V šestém dílu našeho podcastu jsme si povídali o tom, jak postavit soběstačný dům, který bude přemýšlet a šetřit energii na svůj provoz za vás. A také, jak rychle se náklady na jeho pořízení v dnešní době vrátí.
To vše a ještě daleko více jsme rozebrali s Tomášem Vanickým z asociace Centrum pasivního domu. Ptala se Jana Machová a níže přinášíme zajímavé momenty z rozhovoru. Celý podcast si pak můžete poslechnout zde nebo přímo pod tímto odstavcem.
Co si vlastně představit pod pojmem pasivní dům?
Jde o budovu, pro kterou teoreticky nepotřebuje žádné další zdroje energie, protože jej vytopí a vychladí příroda a tzv. vnitřní zisky z obyvatel nebo technologie, která je v něj instalovaná. Reálně se jedná o dům, který má velmi nízkou spotřebu energie nutné k dosažení současného standardu bydlení.
Jaké prvky takový pasivní dům tvoří?
U pasivního domu je zásadní velmi dobrá izolace ochlazovaných konstrukcí, tedy obvodových stěn, oken, střechy, podlahy. V létě se dům nepřehřívá a v zimě neochlazuje.
Pasivní dům je ale také o detailech, jako jsou okna, dveře, orientace ke světovým stranám. Ke stavbě patří také technologie, například řízené větrání, které zabraňuje výměně tepla. V našich klimatických podmínkách to vše doplňuje také nějaký zdroj tepla, optimalizovaný na konkrétní stavbu.
Z jakých stavebních materiálů se mohou pasivní domy stavět? Jde o speciální stavební materiály, když se bavíme o hrubé stavbě, nebo se dá takový dům postavit z čehokoliv?
Se dá postavit téměř z čehokoli, z jakéhokoli nezávadného materiálu. Některé materiály jsou ovšem poněkud výhodnější (například v závislosti na energetické stopě, která vzniká při výrobě).
Jak je to s teorií, že si v pasivním domě ani nevyvětráme? Mám ráda čerstvý jarní vzduch, kdy všechno kvete
I do pasivního domu se dávají otevíravá okna, takže vyvětrat si v klidu můžete. V extrémních teplotách, kdy je venku přílišná zima nebo horko, by dlouhodobé větrání bylo energeticky nevýhodné. Ovšem například v teplých jarních dnech si můžete okna otevřít jak chcete. Budete to ovšem dohánět spotřebou energie, kterou dům vynaloží na navrácení do optimálního klimatu.
Jaký je vlastně rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem?
Velký rozdíl to není, dnes je totiž nízkoenergetický každý nový dům, který splňuje požadavky legislativy na stavbu. Pasivní dům má ale ještě lepší tepelnou izolaci nebo náročnější požadavek na zasklení (trojskla v oknech). Dále je tady požadavek na spotřebu energie, do které se počítá i spotřeba distribuční soustavy, který je součástí definice pasivních domů.
Mí rodiče stojí před otázkou, jak ze starého domu z 80. let minulého století udělat co nejvíce energeticky soběstačný dům. Lze z podobně starého domu udělat dům v pasivním standardu?
Možné to určitě je. U domu s jednoduchou geometrií můžete pasivního standardu dosáhnout téměř vždy. Týká se to jak rodinných domů, tak bytovek.
Mám zkušenost i s rekonstrukcí secesní vily, kde to bylo kvůli orientaci na světové strany a požadavkům památkářů složitější. Pasivního standardu jsme tam nedosáhli, nicméně i přesto má výsledek lepší standard, než jak jsou nastaveny současné požadavky na novou výstavbu.
Co dále v podcastu zaznělo:
- Jak je to s podporou státu s dotacemi na pasivní domy?
- Jaké jsou výhody pasivního domu nejen na úsporu energií, ale také pro naše zdraví?
- Jsou pasivní domy dražší než klasické domy a kdy se nám investice do nich vrátí?
Nezapomeňte si také poslechnout ostatní díly našeho Podcastu o stavbě, zahradě a bydlení. Jako hosty si zveme odborníky a profesionály na stavby, zahradu a vše, co se točí kolem bydlení.
Všechny díly najdete také na populárních platformách:
