Vinca minor (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 38 fotek

Předností půdokryvných rostlin je mnohem více než jen schopnost nahrazovat trávníky. Předně zastíní půdu a udrží v ní více vody, což prospěje jim samým i vyšším dřevinám, stromům i keřům. Navíc zabrání růstu plevelům, plochu nemusíme pravidelně udržovat sečením a vhodně vybrané druhy poskytnou hmyzu nejen úkryt, ale i stravu. Navíc se zde mohou ukrývat i další živočichové, třeba mláďata ptáků, když se učí létat. Pěkně kvetoucí rostliny anebo rostliny zdobné především svými listy pak vypadají v zahradě mnohem lépe než monotónní střižené trávníky.

Půdokryvné rostliny přitom najdeme mezi dřevinami, trvalkami, ale i letničkami. Můžeme volit stálezelené listnaté keře, liány i jehličnany. Po letničkách pak sáhneme v případě, že chceme plochu zakrýt na jednu sezónu, než prostor zaplníme trvalou výsadbou. Půdokryvné rostliny jsou oproti trávníkům náročným na spotřebu vody, živin, ale i péči, mnohem méně náročné. Obvykle tyto druhy navíc i rychle rostou a ucelenou zelenou plochu proto vytvoří tempem přímo raketovým.

Břečťan roste ochotně horizontálně i vertikálně (Zdroj: Shutterstock)
Břečťan roste ochotně horizontálně i vertikálně (Zdroj: Shutterstock)

Slovo půdokryvné asociuje nízce rostoucí rostliny. Hodí se především na místa, kde by se jen těžko dařilo trávníku a jsou mezi nimi i rostliny takzvaně pionýrské, tedy ty, které přežijí i na velmi nehostinných, na živiny chudých, suchých a zasolených stanovištích. Jedny snesou bez problémů přímé slunce, jiné jsou vhodné na místa stinná, ale i podmáčená, bahnitá. Půdokryvné rostliny také dovedou zpevňovat svahy, aniž bychom to museli provádět stavebními zásahy (např. svahové tvárnice a nebo zděné opěrné zídky) a těžkou technikou.

Některé půdokryvné rostliny zakryjí půdu beze zbytku! (Zdroj: Shutterstock)
Některé půdokryvné rostliny zakryjí půdu beze zbytku! (Zdroj: Shutterstock)

Půdokryvné rostliny nevyžadují pravidelnou zálivku a některé dokonce snesou i sešlap, jelikož rostou opravdu bujně a jejich stonky jsou poměrně odolné. Schopnost konkurovat bujným růstem plevelům je pak jedním z hlavních argumentů. Oč menší péči vyžadují půdokryvné rostliny, když se nám už pěkně zapojí v ploše, o to důslednější musí být zakládání výsadeb. Předně je třeba půdokryvné rostliny vysazovat na plochy zbavené plevelů. Zpočátku by jim konkurovaly a omezovaly by jejich růst, později se již o boj s plevelnými rostlinami postarají „půdokryvky poléhavé“ bez nás.

Gaultheria procumbens - pohledné i v zimě (Zdroj: Shutterstock)
Gaultheria procumbens - pohledné i v zimě (Zdroj: Shutterstock)

Při zakládání půdokryvných ploch půdu vyživíme například kvalitním kompostem, rostliny pak vysazujeme v pravidelných sponech a to tak, aby se plocha zazelenala co nejdříve. Dřeviny v množství 2 až 7 sazenic na m2, trvalky 7 až 15 sazenic na m2 . Po výsadbě je nutná dostatečná zálivka a v prvním, ale i druhém roce za sucha raději zaléváme pravidelně. Až si rostliny vytvoří bohatý kořenový systém či oddenky, již to nebudou potřebovat.

Obzvláště na stinných stanovištích bývají travní plochy vytlačovány především mechem. O to větší důvod, proč trávník nahradit právě půdokryvnými rostlinami vyžadujícími stín. Na stinná místa se hodí například stálezelený a záplavou modrých květů kvetoucí barvínek (Vinca minor), ale i odolný, stálezelený a invazivní břečtan (Hedera helix). Stinnou stránkou břečťanu však je, že sice roste ochotně jako rostlina horizontální, pokud však narazí na cokoli, co z plocha vyčnívá do výšky, vydá se do ní také. Jde o typickou liánu, navíc roste i dost pomalu.

Vinca minor (Zdroj: Shutterstock)
Vinca minor (Zdroj: Shutterstock)
Vinca minor s panašovanými listy (Zdroj: Shutterstock)
Vinca minor s panašovanými listy (Zdroj: Shutterstock)
Hedera helix (Zdroj: Shutterstock)
Hedera helix (Zdroj: Shutterstock)
Hedera helix (Zdroj: Shutterstock)
Hedera helix (Zdroj: Shutterstock)

Další druhy vhodné na stinná stanoviště

  • Stálezelená pachysandra čili tlustonitník (Pachysandra terminalis): Tato dřevina roste pomaleji a preferuje kyselejší půdy, na slunném stanovišti jí zežloutnou listy
  • Svída kanadská (Cornus canadensis): Ideální půdokryvná dřevina pod stromy a na menší zastíněné plochy, preferuje vlhčí stanoviště a kyselejší pH, v létě kvete záplavou bílých květů, ze kterých později vyrostou červené zdobné plody, na podzim se nádherně zbarví listy
Pachysandra terminalis (Zdroj: Shutterstock)
Pachysandra terminalis (Zdroj: Shutterstock)
Cornus canadensis (Zdroj: Shutterstock)
Cornus canadensis (Zdroj: Shutterstock)
  • Přísavník (Partenocissus): Spolus břečťanbem je králem stínu, považován je za plevelný popínavý keř, velmi rychle a spolehlivě zakryje velké plochy
  • Zběhovec (Ajuga reptans): Trvalka atraktivní pestrými listy a fialovomodrými květy, dobře a rychle se šíří a na výběr je mnoho kultivarů s různě zbarvenými listy
Partenocissus (Zdroj: Shutterstock)
Partenocissus (Zdroj: Shutterstock)
Ajuga reptans (Zdroj: Shutterstock)
Ajuga reptans (Zdroj: Shutterstock)
  • Violka vonná (Viola odorata): Rozrůstá se do koberců kvetoucích na jaře fialovými kvítky, vyhovuje jí polostín a vlhčí stanoviště stejně kakostům (Geranium) a škornicím (Epimedium)
Viola odorata (Zdroj: Shutterstock)
Viola odorata (Zdroj: Shutterstock)
Geranium cinereum (Zdroj: Shutterstock)
Geranium cinereum (Zdroj: Shutterstock)

Půdokryvné druhy vhodné na slunná stanoviště

  • Mateřídouška (Thymus): I tato léčivá bylina nahradí ochotně travní plochy doslova kobercovým porostem, bohatě kvete drobnými kvítky a krásně voní, zbarvení listů je pak podle kultivaru různé
  • Rozchodníky (Sedum): Patří mezi nejméně náročné, vhodné jsou i do skalek stejně jako na exponované plochy střešních zahrad, na výběr je mnoho kultivarů různých barev květů i listů, ze kterých je ideální vytvořit pestrou směs, získáme tak barvy zelenou, červenou a stříbrnou, ale i jiné
  • Acéna (Acaena buchanii): Vysoká 3 až 5 cm, rychle tvoří velmi husté koberce zbarvení hnědozeleného, kvete po celé léto hnědočerveně
Thymus (Zdroj: Shutterstock)
Thymus (Zdroj: Shutterstock)
Sedum na exponované zelené střeše (Zdroj: Shutterstock)
Sedum na exponované zelené střeše (Zdroj: Shutterstock)
  • Růže (Rose): Půdokryvné kultivary růží se hodí především do svahu na slunné stanoviště, obzvláště na svahy jižně exponované, brání sesunutí svahu a krásně kvetou od konce května po celé léto
  • Jalovec polehlý (Juniperus horizontalis): Svou půdokryvnost nosí ve svém jméně, nabízeno je mnoho kultivarů lišících se zbarvením a výškou vzrůstu.
Rose (Zdroj: Shutterstock)
Rose (Zdroj: Shutterstock)
Juniperus horizontalis (Zdroj: Shutterstock)
Juniperus horizontalis (Zdroj: Shutterstock)
  • Skalník (Cotoneaster dammeri): Stálezelený, zdobný bílými kvítky, ze kterých v létě vyrůstají červené plody, nenáročný a rychle se rozrůstající, doplnit jej můžeme opadavými skalníky, které na podzim mění barvy listů, např. skalníkem přitisklým (Cotoneaster adpressus) s načervenalými květy a listím na podzim zbarveným rudě, stejně jako s rudými plody
Cotoneaster dammeri (Zdroj: Shutterstock)
Cotoneaster dammeri (Zdroj: Shutterstock)
Cotoneaster adpressus (Zdroj: Shutterstock)
Cotoneaster adpressus (Zdroj: Shutterstock)

Další druhy půdokryvných rostlin

  • Vrbina penízková (Lysimachia nummularia): Nízká, plazivá, s drobnými lístky, prostor rychle prokoření
  • Trávnička (Armeria): Tvoří sytě zelené trsy
Lysimachia nummularia (Zdroj: Shutterstock)
Lysimachia nummularia (Zdroj: Shutterstock)
Armeria (Zdroj: Shutterstock)
Armeria (Zdroj: Shutterstock)
  • Vřesy (Calluna) a vřesovce (Erica): Náchylné na sluneční úpal, ve stínu trpí houbovými chorobami, volíme proto polostín
  • Plicník (Pulmonaria): Kvete na jaře, listy má pestré, dobře roste ve stínu
  • Bergénie (Bergenia): Dobře se rozrůstá ve stínu
Pulmonaria (Zdroj: Shutterstock)
Pulmonaria (Zdroj: Shutterstock)
Bergenia (Zdroj: Shutterstock)
Bergenia (Zdroj: Shutterstock)
  • Mikrobiota křižmolistá (Microbiota decussata): 30 cm vysoký jehličnan, v zimě se zbarvuje do zlatavě hnědé barvy
  • Tis červený (Taxus baccata): I tis nabízí poléhavější kultivary, pozor však na jedovaté plody
Microbiota decussata (Zdroj: Shutterstock)
Microbiota decussata (Zdroj: Shutterstock)
Taxus baccata (Zdroj: Shutterstock)
Taxus baccata (Zdroj: Shutterstock)
  • Jedlovec kanadský (Tsuga canadensis): Jehličnan rostoucí pomalu, poléhavé kultivary dorůstají v dospělosti výšky jen okolo 20 cm
  • Kopytník evropský (Asarum europaeum)
Tsuga canadensis (Zdroj: Shutterstock)
Tsuga canadensis (Zdroj: Shutterstock)
Asarum europaeum (Zdroj: Shutterstock)
Asarum europaeum (Zdroj: Shutterstock)
  • Huseník (Arabis)
  • Štěničník (Iberis)
  • Třezalka kalíškatá (Hypericum calycinum)
  • Libavka poléhavá (Gaultheria procumbens)
Arabis (Zdroj: Shutterstock)
Arabis (Zdroj: Shutterstock)
Iberis (Zdroj: Shutterstock)
Iberis (Zdroj: Shutterstock)
Hypericum calycinum (Zdroj: Shutterstock)
Hypericum calycinum (Zdroj: Shutterstock)
Gaultheria procumbens (Zdroj: Shutterstock)
Gaultheria procumbens (Zdroj: Shutterstock)
  • Rdesno hlavaté (Persicaria capitata) a rdesno příbuzné (Polygonum affine)
  • Mochna zlatá (Potentilla aurea)
  • Mochnička kuklíkovitá (Waldsteinia geoides)
Persicaria capitata (Zdroj: Shutterstock)
Persicaria capitata (Zdroj: Shutterstock)
Polygonum affine (Zdroj: Shutterstock)
Polygonum affine (Zdroj: Shutterstock)
Potentilla aurea (Zdroj: Shutterstock)
Potentilla aurea (Zdroj: Shutterstock)
Waldsteinia geoides (Zdroj: Shutterstock)
Waldsteinia geoides (Zdroj: Shutterstock)
  • Kontryhel měkký (Alchemilla mollis)
  • Ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)
Alchemilla mollis (Zdroj: Shutterstock)
Alchemilla mollis (Zdroj: Shutterstock)
Teucrium chamaedrys (Zdroj: Shutterstock)
Teucrium chamaedrys (Zdroj: Shutterstock)

Zdroj: Wikipedia.org, magazinzahrada.cz, abecedazahrady.cz