Zprvu způsobuje sluneční úžeh bobulí jen vady na kráse (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Nejste vinařem, přesto ale v zahradě vinnou révu pěstujete, abyste si mohli dát hrozny od začátku podzimu na talíř? Dejte pozor na dvě zdánlivé drobnosti, které mohou vaši úrodu zmařit. Úžeh hroznů a praskání bobulí.

Vinná réva potřebuje především sluníčko a vodu, ovšem právě tyto dva základní předpoklady bohaté úrody hroznů mají na svědomí úžeh hroznů a praskání bobulí. Pokud je totiž sluníčka příliš, panují velice vysoké teploty a navíc nastalo delší období sucha, je to pro budoucí úrodu nepříjemná souhra okolností. A když dlouho intenzivně prší v nepravou dobu, výsledek je podobný.

Sluneční úžeh

Sluneční úžeh se na hroznech projevuje nejvýrazněji, když přechází období chladnějšího a deštivého počasí do období sucha a vysokých teplot. Hrozny jsou v tuto dobu poškozovány právě vysokými teplotami, tedy infračerveným zářením. Sluneční úžeh bobulí poznáme tak, že je slupka propadlá a zbarvuje se do barvy hnědé až fialové. Bobule se mohou až scvrkávat a zasychat, což se stává za vysokých teplot a nízké vzdušné vlhkosti. Poškození na hroznech najdeme obvykle do 24 hodin a při delším působení extrémních podmínek (cca 5 až 10 dnů) může odumřít i třapina (část hroznu, která drží bobule pohromadě, říká se jí též stopka či stopečka).

Extrémní následky slunečního úžehu hroznů (Zdroj: Shutterstock)
Extrémní následky slunečního úžehu hroznů (Zdroj: Shutterstock)

A právě stolní odrůdy vinné révy, tedy ty, co máme nejčastěji doma, jsou na sluneční úžeh nejcitlivější. Mají totiž velké a kompaktní hrozny a velké bobule, které se ohřívají výrazněji. A projeví se to poškozením slupky, tedy nevratným poškozením buněčných membrán. Bobule stolních odrůd mají nižší schopnost ochlazování transpirací (výdejem vody povrchem).

Sluneční úžeh hroznů (Zdroj: Shutterstock)
Sluneční úžeh hroznů (Zdroj: Shutterstock)

Bránit se tomuto nejčastěji vzhledovému poškození hroznů můžeme ponechání listů v oblasti hroznů, které přistíní bobule. Listy fungují jako přirozený slunečník a umožňují pronikání jen rozptýleného slunečního záření. U stolních odrůd vinné révy proto odlisťujeme zónu hroznů dvoufázově. Krátce po odkvětu je třeba odstranit zálistky a zónu hroznů odlistíme až po zaměkání bobulí. Zvýšíme tím kvalitu hroznů a zlepšíme zdravotní stav keřů.

Zaměkání bobulí je jejich druhou vývojovou fází (první je fáze růstová, která začíná dělením buněk a jejich prodlužováním ve slupce i dužnině), hovoříme také o lag fázi. Trvá 8 až 15 dní (podle stanoviště, odrůdy a nástupu i délce fenofáze kvetení) a dochází při ní k výraznějším chemickým změnám, změny ve velikosti a hmotnosti bobulí jsou minimální. Fáze zaměkání ukončuje bylinný růst bobulí, slupka se zprůhledňuje a bobule pozvolna zaměkají. Následuje druhá růstová fáze a přezrávání hroznů. Od zaměkání až do sklizně bobule zhruba zdvojnásobí svou velikost.

Fáze zaměkání bobulí (Zdroj: Shutterstock)
Fáze zaměkání bobulí (Zdroj: Shutterstock)

Praskání slupek bobulí

K praskání bobulí dochází oproti slunečnímu úžehu nejčastěji vlivem vlhkého počasí během zrání hroznů. Vyšší příjem vody způsobí vyšší tlak vody v dužnině. Po zaměkání bobulí probíhá příjem vody přes kutikulu a pevnost slupky je závislá na její elasticitě a voskové vrstvě kutikuly. Pokud se při intenzivních a déle trvajících srážkách zvýší transport vody do bobulí, zvýší se vnitřní tlak v dužnině a s tím spojený tlak na slupku. A pokud je tento tlak příliš velký, slupka praskne. 

Nadbytek vody je vlastně opakem jejího nedostatku. Za dlouhého sucha jsou bobule obecně menší a nepraskají. Zato hrozí sluneční úžeh. K praskání bobulí dochází u mnoha odrůd vinné révy až po dosažení určité cukernatosti, čili k praskání bobulí dochází nejčastěji krátce po zaměkání bobulí. V tuto dobu se v bobulích kromě vody hromadí i cukry. Důležitá je přitom vždy délka deštivého počasí a teploty. Za chladného počasí není praskání bobulí tak časté.

Když praskne slupka bobule, začne se šířit hniloba (Zdroj: Shutterstock)
Když praskne slupka bobule, začne se šířit hniloba (Zdroj: Shutterstock)

Jinak platí, že je praskání bobulí odrůdovou vlastností, kdy odrůdy se silnější voskovou vrstvou kutikuly jsou vůči praskání odolnější. Citlivější na praskání bobulí jsou též odrůdy s bobulemi podlouhlého nebo oválného tvaru, které mají obvykle tenčí slupku. Jakmile bobule praskne, začnou se rozvíjet hniloby, přičemž se prasklé bobule mohou stát zdrojem infekce pro zdravé hrozny. 

Hrozny je proto v tomto období třeba bránit před konidiemi z napadených bobulí, které se mohou pohybovat ve vzduchu. Provádí se také podpora zpevnění slupky bobulí postřiky listovou výživou s vápníkem, který pomáhá zesilovat a stabilizovat buněčné stěny. Zpevňuje proto slupku bobulí. V domácích podmínkách se pak doporučuje pravidelná závlaha vinné révy, která zajistí rovnoměrný vývoj bobulí a zabrání praskání při neobvykle vysokém příjmu vody v době zrání.

Zdroj: izahradkar.cz, wikipedia.org, mendelu.cz

Sklizeň hroznů (Zdroj: Shutterstock)
Sklizeň hroznů (Zdroj: Shutterstock)