Strom roku už zná finalisty. Prohlédněte si je všechny

Letním slunovratem, tedy 21. červnem, začíná tříměsíční klání o zisk titulu Stromu roku. Pro jednotlivé stromy může hlasovat každý na stránce ankety www.stromroku.cz. Hlasování končí v den podzimní rovnodennosti 22. září.

Dubisko valašisko tvrdé. Tento dub již 500 let shlíží z kopce Strážnice na „dědinu valašských vojvodů“ Kozlovice. Přežil rozmary počasí i lidské bezohlednosti. V 80. letech minulého století jej někdo zevnitř vypálil tak, že se do něj vejdou čtyři lidé. Kozlovická pamětnice Marie Prudká o něm říkávala „JE TO DUBISKO VALAŠISKO TVRDÉ.“ (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Lípa kapucínka. Název památné lípy je odvozen od tvaru kapuce, do které jsou stočeny některé listy. Pověst praví, že když husité roku 1420 vypálili klášter, u kterého lípa roste, oběsili na ní několik místních mnichů. Lípa za mnichy truchlí a důkazem jsou právě tyto kornoutovité listy, které rostou jen na některých větvích. Lípa napadení skutečně ale nepamatuje. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

„Celostátní anketu Strom roku pořádáme v Nadaci Partnerství od roku 2002. Od té doby se do hlasování zapojilo více než 729 tisíc lidí a získali jsme téměř 2,8 milionu korun. Tento výtěžek putoval na výsadbu a ochranu stromů. Děkujeme všem, kteří i letos díky anketě podpoří sázení stromů,” shrnuje koordinátorka Stromu roku Silvie Zeinerová Sanža.

Vítězný strom získá kromě prestižního titulu také nárok na odborné ošetření zdarma. Zároveň bude nominován do celoevropského kola soutěže, kde bude reprezentovat svou vlast.

Novoveská lípa ční jako maják na úpatí moravskoslezských Beskyd. Již po celé generace chrání chaloupku se stodolou, která díky zatvrzelosti předků ustála tlak času a zachovala si ráz původních stavení. Lípu ohrožuje rozšiřování satelitní výstavby a také její velikost. Z části dutý kmen by potřeboval zpevnit, aby unesl korunu. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Lípa pod Holým kopcem. Majestátní lípa roste u polní cesty. Za minulého režimu bylo její okolí zarostlé a strom neošetřován. Po roce 1990 se ekologické sdružení Manner zasadilo o jeho vyčistění a v roce 2005 zde nechalo postavit ve spolupráci s místním knězem kapličku zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději. Dnes se zde konají společenské akce a P. Jan Hanák zde slouží mše. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Smrk ztepilý na ulici Ramešova. Památný smrk se na svůj věk vyznačuje úctyhodnou velikostí. Smrky bývají choulostivé vůči emisím, ale tohoto jedince jako by se to netýkalo. Odborníci se proto domnívají, že má tento strom výjimečnou genetickou výbavu a je využíván pro přirozenou reprodukci semenáčů. Strom je součástí otevřené přírodní zahrady. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Běleňská lípa. Zapomenutá mohykánka v zapomenuté osadě je nejstarší památnou lípou jižních Čech a zároveň jedním z nejstarších stromů České republiky. Připomíná dávnou slávu prastaré kupecké stezky, vedoucí z Rakous přes Vyšší Brod k Nižšímu Brodu (Zátoň) na Český Krumlov. V roce 1951 do ní udeřil blesk, vyhořela, přišla o polovinu kmene, ale roste dál. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Loňským Stromem roku se stala Jabloň u Lidmanů. Titul Evropský strom roku získal tisíciletý Strom čarodějnic ze Španělska.

Kinského majordom. Tento monumentální solitérní platan jakoby hlídal hlavní vchod do Kinského zahrady v Praze. V roce 1928 byla u stromu umístěna socha Čtrnáctiletá od sochaře Karla Dvořáka. Později byla však poničena a odcizena. Po nalezení byla uložena v depozitáři Muzea hl. m. Prahy a plánuje se zhotovení kopie a osazení na původní místo. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Tisíciletý Svatováclavský dub. Podle pověsti jej vysadila kněžna sv. Ludmila roku 903, když se narodil její prvorozený vnuk Václav. Byla sice křesťankou, ale ctila i staré tradice. Dub prý zalévaly chůvy vodou, ve které koupaly malého Václava. V roce 1887 byl před strom umístěn podstavec s pískovcovou sochou sv. Václava, která je na místě k vidění dodnes. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Strážce Výštice. Bývalý schwarzenberský statek Výštice se stal domovem rodiny Pudichových v roce 2010. Okolí stromu bylo tehdy zarostlé s hromadami navážky, a tak se s přáteli pustili do jeho čistění. Dnes se na statku pořádá mnoho akcí pro děti, mládež i dospělé a strom je svědkem radosti, zábavy i smutků. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Kouzelná šlechtična. Památná lípa roste u rozcestí lesních cest v dnes zcela zaniklé obci Popov u Jáchymova. Jedná se o nejsilnější strom Karlovarského kraje. V sousedství lípy stál kdysi hostinec. Kmen stromu býval obkroužen lavicí a ověšen svatými obrázky. Vahou větví se ale kmen rozdělil a místem lze nyní projít po speciálním chodníčku. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Hrušeň Šmigula pravděpodobně bývala starým triangulačním bodem. Říká se, že z ní jedli hrušky už napoleonští vojáci. Kmen má dutý, přežila i několik pokusů o zapálení. Koruna stromu je svázaná ocelovými lany a i přes to stále plodí. Je oblíbeným místem pro vycházky a spousta zamilovaných si u ní vyznává lásku. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Zpívající lípa je obdivuhodný památný strom, jeden z nejmohutnějších u nás. Pověst vypravuje, že na konci 17. století se v její dutině ukryl místní hospodář, který zde přepisoval zakázané knihy a písně a při tom si je prozpěvoval. Znělo to, jako kdyby zpíval přímo sám strom. Pod lípou sedával Alois Jirásek nebo Tereza Nováková a její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů. (Foto: Nadace Partnerství / Lucie Mojžíšová)

Témata