něj vytvoříme i působivé dekorace, nápisy a další prvky. Pro moderně řečeno DIY jako dělaný. Opět pouze bez HBCD. Vyrobíme z něj vánoční hvězdy a jiné ozdoby, součást dekorací velikonočních i podzimních.
4. Aranžování
Polystyren sice nenasákne vodu, ale pro zapichování suchých aranží se hodí báječně, pokud zrovna nechcete kupovat například aranžerský materiál Florex.
5. Box na přenášení horkých či studených potravin
V tomto případě využijeme výtečných tepelně izolačních vlastností polystyrenu. Nakonec mnohé prodávané termo boxy polystyren také obsahují. Box si však můžeme vyrobit i svépomocí. Třeba box určený do automobilu.
6. Dekorativní obklady na stěny
V tomto případě využijeme schopností polystyrenu jako je snadné lepení na rovný podklad a snadná povrchová úprava barvami. Výsledek sice nebude vypadat profesionálně jako vyráběné dlaždice, ale do dětského pokoje či pro účely výroby různých ochotnických kulis se určitě hodí. Dokonce stačí na podklad nalepit celé desky a poté například horkým drátem či teplovzdušnou pistolí vytvoříme mřížku. Třeba v podobě pravidelné cihlové vazby. Celek nastříkáme sprejem, či jinak barevně upravíme a na závěr nakreslíme spáry. Lze tak imitovat i obklady kamenné apod. Dokonce lze z polystyrenu postavit celé kulisy. Divadelní výtvarníci o tom ví své.
Možnosti využití zbytkového polystyrenu jsou prostě neskutečně široké. Nakonec jím můžeme i vycpat dutiny v psí boudě, různé skuliny v různých dřevěných konstrukcích apod.
Jaké další využití polystyrenu byste mohli najít?
Specialitou jsou fasádní prvky. Korpusy u pěnového polystyrenu mají libovolný tvar a štukatérští mistři je dokáží upravit tak, aby byly odolné proti oděru. Jejich montáž je jednoduchá a navíc jejich cena není vysoká, naopak. Díky nim se dají vytvořit oblouky, balustrády a římsy.
Jak už bylo řečeno, stavebnictví není jediný obor, kde polystyren našel uplatnění. Vyrobit se z něho dá i různý nábytek. Jeho velkou výhodou je totiž dobrá opracovatelnost. Vytvořit se dají zaoblené tvary, vyřezávané prvky a mnoho dalších variací. Záleží jen na fantazii. Výhodou je lehkost polystyrenu a tím pádem i snadná manipulovatelnost. Trvanlivost tohoto materiálu je také poměrně vysoká. Někteří odborníci dokonce říkají, že polystyren může v podstatě nahradit dřevěný nábytek.
Polystyren se také používá k výrobě stropních podhledů. K dostání jsou podhledy v podobě dřeva (nejrůznější odstíny), mramoru napodobenin starých dobových stropních kazet či šachovnice, vybírat můžete i ze široké palety pastelových barev. Z polystyrenu si můžete nechat vyrobit i napodobeniny starých trámů. Od těch pravých jsou na první pohled k nerozeznání. Do interiérů se potom z polystyrenu vyrábějí rozety či sloupy. K dostání jsou i polystyrénové sochy, vázy, květináče a dokonce i korpusy do sauny.
Polystyren je určen i pro pěstitele květin. Vločkový polystyrénový granulát slouží jako drenáž.
