Poznáte, jaký druh mšice likviduje právě vaše výpěstky? Zobrazit fotky zobrazit 1 fotku

Mšice dovedou v našich podmínkách likvidovat na stovky různých rostlinných druhů. V podstatě těžko najdete rostlinu, které by si některý z druhů mšic nevšiml. A skutečně to, co vidíte na růžích, bezu, paprikách a jiných rostlinách, není jediný druh. Ba naopak. Mšic u nás existuje mnoho set druhů (a to nemluvíme celém světě) a mnohé se přímo specializují jen na některé zástupce z rostlinné říše. Pokud máte mšice například na černém bezu, vůbec se nemusíte bát, že by v zahradě napadly ještě něco jiného kulturního. Zato jejich nejbližší příbuzné ano! Mšice dovedou dokonce i zcela zahubit statný strom, například vlnatka krvavá. Jaké druhy mšic můžeme v zahradě najít?

Mšice maková (Aphis fabae), jinak též mšice bezová (Aphis advena), mšice mrlíková (Aphis atriplicis) a mšice paznehtíková (Aphis acanthi), má jako hlavní nositele bez černý, brslen, kalinu a pustoryl. Je velká nejvýše tři milimetry a na rostlinách bývá její výskyt opravdu masivní. Přesto však například bez černý těmto mšicím odolává zdatně.

Vlnatku krvavou (Eriosoma lanigerum) najdeme na větvích ovocných stromů, což poznáme podle vatových chomáčků na napadených větvích. Dovede ohrozit napadený strom až natolik, že uhyne vyčerpáním.

Kyjatka růžová (Macrosiphon rosae) se na růžích vyskytuje nejčastěji, růže jsou však hostitelem mnoha druhů mšic. Kyjatka je dlouhá více jak 3 mm, patří tedy k větším mšicím, je zelená nebo hnědá, až do léta bezkřídlá. Dospívá po cca 20 dnech, načež rodí živá mláďata, vesměs samičky. Ty jsou později již též okřídlené, samečkové se rodí v srpnu. Okřídlené mšice přelétají i na jiné dřeviny a plevele, ale na podzim se vrací na růže, kde samičky poslední generace (opět bezkřídlé) kladou vajíčka na větvičky, nejvíce v blízkosti oček. Vajíčka jsou drobná, žlutavá, později černající. Na jaře se z nich opět líhnou samičky. 
Mšice třešňová (Myzus cerasi) silně poškozuje v květnu a červnu třešňové letorosty. Tato mšice je černá a produkuje ohromné množství medovice, proto je častým terčem úspěšných chovatelských pokusů mravenců. Medovice této mšice pokrývá nejen listy, ale i plody.

Mšice rybízová (Cryptomyzus ribis) parazituje na rybízu. Na jeho listech se při napadení tvoří žluté nebo červené puchýře a listy se kroutí. Bezkřídlé samice tohoto druhu mšic jsou velké nejvýše dva milimetry. K likvidaci mšice rybízové použijeme některý ze selektivních pesticidů, který neohrozí jiný hmyz. Larvy této mšice způsobují na jaře na listech rybízů puchýřky. V létě tato mšice přelétá na jiné hostitele a na rybíz se vrací až před zimou, kdy na něj nakladou vajíčka.

Mšice srstková (Aphidula grossulariae) deformuje výhony rybízu a angreštu.

Mšice zelná (Aphis brassicae) škodí nejčastěji na brukvovitých rostlinách (kedlubny, kapusta a zelí). Napadené rostliny musíme rychle spálit, mšice zelná patří k nejodolnějším. Tato středně velká mšice šedozelené barvy má tělo pokryté voskovým výpotkem. Opadávající výpotky pokrývají okolní půdu a mění její barvu na popelavě šedou, proto se této mšici také říká popelka.
Mšice chmelová (Phorodon humuli) parazituje na chmelu, načež dovede při přemnožení napáchat obrovské škody. Společně se mšicí broskvoňovou (Myzus persicae) a mšicí řešetlákovou (Aphis nasturtii) je to zároveň nejznámější škůdce brambor, na které přenáší virovou mozaiku a jiné nemoci.

Mšička révokaz (Viteus vitifolii) napadá především vinnou révu, kterou výrazně oslabuje. Jde o mšici hálkotvornou, která též přenáší na rostliny patogeny virových onemocnění.

Mšice broskvoňová (Myzodes persicae) je menší z mšic a má proměnlivé zbarvení. Vajíčka této mšice přezimují na peckovinách rodu Prunus. Jde o jeden z nejškodlivějších druhů, přezimují dokonce i mnohé dospělé samice, načež přenáší virové choroby, sají i na pokojovkách a napadají stovky druhů okrasných rostlin. Broskvoně tato mšice napadá v květnu a deformuje jejich listy.

Mšice jabloňová (Aphidula pomi) je nebezpečná především v ovocných školkách a mladých výsadbách. Způsobí zakrňování i zastavení růstu letorostů, přičemž zdeformované výhony zdřevnatí a pěstitel je musí odstranit. Přezimuje v podobě černých vajíček.
Mšice švestková (Hyalopterus pruni) je tmavě zelená, saje spodní stranu listů peckovin, načež tvoří velké kolonie. Listy švestek pak zežloutnou a předčasně opadají, dřevo špatně vyzrává. Letní generace této mšice žije v rákosu, na konci léta se vrací na peckoviny.

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) je jednou z největších mšic, měří 3 až 5 mm, samičky jsou hnědé, okřídlené, sáním deformují pletiva. Listy napadených rostlin žloutnou, zakrslé plody opadávají. Tato mšice napadá hrách, vikev, fazole, čočku a některé okrasné rostliny.

Mšice jitrocelová (Sappaphis mali) škodí na jabloních, které ohrožuje více než mšice jabloňová. Do napadených stromů vpouští toxické látky, v létě přelétá z jabloní na jitrocel.

Korovnice smrková (Sacciphantes abietis) se vyskytuje spolu s jinými druhy korovnic v lesích, kde škodí jehličnanům. Napadeným stromům začne reznout a opadávat jehličí.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com