Španělsky znamená refugio útočiště, úkryt. A přesně k tomu je netradiční loftový byt z brazilského Cidade Jardim uzpůsoben. Ve svých dimenzích vychází z vizuální předlohy pravěké jeskyně, v níž člověk může nerušeně pobývat v bezpečí před predátory a nesmlouvavou divočinou. Pračlověk by však byl hodně překvapený, jak může taková novodobá „jeskyně“ vypadat.
Je mnohé, čím Refugio může zaujmout. Začneme rozhodně štědrou plochou 101 metrů čtverečních užitného prostoru, která ale nekoresponduje s tím, že byt v sobě nese vlastně jen dvě místnosti. Kde je koupelna, kuchyň? I ty jsou součástí této výměry a dvoupokojové dimenze. V rámci otevřeného prostoru, který je více než stěnami dělen naznačeným profilem místností, se vše nachází hezky pohromadě. Zorientovat se v tomto prostoru ale není úplně snadné, protože stěny, profil stropu, pravá i falešná schodiště, jsou opravdu poněkud matoucí. Nacházíme se totiž částečně v suterénu a částečně ve sníženém přízemí dvou domů. Z nichž jeden směřuje do ulice a druhý, rohový, komunikuje spíše s dvorem a zahradou. Refugio je „pod nimi“, a svými okenními průhledy zabírá výřez ulice, aby se výrazně širšími francouzskými okny díval do zahrady (jež je níž, než úroveň ulice).
Série nečekaných proměn
Stropy? Jeden je hladký a zkosený, snad proto, že místnost byla dříve dílnou. Druhá místnost má strop klenutý, protože byla ve své někdejší podobě sklepem. Architekti část těchto rysů charakteristických pro suterén a podzemí doslova odbourali okny, kompletní rekonstrukcí stěn a částečným překryvem stropů dřevěným obkladem. Vznikla tím nevšední mozaika původních a naznačených tvarů. A podobné je to i se schodišti. Zachována, jako významný estetický rys sice byla obě (oba domy měly do svých podzemních prostor vlastní schody), ale funkční a schůdné je jen jedno. To, které rámuje vstup do celé domácnosti. Obyvatelé přesto asi budou preferovat vstup do loftu nikoliv z ulice, ale spíše ze zahrady. Jež celému interiéru dodává velmi příjemný ráz. Až na šeď betonu a zapracování zemitých materiálů totiž Refugio nepůsobí „suterénním“ dojmem. A snad jen tam, kde by se mohl nějaký prvek více pojit s dojmem sklepa, nastupují světlé dřevěné obklady, polidšťující atmosféru.
Přírodní materiály doprovází technika
Atmosféra uvolněnosti (nadloží domů a terénu navzdory) je silnou stránkou celého Refugia. Dá se říct, že pokud to má být jeskyně, je to jeskyně pětihvězdičková. K vidění je tu mix přírodních materiálů a živých rostlin, které se vzájemně doplňují. Výrazný prostor tu dostal kamenný masiv i surový kámen, dřevěné desky a bambus, ručně tkané koberce a plátno, a teprve za nimi vystupují klasické povrchy a technologické součásti (zastiňující žaluzie na dálkové ovládání, tlumená LED světla a podsvícení v přednastavených „zážitkových“ režimech). Barevné vyznění je lehce neutrální, oči nedráždící. Jeskyně nemá vyvolávat intenzivní emoce, jen nabízet poklidné zázemí a pohodu odpočinku. Dekorativně-estetických prvků se tu sešlo skutečně mnoho, ale klienti architektů jsou už tak založení.
Bydlení má díky až katalogový charakter, kde se samoúčelnost věcí pro krásu a radost nebije s praktičností. Netradičně pojatý loft je plně nastaven na potřeby svých obyvatel a jejich celodenní režim. Kuchyně, respektive kuchyňský kout s dlouhou pracovní deskou, je součástí obývacího pokoje/jídelny. Místnosti, která si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek světla. Proudí sem v podstatě ze tří stran. A v ložnici, které vévodí přímo královské lože, si zase nemohou stěžovat na nedostatečné spojení s přírodou. I ta sem okny proniká. Koupelna má podobu desky s vestavěným umyvadlem a zrcadlem, a za zástěnou z živých rostlin se nachází skutečně masivní kamenná vana. Architekti tu kombinovali vyloženě „měkké“ prvky designu se surově neopracovanými, hrubými materiály. Tím utužili celkový dojem z přenádherně zabydlené jeskyně. Místa pro život, o jakém se pralidem nikdy ani nesnilo.
Materiály: Consuelo Jorge Arquitetos
Foto-kredit: Fran Parente
