Pítka, napáječky, jezírka a misky s vodou, v létě mají žízeň i zvířata a hmyz

Tropických pětatřicet ve stínu, poslední déšť jen jako dávná vzpomínka z minulosti, roztékající se asfalt na silnici a na dvoře trávník, ze kterého se práší. I tak může v mnoha regionech Česka vypadat léto. Nepřekvapí, že v takovém klimatu je o vodu v otevřené krajině nouze.

Kaluže prakticky neexistují a z potůčků, pokud nezmizí úplně, se stávají nepatrné stružky. Co to znamená? Mimo jiné to, že na závlahu netrpělivě nečekáte jen vy, ale také nejrůznější nepatrní živočichové. I oni mají žízeň. A možností, kde hledat vodu, mnoho nemají. Jak jim pomoci?

Instalací pítek, napáječek, nádržek, kbelíků a misek s vodou. Zní to jako vyčerpávající seznam, ale žilou, účtem za vodu ani vodním režimem domácnosti vám to nepustí. Stačí jim opravdu málo. Jde jen o to si na ně vzpomenout. A tím ze své zahrady, dvorku nebo pozemku udělat oázu života uprostřed hospodářské pouště. Začněte tím, že si zvolíte, pro koho budete pítko tvořit. Hmyz, ptáci i drobní savci mají totiž decentně odlišné nároky. Ježkům se například špatně šplhá po větvích stromů. Ale vodu budou potřebovat všichni.

Druhým krokem je volba vhodné nádoby. On to klidně může být obyčejný mělký talíř nebo podmiska z květináče, ale můžete zvolit i estetičtější a hlubší kameninovou mísu. Hloubka nádoby ovlivní to, jak rychle se bude voda odpařovat, a tedy, jak často ji budete muset doplňovat. Mělké okraje s pozvolným sestupem k vodě (typicky talíř) svědčí spíše hmyzu, například včelám a motýlům. Středně zahloubené nádoby pak svědčí hlavně ptákům, protože se tu mohou i vykoupat.

Hlubší neznamená nutně lepší, tedy alespoň do momentu, kdy onu nádobu vyplníte – kromě vody – i nějakými kamínky, nebo kouskem plovoucího dřívka, větvičkou. Proč? Nechceme přeci, aby se žíznivci z celého okolí k vám chodili utopit. Nádoba naplněná kameny jim umožňuje sestoupit až k hladině a bez nehody se po osvěžení vrátit zpět. Často se na to zapomíná, a zvlášť některé „do země zanořené“ nádoby pak fungují spíš jako lapací jímky. Je to škoda, protože k jejich užitečnosti stačí jen málo.

Zatížení jedním těžším kamenem je potřebné i u misek položených na zemi. To aby je třeba zrovna žíznivý, leč poněkud neobratný, ježek nepřevrhl. Což se stává vlastně docela často.

Pokud jde o konkrétní volbu materiálů pítek, doporučovány bývají spíše ty z přírodních materiálů. Ale v kraji bez vody vám hmyz i ptáci rádi odpustí, když to bude vodní nádržka z plastu. Hlavně, že v ní něco bude. Obecně se vyplácí vyhnout se při zřizování pítka vyloženě ostrých hran a příliš jasných barev. Z hlediska bezpečnosti jsou ale podstatnější jiné věci. Třeba konkrétní umístění.

První, kdo přítomnost pítka nebo napájecího zařízení na vaší zahradě zaznamená, bude vaše nebo sousedova kočka. A ochotně jej zahrne do svého loveckého teritoria. Proto musí být pítka pro ptáky umístěny ideálně tak, aby se k nim nedostala. Ideální jsou řešení na podstavci, na vyvýšených nedostupných plochách, nebo úplně nejlépe, zavěšená. Pták si koupel dopřeje jen tam, kde bude mít pocit bezpečí. Tedy z místa, odkud má dobrý rozhled do okolí.

Ježci tenhle problém naštěstí nemají. Pro drobné savce se hodí klást misky do skrytu, třeba pod rozložité keře. Nebojte, oni si svůj vodní zdroj najdou. Nevyplácí se také instalovat pítka tam, kde je zvýšený pohyb lidí, strojů, psů. Při osvěžujícím doušku chtějí mít zvířata klid. Ono umístění je ideální tam, kam přímo nepraží slunce (aby nebyl odpar příliš rychlý), a také aby nedocházelo k nárostu řas.

To, že miska s vodou po pár dnech na slunci zezelená, úplně nevadí. Protože ji zhruba jednou za týden vyjmete a vyčistíte. Ne saponátem, postačí kartáčem. Údržba je minimální, jde spíš o to, aby se miska nezanášela listy, které by se pak mohly začít rozkládat.

A jak často doplňovat vodu? To už je na vás. Ideálem je samozřejmě zarovnaná hladina naplněné nádoby, ale nemusíte to nějak zvlášť hlídat. Vodu můžete doplňovat jen jednou, ale klidně i třikrát za den.