Smráká se nad všemi kotli na uhlí a také nad domácími krby na dřevo

Povinná výměna starších kotlů na tuhá paliva, tedy kotlů 1. a 2. emisní třídy, je realitou. Od 1. září příštího roku (2022) si v nich už nezatopíme, přesto však můžeme nadále vytápět například i uhlím, akorát s kotlem šetrnějším vůči životnímu prostředí. Výměnu kotlů nařídil zákon o ochraně ovzduší, který byl schválen již v roce 2012 a vycházel kromě jiného i z požadavků EU a doporučení WHO.

Od 1. září 2022 musí kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. emisní třídy. A porušení zákona bude trestáno pokutou ve výši až 50 000 Kč. Hlavní město Praha dokonce využilo možnost tuto lhůtu pomocí vyhlášky ještě zkrátit. Vyhláška zde zakazuje již od 1. října 2020 topit uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a kotlích, které nedosahují emisních parametrů 3. emisní třídy. 

Emisní třídy vychází z hodnocení účinnosti a emisí kotlů na tuhá paliva dle normy ČSN EN 3035:2012. Kotle se podle této normy dělí do tříd 1 až 5, přičemž 1. emisní třída kotlů dosahuje nejnižší účinnosti a zároveň produkuje nejvíce emisí. Třídy kotlů jsou určovány podle měření při 100 % a 30 % jmenovitého výkonu. V současné době se navíc již pro nově vyrobené kotle nepoužívá klasifikace na základě emisních tříd, nýbrž všechny kotle uvedené na trh od roku 2020 musí splňovat požadavky na takzvaný Ekodesign.

Přísná opatření si vyžádala ochrana ovzduší, tedy potřeba čistého, dýchatelného vzduchu, resp. co nejčistšího. Jde o to, aby kvalita ovzduší nepředstavovala riziko pro naše zdraví. Ovšem WHO (Světová zdravotnická organizace) jde ještě dál. Hodlá totiž ještě více zpřísnit limity na znečištění ovzduší. A v konečném důsledku bude zřejmě v dlouhodobém horizontu zakázáno vytápět v jakýchkoli kotlích na uhlí, ale i v domácích krbech na dřevo, ve kterých si rádi přitápíme. Alespoň má na ně WHO zatím políčeno.

A důvody? Znečištění ovzduší je prý jedním z hlavních viníků předčasných úmrtí milionů lidí na naší planetě. Způsobují to starší naftové motory, ale i spalování uhlí a dřeva. WHO proto upravila své doporučení v oblasti limitů znečišťujících látek v ovzduší. Nově doporučené limity jsou dokonce o cca polovinu nižší oproti těm stávajícím. Jde však pouze o doporučení, politici nejsou povinni se jím řídit. Záleží proto právě na nich, jak se k problematice postaví.

Příkazy prostě WHO (Světová zdravotnická organizace) vydávat nemůže. Ovšem právě politici se těmito doporučeními velice často řídí a upravují zákony tak, aby bylo možné doporučené limity plnit. Na druhou stranu ale v praxi velmi často dochází také k jejich překračování. Lze proto předpokládat, že nové doporučení může mít jen minimální vliv na snížení znečištění. Tedy alespoň v dohledné době.

Nový limit pro částice oxidu dusičitého, který pochází hlavně ze starších naftových motorů je nyní stanoven na hladině o 75 % nižší oproti dřívějším hodnotám. A o polovinu byl snížen limit na nejobávanější látku v ovzduší, částice PM 2.5. Ty snadno prostupují do lidského těla a nesou velké množství toxických látek včetně těžkých kovů.

Především emise toxických plynů i částic PM 2.5 či PM 10 bude nutné do budoucna snižovat ještě dramatičtěji. Zde však záleží na konkrétních vládách a na shodě v EU. Dnes již dochází k zákazu využívání různých topných zdrojů v mnoha evropských zemích a my se připojíme právě 1.9. 2022, i když cesta byla postupná a vlastně jsme se připojili již před devíti roky novelou zákona o ochraně ovzduší.

A jisté je již nyní, že do budoucna (a to již v blízké budoucnosti) bude zakázáno topit uhlím zcela, resp. v kotlích na uhlí. Nakonec kvůli postupnému zavírání dolů již uhlí ani nebude dostupným palivem. Jak to bude v praxi se spalováním dřeva, to se uvidí.