Heptakodium (Heptacodium miconioides) je pro zahrady a parky opravdu výjimečnou dřevinou pocházející z Číny. Říká se jí též podzimní šeřík anebo sedmý syn a to pro její nezvyklý způsob kvetení. Prvních šest kvítků totiž najdeme okolo poupěte, což je vlastně sedmý květ (syn). Nakonec v latině znamená hepta sedm. A ze sedmého květu vykvétá dalších šest kvítků se sedmým uprostřed a tak dále. A to až do podzimních mrazíků.
A právě tato atraktivně kvetoucí dřevina nádherně kvete v pozdním létě. Heptakodium (Heptacodium miconioides syn. Heptacodium jasminoides) je sice keřem exotickým, opadavým, ovšem v našich podmínkách snese v zimě teploty dokonce až - 27 °C, aniž bychom museli přistupovat k jakékoli speciální zimní ochraně.
V Číně dorůstá heptakodium výšky tří až pěti metrů a stejně tak šířky. Koruna keře bývá pěkně souměrná a bohatá, velice elegantní je fontánovitý klad do stran se rozrůstajících větví. V Číně narazíme i na věkovité keře, v jejichž případě již můžeme hovořit o stromech vysokých až 7 metrů. A právě heptakodium kvete od srpna do října nejen v Číně, ale i u nás, pokud je vysadíme. Z Číny se k nám tento odolný skvost dostal spolu se známým botanikem Ernestem H. Wilsonem, který jej objevil a popsal teprve v roce 1907. Ovšem jako okrasná dřevina se začalo heptakodium pěstovat na západě až v 80. letech 20. století.
Ve vegetačním období nabídne tento keř svěží zelené listy, které jsou vejčité a mají výraznou špičku. Podél každého listu vedou nejčastěji 3 žilky, které fungují jako jakési osy, díky kterým se již prohnutý list ještě jakoby plasticky zlomí v jiném směru. Na keři působí listy svěšeně (podobné je to např. u japonských dřínů). Borka na kmeni a větvích starších rostlin odhaluje při svém odlupování nahnědlý kmínek, čímž poutají heptakodia pozornost i v zimě, když je zeleň opadaná a zmizí i květy.
A právě květy jsou na heptakodiích nejkrásnější. Jsou sice drobné, ale jej jich spousta, nádherně voní a poutají i svou krémově bílou barvou. Květy prvního stádia obsypou dřeviny od srpna až do začátku října, zajímavější jsou však květy stádia druhého, které se objevují po opadu bílých květů. Tyto květy totiž na rostlinách zanechávají hvězdicovité kalíšky, kterým začnou dozrávat drobné plody měnící svou barvu na výraznou šarlatově až růžově červenou. A právě v tuto dobu je heptakodium maximálně atraktivní.
Heptakodia rostou poměrně rychle, půdu upřednostňují vápenatou, nikdy ne kyselou. Jakmile rostliny dobře zakoření, dobře snesou i přísušek, což oceníme obzvláště za současného suššího počasí a horkých letních dní. Nesnesou trvale zamokřené půdy a přelití, preferují kyprou půdu a polostín až slunné stanoviště. Na jaře můžeme heptakodia snadno tvarovat, řez snáší tyto keře ochotně.
