Pelargonie čili muškáty jsou v našich končinách nepostradatelnou výzdobou venkovních okenních parapetů, balkónů, lodžií a teras. Kvetou od jara do podzimu a s takovou schopností může konkurovat málokterá rostlina. A jelikož je každoroční nakupování nových sazenic dosti drahou záležitostí, mnozí pěstitelé již dávno prohlédli a pochopili, že vyhazovat odkvetlé muškáty je nesmysl. Někteří dokonce zjistili, že si mohou z řízků sami namnožit takovou záplavu rostlin, aby mohli obdarovávat své blízké a známé. Jak tedy probudit ze zimního spánku zazimované muškáty?
Stačilo udělat na podzim před příchodem mrazíků jednoduchou věc, muškáty zazimovat. Dočkáme se díky tomu v další sezóně dokonce bohatšího kvetení a statnějších rostlinek, navíc získáme i nové sazenice. A nyní je čas na jejich probuzení.
Jak muškáty na jaře probudit
První přihnojení muškátů můžeme provést již na začátku března, do konce března je pak vyloženě nezbytné. Zároveň začneme zvyšovat zálivku a také zvýšíme rostlinám teplotu. Je také vhodné zastřihnout jednotlivé výhony a zasadit takto získané řízky. Naše sbírka muškátů se díky tomu bude množit. Na venkovní stanoviště rostliny přemístíme až když jim již nebudou hrozit mrazy.
I v případě, že rostliny nevypadají po zimě moc dobře, není třeba pěstování muškátů vzdávat. Tyto rostliny jsou velice odolné. Nejprve je vyklopíme z původních nádob a vyměníme substrát, případně provedeme i přesazení do větších nádob. Původní nádoby je třeba důkladně vyčistit a dezinfikovat. A je již jedno, zda v nich budeme opět pěstovat muškáty a nebo jiné rostliny.
U muškátů vzpřímených a anglických nebyl na podzim třeba radikálnější řez, o to výraznější však musí být právě na jaře. Použít musíme ostré nůžky a nadzemním částem rostlin necháme pouze tři až pět kolének. Převislé muškáty necháme opět delší. Poté se zaměříme na kořeny, ty zkrátíme cca na 4 centimetry.
Právě radikálním řezem rostlin i kořenů dosáhneme na jaře rychlejšího vzpamatování muškátů ze zimního spánku (probuzení). Až po řezu kořenů můžeme přejít k přesazování. Na dno truhlíků a květináčů nasypeme menší vrstvu drenáže a poté nádoby vysypeme nejlépe speciálním substrátem určeným pro pelargonie. Rostliny do substrátu vysadíme, vydatně zalijeme a každých deset dní až týden hnojíme.
Pokud již nehrozí mrazíky, zvolíme slunné venkovní stanoviště, čím více sluníčka, tím lépe muškáty ožijí a pokvetou. Pokud však nejsou stabilní venkovní teploty ještě alespoň 15 oC, počkáme. Při vydatných zálivkách a pravidelném hnojení brzy propuknou v překrásně kvetoucí život.
Zazimování muškátů
Bez zazimování by muškáty nebylo možné na jaře probouzet. A začneme jednoduše tím, že rostliny výrazně zkrátíme. Dále je třeba výrazně omezit zálivku a přestat přihnojovat. A s touto přípravou na zimu lze začít vlastně již na konci léta. Záleží na stavu rostlin a jejich kvetení. Díky omezení zálivky a absenci hnojení rostliny přestanou nabírat na hmotě.
Zároveň odstraníme suché, zažloutlé a nezdravé listy a seřízneme výhony, které by rostliny zbytečně vysilovaly. Řez přitom provádíme co nejhlouběji, tedy těsně nad kolénkem, nejradikálnější pak u muškátů převislých. Veškerou práci ukončíme preventivním postřikem proti škůdcům a plísním.
Těsně před příchodem prvních mrazíků pak muškáty ukryjeme před zimou. Pokud to ale nestihneme, nic se neděje, nějakou chvíli dovedou odolat i mrazíkům, prostě první náznaky zimy ještě přežijí a to dokonce i muškáty kvetoucí. V každém případě je ale lepší pomrznutí rostlin předcházet a přemístit je před mrazem na teplejší místo včas.
Místo pro zazimování muškátů je ideální dostatečně prosvětlené (na temné kouty a místnosti zapomeňte, výhony by se jinak nepřirozeně vytahovaly a byly by slabé). Teplota je pak ideální 6 až 12 °C, proto byly (a nejen kvůli muškátům) kdysi v oblibě nevytápěné verandy, ideální je též nevytápěná či jen temperovaná zimní zahrada a nebo temperovaný skleník, případně prosklená lodžie. Velmi oblíbený také býval prostor mezi špaletovými okny, to je však dnes již ve většině případů bohužel jen historie.
Za zmínku také stojí tradiční recept našich babiček, totiž obalit kořenový bal muškátů do novin, pevně svázat a rostliny zavěsit kořeny vzhůru. Zazimovávané muškáty pak zaberou minimum místa. Dalším, i když riskantním řešením, je uložení do krabice hlavami dolů a umístění do naprosté tmy, na jaře pak sice rostliny budou vypadat příšerně, ale díky nastartování by měly opět vše dohnat.
V zimě je třeba zazimované muškáty pravidelně kontrolovat, občas i mírně zalít, aby zcela nevyschly. Výše zmíněné dvě babičkovské metody sice můžete vyzkoušet, ale na celou produkci bych nesázel.
Na začátku provádíme zálivku jednou týdně, později ještě méně. Obecně přitom platí, že čím nižší je teplota prostředí pro zazimování, tím méně zálivky je třeba. Až do jara přitom nesmíme hnojit, jinak nám muškáty začnou nasazovat na květy zbytečně brzo. Pokud se však přesto stane, že muškáty začnou v zimě kvést, je třeba květy odstranit a rostliny přemístit na chladnější stanoviště, aby si přes zimu opravdu odpočinuly. Pokud zjistíme choroby a škůdce, napadené rostliny raději odstraníme, jestliže nebude stačit ošetření postřiky. A v žádném případě muškáty během jejich odpočinku nepřesazujeme.
Trochu se přitom liší zazimovávání muškátů převislých (Pelargonium peltatum), vzpřímených (Pelargonium zonale) a anglických (Pelargonium grandiflorum). Převislým muškátům zkracujeme dlouhé výhony cca o polovinu, ty kratší můžeme nechat. Další, jarní střih, provádíme v březnu. Teploty jsou v zimě ideální 8 až 12 oC. Vzpřímené neboli páskaté muškáty vyžadují teplotu 10 až 12 oC a řez není třeba provádět až tak radikální. Dokonce jej lze provést až na jaře, před zimou pak pouze odstraníme odkvetlá květenství a suché a poškozené listy. Anglické muškáty seřezáváme radikálněji a uchováváme za teplot do 10 oC a to výhradně na světlém stanovišti. Na jaře je pak vždy třeba přesazovat do většího. Anglické muškáty mají velké a bohaté květy a malé listy.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock
