Provádíme podzimní a zimní řez dřevin Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

U stromů se doporučuje provádět řez od poloviny léta do konce srpna, u většiny keřů na jaře, ještě před růstem nových listů a u živých plotů během léta, ne však na jeho začátku a konci. Přesto však můžeme řez některých dřevin provádět i na podzim a v zimě – konkrétně dřevin ovocných, ale i nějterých okrasných keřů. 

Kdy řezat ovocné dřeviny?

Jádroviny (jabloně, hrušně, …) řežeme v období vegetačního klidu, tedy v období od prosince do března. U bobulovin se doporučuje takzvaný zmlazovací řez, který můžeme provádět od listopadu až do března. Řez peckovin se provádí nejlépe hned po sklizni, čili v období vegetace (např. třešně lze řezat i při sklizni), stejně jako řez ořešáku, čili ještě před zimou.

Obecně platí, že v době od prosince do března zlepšujeme řezem ovocných stromů a keřů jejich vitalitu. Řezem podpoříme či naopak omezíme bujení dřeviny, čímž docílíme vhodné regulace příští sklizně. Důležitá je kvalita a množství plodů, respektive již květů na jaře. Říjen a listopad jsou navíc měsíci, kdy jsou velmi dobře vidět všechny suché a poškozené větve díky opadu listů.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Typy řezů

Řezy dřevin se obecně rozdělují podle ročního období (jarní, letní, podzimní, zimní), způsobu provádění řezu (na čípek, na patku, na větevní kroužek), podle délky výhonu, který na rostlině zanecháme (krátký, střední, dlouhý) a nakonec právě i podle účelu. Podle účelu rozlišujeme řez udržovací, tvarovací (tvarujeme jím korunu stromu), výchovný a zmlazovací. Kromě toho existují ještě speciální řezy.

Někteří zahradníci zastávají názor, že strom si s modelováním své koruny poradí nejlépe sám, bez našeho zásahu. A je skutečně pravdou, že jakmile do stromu jednou zasáhneme řezem, musíme v tom stále pokračovat. Záleží tedy jen na nás, co od konkrétní ovocné dřeviny očekáváme. V divoce vypadající přírodní zahradě jsou řezy dřevin spíše na škodu a provádíme jen ty nejdůležitější udržovací, především řez suchých větví, který je často i bezpečnostním krokem.

Pokud je strom či keř tenký a oslabený, řezem jej neoživíme. Platí, že zdravá dřevina snese řez mnohem lépe. Pokud jsou výhony protáhlé a skloněné, znamená to, že jsme dřevinu vysadili na nevhodné stanoviště, nebo o ni nepečujeme správně. V mnoha případech nám nezbude nic jiného, než začít novou výsadbou.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Výchovný řez po výsadbě ovocných dřevin

Právě podzim je vhodným obdobím k výsadbě ovocných dřevin. A právě nyní zastříháváme větve i kořeny rostlin vysazovaných již na jejich trvalé stanoviště. Pokud je některý kořen poškozen, zařízneme jej hned za místem jeho poškození, u zdravých kořenů provádíme řez jen mírný. Zato řez větví by měl být hned po výsadbě velmi radikální, čímž podpoříme jejich růst a dosáhneme požadovaných přírůstků. Od mladé ovocné dřeviny požadujeme, aby začala co nejdříve plodit. Cílem výchovného řezu je tedy zapěstování koruny dřeviny, je-li již zapěstovaná, provádí se řez na vnější pupen v jedné výšce na každém bočním výhonu. Terminál musíme nechat vždy o 15 cm delší než boční zastřihnuté výhony. Pokud provádíme výchovný řez až na jaře, bude ještě hlubší - cirka na 2 až 3 nerozvinuté pupeny, obzvláště u meruněk je vhodným obdobím pro výchovný řez doba rašení.

Udržovací řez

Udržovací řez provádíme poprvé až po zapěstování korunky dřeviny. Většinou tak 4 roky po výsadbě. Udržovací řez zajistí fyziologickou vyrovnanost stromu, se kterou přímo souvisí pravidelná plodnost a hojná, ovšem optimální úroda. Nadměrná úroda stromek vysílí a v následujícím roce se pak plodnost sníží. Při udržovacím řezu odstraníme nevhodně rostoucí, napadené a poškozené větve. 
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Zmlazovací řez

Pokud sklizeň klesá z důvodu stáří dřeviny, provádíme právě zmlazovací řez, kterým navrátíme optimální plodnost. Při mírném zmlazení řežeme do 5 let starého dřeva, jinak ale řežeme velmi hluboko (například hrušně snášejí hluboké zmlazení výborně). Zmlazovací řez by měl být především radikální (někdy se řeže až do dřeva dvacetiletého). Obnova koruny bude po zmlazovacím řezu trvat 2 až 4 roky, životnost dřeviny však tímto řezem prodloužíme až o 5 let.

Řez dlouhý, krátký a střední

Dlouhým řezem odstraníme více jak 2/3 výhonu, podpoříme tak růst výhonu a větvení. Středním řezem zakracujeme výhony cirka o polovinu, podporujeme tak vytváření plodů i vegetativní růst. Krátkým a mírným řezem odstraníme méně jak 1/3 výhonu, podporujeme tak tvorbu plodonosného obrostu a tedy plodnost dřeviny.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Jak se řez provádí

Řez ovocných dřevin provádíme vždy 0,5 cm nad pupenem či ve větvení. Řez se provádí pod úhlem 30 až 45o. Řezy větví silnějších jak 1 cm musíme zamazat včelařským voskem, bráníme tak napadení rostliny infekcemi a toto riziko je příznačné právě na podzim, kdy se díky zvýšené vlhkosti a ještě ne příliš nízkým teplotám daří jejich šíření. K řezu je třeba použít kvalitní, ostré nářadí – pily, pilky, zahradnické nůžky (použijeme u slabších větví). Po řezu rány vždy začistíme ostrým zahradnickým nožem (tzv. žabkou), řezy musí být vždy hladké a musí mít také čisté, neotřepané okraje. Při řezu odstraňujeme výhony, které směřují kolmo do koruny, křižují se, výhony slabé, výhony napadené a vlky. Samozřejmě pak i suché či zlomené větve.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)

Použijte správné nástroje

V zásadě lze říci tři slova – pilka, nůžky, nůž. Jednoruční nůžky se používají k odstraňování malých výhonů. Silnější výhony odstraníme obouručními nůžkami či zahradnickou pilkou. Lze použít i univerzální zahradnické nůžky či nůžky teleskopické (těmito nástroji provedeme řez z větší vzdálenosti – mnohdy je obtížné na výhon dosáhnout či je výhon příliš trnitý). Ostří nůžek může být jednostranné i oboustranné. Díky oboustrannému ostří můžeme odstřihnout větev přímo u kmenu, hodí se především na mladé, zelené výhony. Jednostranné ostří omezuje koncový ráz střihu, hodí se tedy k řezání suchého a tvrdého dřeva.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)