Mýdlová voda je vůči rostlinám šetrná a škůdce odpuzuje (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.

Bio trend, který má smysl

Skutečnost, že stále více zahrádkářů dnes hledá způsoby, jak omezit ve své zahrádce chemii a pomoci si pokud možno co nejlevnějšími, běžně dostupnými prostředky, je nepopiratelná. A nejde jen o jakousi “zelenou vlnu“, “bio“, módní trend, ale rozumný přístup k přírodě, ale i vlastnímu zdraví. Domácí prostředky jsou prostě vůči přírodě šetrnější a přitom jsou i levnější než drahé pesticidy a jiná chemie.

Chemie je v obchodech přebytek stejně jako v mnohých zahradách (Zdroj: Shutterstock)
Chemie je v obchodech přebytek stejně jako v mnohých zahradách (Zdroj: Shutterstock)

Nadužívání chemických přípravků je mor

Nadužívání chemických přípravků a z nich především průmyslově vyráběných pesticidů je doslova morem moderní doby, který trvá již mnoho desítek let. Obliba této chemie samá již hluboko před rok 1990. A právě v současném zahradničení se stává módou (těžko říci, odkud přišla) nahradit chemii přírodními prostředky. Některé máme po ruce v domácnosti, jiné v samotné zahradě (například kopřivy a jiné byliny, dle zahradníků plevele). Ono totiž platí, že i když budeme nadužívat chemické přípravky, plevelů a škůdců se stejně zcela nezbavíme a naše zahrada se přitom stane toxickou.

Postřiky volíme zásadně na přírodní bázi (Zdroj: Shutterstock)
Postřiky volíme zásadně na přírodní bázi (Zdroj: Shutterstock)

První pravidlo je „bezpřípravkové“

Základem ochrany zahrad před plevelem je vytvoření takových podmínek, abychom přirozeně bránili růstu a šíření plevelů. Prostě musíme plevelům vytvořit takové podmínky, jaké se jim nebudou zamlouvat. A nebo dokonce přímo znemožní jejich růst. Základem jsou přitom geotextilie a mulčování, dále zpevněné cesty a záhonové pěšiny, které plevelem nemohou zarůstat a také pravidelná seč trávníku. A samozřejmě pravidelné pletí záhonů, které eliminuje šíření plevelů. Snažíme se také bránit pronikání semen plevelů do kompostu. Odkvetlé plevele do kompostu prostě nepatří. Navíc můžeme samotný plevel získaný pletím využít jako mulč stejně jako třeba posekanou trávu, slámu a nebo seno. Stačí vytržený plevel nastlat na záhoně okolo rostlin, postupně uschne a zetlí. To samé provedeme s posekanou trávou. Navíc třeba kopřivovou jíchou (přidat můžeme i mnoho další bylin resp. plevelů) nejenže hnojíme rostliny, ale také odpuzujeme škůdce při zálivce na list. Ono to sice nevoní libě, ale nejsme jediní, komu toto vynikající tekuté hnojivo nebude vonět. Mnozí škůdci takové místo raději minou obloukem.

Využití lepenkových krabic k mulčování (Zdroj: Shutterstock)
Využití lepenkových krabic k mulčování (Zdroj: Shutterstock)

Co najdeme nejčastěji v domácnosti?

Například lepenkové krabice. To je totiž, pokud není potištěna (či jen minimálně) ideální základ pro mulčování, které brání prorůstání plevelů. Určitě též známe mulč z různých běžně známých materiálů (kůra, dřevní štěpka, štěrk, oblázky apod.), ovšem právě kartonové krabice, ve kterých nakupujeme různé zboží, se doma kupí a kupí a nakonec prochází kotlem či krbem, tedy pokud doma topíme a nebo přitápíme pevnými palivy. Ale využití kartónů v podobě mulče je právě mnohem vhodnější řešení. Lepenku prostě využijeme jako zákryv půdy a na ni pak můžeme uložit vzhlednější mulčovací materiál. Lepenka se postupně rozloží a po čase můžeme vrstvit znova. A vrstvení lepenky v místech, kde zahrada trpí silným zaplevelením, je opravdovým zázrakem. Přitom nemusíme nic platit, materiál se nám doma vrší s postupnými nákupy sám.

Vynikajícím materiálem jsou také drcené skořápky od vajíček. A ty se nám doma také stále kupí stejně jako lepenkové krabice, i když co do objemu v mnohem menší míře. Často putují do kompostu, což je velmi vhodné, využít je však můžeme i jinak, jako posyp a vítanou bariéru. Přitom obohacují rostliny o vápník. Značná část rostlin potřebuje vápník ke svému růstu a pro vytváření buněčných struktur, ale i pro svůj kořenový systém. Přitom skořápky zabírají jako bariéra i vůči některým škůdcům, především pak slimákům. Stačí skořápky rozdrtit (třeba v hmoždíři) a postupně nashromáždit dostatečný objem skořápkové vysypávky. Musíme dát dobrý pozor, aby byly nadrcené kousky dostatečně velké (ne však zase příliš), malá „zrnka“ škůdce nezastaví a příliš velké kusy také ne. Škůdce skořápkami nehubíme, ale odrazujeme, nutíme je, aby si hledali jiné cestičky k potravě.

Poklad jménem drcené vaječné skořápky (Zdroj: Shutterstock)
Poklad jménem drcené vaječné skořápky (Zdroj: Shutterstock)

Obdobný je pak přístup k hmyzu, tedy ochraně rostlin před hmyzem. Hmyz raději odpuzujeme než hubíme. Ostatně příroda začala už dříve co se týká hmyzu strádat, proč jej tedy za každou cenu ještě více hubit? Vystačíme si například s obyčejnou mýdlovou vodou. Ovšem v zahradnictvích a zahradních centrech se vedle pesticidů také prodávají zcela nezávadné přírodní prostředky, jejichž účinnost může být až zarážející. A tyto prostředky jsou často vyráběné právě z běžně dostupných surovin, které máme běžně doma. Stačí si proto takové přípravky vyhledat, podívat se na složení a namíchat si je. Nic jednoduššího opravdu není. A s cenou se dostanete na zlomek pořizovaného speciálního přípravku v originálním obalu s originální grafikou výrobce. Lovu úspor zdar.

Postřik mýdlovou vodou (Zdroj: Shutterstock)
Postřik mýdlovou vodou (Zdroj: Shutterstock)
Kopřivovou jíchu je třeba před postřikem či zálivkou pořádně zředit (Zdroj: Shutterstock)
Kopřivovou jíchu je třeba před postřikem či zálivkou pořádně zředit (Zdroj: Shutterstock)