Třásněnka, pachatele hledejte na svých pokojových rostlinách

Teoreticky to samozřejmě možné je, ostatně zdrojem přemnožení třásněnek může být i samotná zahrada u domu, například třásněnka zahradní (Thrips tabaci) není příliš vybíravá a napadá mnoho rostlinných druhů. Je ale dosti divné, že by při takovém hmyzím počtu v bytě zůstaly rostliny netknuté. Napadlo mě, jestli čtenář neusuzuje podle toho, že dospělce vysává ze stěn, podlah a stropů, přitom vajíčka a larvy jsou na pokojových rostlinách, aniž by to věděl, znal vývojový cyklus třásněnek. Každopádně jsou dospělé třásněnky titěrné, velké cca 1 milimetr a s larvami to není lepší. Samičky třásněnek kladou vajíčka do rostlinných tkání a právě těmito tkáněmi se živí larvy, které se z vajíček vyvinou. Larvy tedy žijí v listech a jakmile dospějí do správné fáze vývoje, spadnou na zem anebo na nižší listy. Zde pak žijí ve stádiu před kuklou a stádiu kukly, ze které se vyvine dospělec s plně vyvinutými křídly a schopností reprodukce. Celý životní cyklus třásněnek trvá jen několik týdnů.

Doporučili jsme umístit poblíž pokojových rostlin modré lepové desky, které se běžně rozvěšují ve sklenících a fóliovnících právě kvůli třásněnkám. Pachatelé by se měli brzy chytit na lep. A pro právě ve sklenících a fóliovnících? Protože třásněnky preferují teplo. Dále jsme doporučili do oken a dveří sítě proti hmyzu a jejich důsledné užívání. A pokud se ukáže, že třásněnkami jsou pokojovky zamořené, je možné se pokusit je vyléčit, ale pravděpodobně bude jediným smysluplným řešením likvidace rostlin a pořízení nových. Informace o kompletní dezinsekci bytu pak byla míněna spíše jako žert, jelikož to se v případě rostlinných škůdců nedělá. Takové štěnice a nebo švábi, to je jiná…

Třásněnky (Terebrantia) jsou podřádem řádu třásnokřídlí (Thysanoptera), který zahrnuje hmyz s proměnou nedokonalou. Vesměs jde o dospělce dlouhé jeden až tři milimetry, s třásnitými křídly a bodavě sacím ústním ústrojím. Třásnokřídlí sají na rostlinách a poškozují jejich květy (způsobují jejich neplodnost). Jde o nejmenší létající hmyz a některé druhy křídla dokonce ani nemají. Ve Střední Evropě najdeme zhruba 300 druhů, které jsou si natolik podobné, že jsou téměř nerozlišitelné. Vyskytují se přitom ve všech prostředích. Třásnokřídlí se množí oboupohlavně a jejich vajíčka jsou partenogenetická. Vývoj třásnokřídlých je něčím mezi proměnou dokonalou a nedokonalou, nejprve se totiž larvy vyvíjí normálně, před dsopěním se však jejich aktivita zásadně sníží, zcela přestanou žrát. Po nějaké době se pak naposledy svlečou a stanou se z nich dospělci.

U nás nejznámějšími druhy jsou třásněnka zahradní (Thrips tabaci), která je vůbec nejrozšířenější a poškozuje několik set druhů rostlin ve volné půdě i v krytých prostorách, tedy i rostlin pokojových. Dále je známa třásněnka pšeničná (Limothrips cerealium) (nejčastější druh na květenstvích všech obilnin), třásněnka ostnitá (Limothrips denticornis) (objevuje se na listových pochvách žita a ječmene), třásněnka květní (Frankliniella intonsa) (škodí především v krytých prostorách na plodinách, jako jsou rajčata, okurky, papriky a mnoho druhů květin), třásněnka úzkohlavá (Thrips angusticeps) (široce polyfágní druh, nejčastěji ale žije na květech, květenstvích nebo na listových pochvách obilnin), třásněnka hrachová (Kakothrips robustus) (významný škůdce hrachu poškozující poupata, květy a mladé lusky) a třásněnka mečíková (Taeniothrips simplex) (poškozuje některé druhy mečíků).

Víceméně není rozeznávání druhů trásněnek a dokonce ani třásnokřídlých pro běžné zahrádkáře, ale i zahradníky vůbec důležité, vlastně je ani nerozeznají. Důležitým rysem tohoto hmyzu jsou úzká křídla, která mají na koncích dlouhé třásně, což ale poznáme pod hodně silnou lupou a nebo pomocí fotoaparátu, který dovede neskutečná makra. 

Larvy a dospělci třásněnek vysávají povrchové buňky listů, kvítků, klasů, ale i malých plůdků. A jelikož pak do vysátých buněk proniká vzduch, především listy jsou potom stříbřitě kropenaté, poté se barví do hněda a usychají. Na jaře najdeme výkaly třásněnek obzvláště na nejmladších listech. Druhy, které sídlí na obilných klasech, způsobují takzvanou hluchost klasů, hnědou skvrnitost na mladých obilkách a též jejich zadinovitost. A protože jsou ve slinách třásněnek přítomné toxické látky, můžeme na vy?honcích a květech postiženy?ch rostlin pozorovat i určité deformace.

Kromě vysávání rostlinných šťáv z pletiv třásněnky přenášejí i choroby (například třásněnka květní přenáší virus bronzovitosti rajčat), především viry. Na napadených rostlinách nacházíme tmavě zbarvený trus kapkovitého tvaru. A samozřejmě můžeme usuzovat podle druhu napadených rostlin, na hrachu by čistě teoreticky měla být třásněnka hrachová, ovšem zřejmě to bude i ta zahradní apod.

Všechny druhy třásněnek jsou dlouhé 1 až 1,5 mm, tělo mají úzké, dlouze protáhlé, křídla na okrajích silně porostlá třásněmi. V klidu jsou křídla složená na zadečku. Ústní ústrojí je bodavě savé, články na krátkých tykadel připomínají perly na šňůrce. Larvy (nymfy) jsou dokonce podobné dospělcům, u některých druhů jsou světle zbarvené a nemají vyvinuta křídla.

Nejčastější třásněnku zahradní (Thrips tabaci) najdeme na hrachu, lnu, česneku, košťálovinách, pórku, řepě, cibuli a jiných kulturních a okrasných rostlinách, bez užší specializace jsou ale i jiné druhy třásněnek. Obzvláště skleníkové kultury jsou přitom třásněnkami silně napadány. Skleník a fóliovník bez modrých lepových desek jsou prostě nepředstavitelné. 

Třásněnka zahradní (Thrips tabaci) a třásněnka úzkohlavá (Thrips angusticeps) přezimují prakticky ve všech stádiích, především však jako nymfy nebo dospělci. Samičky navrtávají na jaře rostlinná pletiva, do kterých kladou vždy po jednom vajíčku. Vývoj pak probíhá přes dvě stádia nymf a další 2–3 stádia, kdy jsou vidět základy křídel (1–2 jsou stádia klidová). Vývoj probíhá do dospělosti 20–30 dnů (za teplého počasí však i rychleji, proto třásněnky preferují skleníky a fóliovníky). Zajímavostí je, že třásněnka úzkohlavé vytváří v první generaci pouze formy neschopné letu (krátkokřídlé), až druhá generace je okřídlena (dlouhokřídlá forma).

Ve střední Evropě dosahuje za normálních podmínek třásněnka zahradní dvou až tří generací ročně, ale za velmi teplých let i více. Ve vytápěných sklenících pak probíhá vývoj třásněnek nepřetržitě a počet generací může být až 5. Zásadním faktorem, který podporuje masivní napadení třásněnkami, je suché teplé letní počasí.

Modré lepové desky, tedy lepivé pasti, jsou proti třásněnkám metodou tradiční. Třásněnky modrá barva přitahuje. Desky rozvěšujeme cca 10 cm nad rostliny nebo k větracím otvorům. Desky vyvěšujeme do týdne od výsevu a necháme v prostoru po celou sezónu. Pasti přitom pravidelně prohlížíme lupou, zda se na nich třásněnky vyskytují, nejčastěji dospělí jedinci s křídly. Rostliny lze také postřikovat různými prostředky, nejlepší jsou však ekologické insekticidy, například draselné my?dlo, případně rostlinné bylinné extrakty na bázi rostlinných olejů. Je nutné důkladně postříkat celé rostliny, listy i zdola, jelikož třásněnky se skry?vají i pod žilami listů. A právě tento fakt ztěžuje kontakt insekticidu se všemi jedinci. Použít lze také entomofágní houby (např. Beauveria bassiana).

Zdroj: skudci.com, canna-cz.com, osetreno.cz., eagri.cz