Nové kompostéry překvapí nejen lehkostí, ale i životností Zobrazit fotky zobrazit 11 fotek

Kompost je alfou a omegou každé zahrady, ve které chceme něco vypěstovat. Žížala je pak "ředitelkou" kompostu spolu s půdními mikroorganismy. Největším problémem však bývá konstrukce kompostu – ta dřevěná rychle hnije a po několika letech je třeba postavit kompost nový. Existuje však řešení, které nabízí dlouhou životnost materiálu a bezúdržbovost – kompostéry z prken vyráběných z recyklovaného plastu, které se snadno složí a zase kdykoli v případě potřeby rozloží. Jednotlivá prkna do sebe pouze snadno zapadnou.

Kompostování v ČR

Kompostování má na našem území téměř nejstarší tradici v Evropě. První kompostárna zde byla uvedena do provozu již v roce 1912. A právě i dnes je kompostování považováno za jeden z nejlepších možných způsobů zpracování biologického odpadu. Nezatěžuje životní prostředí a jeho produktem je v zahradě výborně využitelná surovina – humus, nejpřirozenější hnojivo, jaké si lze vůbec představit. Co se týká kuchyňského odpadu, využijeme z něj v kompostu více jak 20% a co se týká odpadu zahradního, lze hovořit až o 80 a více procentech. A kromě zbytků rostlin využijeme i štěpkované a drcené dřevo, piliny, seno a slámu, stejně jako nepotištěné kartónové krabice, travní drny, slepičí a králičí exkrementy, či jakýkoli jiný hnůj a podobně.

Je zbytečné a lehkomyslné vyhazovat biologicky rozložitelný odpad, zamořovat jím popelnice, nebo jej zdarma odevzdávat do kontejneru na biologický odpad, aby si z něj vyrobil kompost někdo jiný. Lidé stále šetří, počítají peníze, ovšem vlastní kompost je zcela zdarma, zabere pouze nějaký ten čas a bude nás stát trochu námahy a potu. Přitom výrazně vylepšíme vlastnosti půdy v zahradě. Odpad zpracovaný kompostováním prochází především aerobním rozkladem, který nezatěžuje atmosféru (oproti anaerobnímu rozkladu, pokud se tento odpad dostane do směsného komunálního odpadu).

Je též pravdou, že většina zemědělsky využívaných půd v České republice trpí nedostatkem organické hmoty a klesajícím množstvím základních živin (především fosforu a draslíku). Jenomže zvyšování dávek minerálních živin, které jsou v půdě špatně vázány a jsou rychle splachovány do povrchových vod, není řešením. Ideálním způsobem vylepšení půdních vlastností je právě kompost.
Kvalitní kompost
Kvalitní kompost
Prosévání kompostu
Prosévání kompostu

Plastové kompostéry

Novinkou z produkce společnosti Transform a.s. Lázně Bohdaneč jsou kompostéry z odolného a bezúdržbového materiálu. Zbavíme se díky nim odpadu z kuchyně i zahrady, přitom vydrží extrémně dlouho a my každý rok získáme drahocennou surovinu – plnohodnotný humus, kterou zpětně využijeme v zahradě a díky které zvýšíme produkci užitkových rostlin a ovocných dřevin i krásu těch okrasných.

Montáž plastového kompostéru je jednoduchá stejně jako demontáž, nemusíme vrtat a používat šrouby, výšku kompostéru můžeme upravovat přidáním či odebráním jednotlivých prken podle toho, jak je již zaplněn. Stavebnice jednoho kompostéru obsahuje 20 samostatných prken o rozměrech 130 x 30 mm a délce 1,2 m. V případě potřeby pak lze prkna objednat i samostatně.
  • Rozměry kompostéru: 120 x 120 x 94 cm, hmotnost: 90 kg, barva: šedá
  • Rozměry prkna na kompostér: 130 x 30 x 1,2 m, hmotnost: 4,5 kg, barva: šedá
Plastový kompostér
Plastový kompostér
Plastový kompostér
Plastový kompostér
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru
Schéma kompostéru

Co do kompostu patří a co ne?

Do kompostu se hodí ovocné a zeleninové odpady, listí a drny, seno, uvadlé květiny, posekaná tráva, piliny a rozdrcený zahradní dřevní odpad (v menším množství), zbytky kávy a vylouhovaného sypaného čaje, vaječné skořápky, trus domácích malých zvířat (králíků, slepic, …), nikoli však psů a koček, popel ze spáleného dřeva v menším množství, stejně tak novinový papír či lepenka a slupky citrusů, neooddenkový plevel ještě před nasazením semene, vápno, které sypeme ve vrstvách, hnojiva, která podporují rozvoj mikroflóry a chemické prostředky, které urychlují rozklad a zkracují tak zrání kompostu. Kompost je ve vrstvách prokládán zeminou, použít lze i rašelinu.

Do kompostu určitě nedáváme zbytky či odřezky masa a kosti, tuk, omáčky, majonézu, cigaretový popel s nedopalky, plasty, kov, sklo, kamení, nať brambor, hořlavé materiály včetně žhavého popela, časopisy, oddenky plevelů, chemicky ošetřené a nemocné rostliny.
Co do kompostu patří
Co do kompostu patří

Výrobky z materiálu TRAPLAST™

Plastové výrobky z materiálu TRAPLAST™ odolávají klimatu a nepodléhají vlivu plísní, hub a chemikálií. Snadno se opracovávají nástroji na kov, případně na dřevo (doporučuje se vidiový kotouč), ovšem právě kompostér není třeba jakkoli upravovat. Jednotlivé díly do sebe snadno a rychle zapadnou. Plastové profily jsou velice pevné, mají však o něco větší průhyb než klasické dřevěné profily a při nerovnoměrném teplotním namáhání může dojít k dočasným tvarovým změnám. Teplotní odolnost výrobků je -30 až +70 °C. Výrobky z materiálu TRAPLAST™ lze s úspěchem povrchově upravovat pomocí nátěru, barvami Sokrates nebo Luxol, ovšem není to třeba.

Zdroj: www.recyklace.cz
Transform a.s. Lázně Bohdaneč Poslat poptávku