Plánujete nové záhony? Víte, mezi jakými typy záhonů se můžete rozhodovat?

Obzvláště na netypicky koncipované, tvarované a modelované zahrady se hodí netradiční typy záhonů. Důležitá je též poloha pozemku a klimatické, ale i půdní podmínky dané lokality. Je tedy důležité najít správné místo pro záhony, vypozorovat, kam svítí slunce nejvíce, kde je naopak nejvíce stínu, kde je půda vlhčí. Jiným rostlinám či odrůdám se bude dařit v půdách Podkrkonoší, jiným v polabské nížině a jiným na Šumavě.

Klíčová je tedy orientace pozemku, nadmořská výška, světelné podmínky, kvalita půdy a půdní vlhkost (suché či zamokřené stanoviště). Tyto informace nám napoví, co vlastně vůbec můžeme v zahradě s úspěchem pěstovat. Tyto podmínky prostě neovlivníme, nebo alespoň příliš neovlivníme - přemokřenému pozemku pomůže drenáž, suchému častější zálivka, zeminu lze vylepšit či vyměnit, ale je to nákladné. Nejsnadnější je vylepšení jílovité půdy, která je sice těžká, ale mnohem úrodnější než půda písčitá, z níž nám odteče voda (písčitá půda je silně propustná). Méně výživné půdy pak můžeme obohacovat kompostem a organickými hnojivy. Tato pravidla platí pro jakýkoli typ záhonu s výjimkou záhonů vyvýšených, jejichž skladba je zcela jiná, než je obvyklé.
Důležitá je také velikost pozemku a naše fyzické schopnosti. Než rozhodneme o umístěni, velikosti, tvarech a typech záhonů, je třeba zahradu pomyslně rozdělit. Každá zahrada by měla mít část určenou k odpočinku, část okrasnou a část užitkovou. Další možností jsou ale takzvané polykultury. Vše se však odvíjí od našeho záměru. Chceme v zahradě především odpočívat a kochat se květinami a keři, odpočívat ve stínu stromů, nebo se chceme doma zásobit zeleninou, ovocem a bylinkami? A kolik času vlastně vůbec máme na práci v zahradě k dispozici? Jak často se na zahradu vůbec dostaneme? Pokud jezdíme například na chalupu jen o víkendech a to ještě jen někdy, určitě zde nebudeme pěstovat zeleninu náročnou na závlahu.

Jak založit běžný záhon

Záhony je nejlepší založit po sezóně, dokud ještě nemrzne, čili na podzim. Na jaře jsou pak zony již připravené k výsevu a výsadbě. Travnatou plochu nejprve zryjeme, respektive obrátíme travním drnem dolů. Dalším možným postupem je mulčování plochy záhonu neprostupným mulčem, kdy trávník nejprve posekáme na krátko a poté mulč navrstvíme na vymezenou plochu. Začneme uložením kartonových papírů bez lepenek a barev. Desky se musí překrývat o alespoň 10 cm. Na kartony pak nakupíme slámu, posekanou trávu, rostlinné zbytky apod. Vlastně použijeme materiál, jaký se hodí do kompostu. Záhon tak necháme ležet celou zimu ladem, ke konci jara pak můžeme vysadit do rozložených vrstev rostlinných zbytků například cukety či jinou zeleninu vyžadující mnoho živin. Ze zkušenosti však mohu doporučit na tuto vrstvu navézt ještě zeminu či zahradnický substrát. Postupně se veškerá hmota mezi vrstvou původní půdy a svrchní vrstvou zeminy rozloží. Stejným způsobem zakládáme i vyvýšené záhony jen s tím rozdílem, že je můžeme vymezit například bedněním z prken či fošen (použít lze i palisády, kameny, cihly, betonové obrubníky apod.).

Polykulturní záhony

Polykulturní záhony jsou typické tím, že sesadíme dohromady rostliny, které se navzájem doplňují a podporují. Dalším zajímavým pojmem, který je s pojmem polykultura vyloženě příbuzný, je permakultura. Nejenže vedle sebe vysazujeme vhodné rostliny, ale naším cílem je dosažení maximálních možných výnosů bez použití chemie. Dbáme též o dobrý osevní a výsevní postup, kdy se některé rostliny nesmí 2 a více let vyskytovat na stejném místě. Důležité je také rozmístění záhonů podle frekvence využívaných pochutin. Například bylinkové záhony a záhony zeleninové situujeme blíže ke kuchyni. Naopak například ovocné stromy vůbec nemusí být poblíž domu, nemá to smysl.

Vyvýšené záhony

O založení záhonů jsme napsali již výše a zmínili jsme se i o záhonech vyvýšených, důležitá je však také právě výška těchto záhonů. Vyvýšené záhony jsou výborné například pro seniory a invalidy. Aby se prostě nemuseli k záhonu ohýbat. Založení vyvýšených záhonů je sice pracné, ale pěstovat zde budeme cokoli mnoho let, aniž by bylo třeba hnojit, navíc si tyto záhony udržují vodu.
Pokud zakládáme opravdu vysoký vyvýšený záhon (až 1 metr a více), začínáme stržením travního drnu a vyhloubením zeminy do cca 30 cm (zeminu i travní drn uložíme zvlášť) a poté si připravíme bednění. Na dno obedněné jámy uložíme klidně i kmeny a kmínky, větve, prostě kusy dřeva, které pomůže udržet v záhonu vlhkost. Na dřevo uložíme drny travní hmotou dolů (kořeny vzhůru) a další zahradní odpad, můžeme i mísit s koňským hnojem či chlévskou mrvou, pokud je máme snadno dostupné. Poté navršíme vykopanou zeminu a navrch až uložíme kvalitní kompost či jiný kvalitní substrát.

Pokud nebudujeme obedněný vyvýšený záhon, vrstvíme hmotu do tvaru střechy nebo kopule. Vyvýšené záhony zakládáme v severojižním směru s výjimkou těch kopulovitých, což je logické, jelikož jejich půdorysem je kruh. Obdobně je tomu u záhonů pyramidových, ovšem zde budou vždy 2 strany stinnější. Typickým zástupcem pyramidových záhonů jsou pyramidy jahodové. Na ploše pouhé 2 metry čtvereční vypěstujeme až 80 sazenic jahod. Základ pyramidy tvoří čtvercové bednění o několika velikostech, nejčastěji na sebe stavíme 3 až 4 patra. Ovšem jako vyvýšený záhon můžeme založit jen první vrstvu, poté budeme potřebovat mnoho zeminy a kompostu.
Dalším typem vyvýšeného záhonu je takzvaný záhon pahorkový, čili německá kopa. Jde vlastně o obdobu záhonu kopulovitého, která však působí vizuálně jako val. Kopy a střechy budujeme do výšky okolo 0,5 metru, a šířky 1,5 metru, můžeme však zvolit výšku i šířku i vyšší, délkou záhonu nejsme omezeni.

Jinak zakládáme nízké vyvýšené záhony. Zde začneme menší skrývkou ornice, čili do menší hloubky. Na dno uložíme čisté kartony, na ně navrstvíme drny a rostlinné zbytky, přidáme ornici a navrch kompost. Dřevo do nízkých vyvýšených záhonů nepřidáváme a když, pak jen v podobě dřevní drti. Základ vyvýšeného záhonu též může představovat sláma či seno, ale počítejte s tím, že se nám záhon časem propadne, vrstva hmoty se výrazně sníží a my musíme stále přidávat kompost. Pokud byste například na záhon, který má vespod navrstvené seno, šlápli, bude nám půda pod nohama pružit.

Skalky

Skalka je též atypickou formou záhonu. Pěstujeme zde především okrasné rostliny, případně i bylinky. Skalka by měla v zahradě působit přirozeně, musíme ji tedy do zahrady zakomponovat s citem. Typickou součástí skalek jsou okrasné kameny různých velikostí, tvarů a materiálového složení. Vždy je ale lepší zvolit jen 1 druh kamene, ideálně ten, který je místně typický. Základem skalek jsou kamínky nebo štěrk. Na ně navozíme písek a substrát, nejprve ale usadíme velké kameny, ty menší pak už jen můžeme uložit do substrátu. Substrát skalky by měl být chudý na živiny, čímž napodobíme přirozené podmínky vhodné pro skalničky. Kameny ve skalce nemají jen estetickou funkci, ale také akumulují teplo a vytvářejí stín. Výsadbu proto musíme důkladně promyslet, každý rostlinný druh se bude hodit na jiné místo. Mezi kameny můžeme pěstovat suchomilné rostliny, případně ale i středomořské byliny.

Bylinkové spirály

Jde vlastně o speciální vyvýšené záhony stočené do spirály. Vznikne tak více mikroklimat, čímž můžeme do bylinkové spirály vysadit všechny možné druhy bylin. Nejsušší stanoviště jsou nahoře, nejvlhčí dole. Na sušším stanovišti se bude dařit např. středomořským bylinám (levandule, rozmarýn, …), směrem dolů přibývá ve spirále vlhkosti a tomu přizpůsobíme další výsadbu. U paty spirály je pak ideální založit malé jezírko. Vlhko zachutná například mátě a meduňce. Dobrý je též výběr bylinek podle orientace spirály vůči světovým stranám. Bylinkové spirály mohou být různě velké, záleží jen na prostoru, mějte však na mysli, že ze schůdků asi nebudete chtít bylinky sklízet.

Tvary záhonů

Základními půdorysnými tvary záhonů jsou obdélník, čtverec, kruh a ovál, dále tvary jakkoli nepravidelné, které se hodí spíše pro záhony okrasné a též takzvaná klíčová dírka, která je naopak ideální pro záhony užitkové. Záhon s klíčovou dírkou může mít pravidelný i organický tvar libovolné velikosti, typická je však cestička připomínající klíčovou dírku. V záhonu je vytvořen vstup, který je široký cca 30 cm a ten zakončíme kulatou ploškou o průměru půl metru (svým tvarem připomíná právě klíčovou dírku). Tento tvar cestičky navíc zabere pouze 15% z plochy záhonu. Klíčovou dírku může mít záhon kruhový, čtvercový, obdélníkový a jiný. V zásadě pak může být tvar záhonů jakkoli libovolný.

Sluneční past

Sluneční past je pojem, kterým označujeme vyvýšené záhony nakloněné směrem na jih, kdy záhon zůstává směrem k jihu zcela otevřený. Okolo záhonu vytvoříme větrolam z vysoce rostoucích a popínavých rostlin (slunečnice a topinambury, kukuřice, fazole, hrách apod.). Díky své orientaci dovedou tyto záhony akumulovat velké množství sluneční energie.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com