U pěstovaných rostlin občas narazíme na něco až obludného a nebo naopak roztomilého až vtipného

Zdvojení plodů se vyskytuje u mnohého ovoce. Především pak u jablek, broskví a malin, a ze zeleniny okurek, rajčat a tykví. U některých plodin (např. slivoní) se též stává, že je jedno z dvojčat od začátku zakrnělé a často i odumře, čili toto zdvojení není na pohled tolik výrazné. V případě zdvojení plodů se odborníci přiklánějí k stresovým příčinám a mezi nimi dominují výkyvy teplot a vlhkosti (vláhy) v době, kdy dochází k zakládání a diferenciaci květních pupenů pro příští vegetační období (obvykle konec srpna až začátek září). Jiní pro změnu vidí problém v poruchách v opylení.

K poruchám v opylení dochází nejčastěji za příliš teplého a suchého počasí. Za takových podmínek totiž květům zasychají blizny. V případě okurek, rajčat a paprik k tomu dochází za teplot vyšších jak 32 °C. Ovšem k poruchám v opylení dochází naopak i za počasí studeného a vlhkého. Proč? Protože chybí dostatek opylovačů a pyl má navíc konzistenci hrudkovitou, čili nepráší. Následkem toho dochází k prohýbání a nebo zúžení plodů či jejich částí, což je zapříčiněno chybějícími semeny. Stává se to u plodů nepartenokarpických odrůd, od kterých semena očekáváme. Ovšem u plodů odrůd partenokarpických (např. se takto běžně prodávají okurky) je tvorba semen nežádoucí a v jejich případě je nežádoucí poruchou naopak opylení a tvorba semen. Některé části plodů pak zduří a nejčastěji jsou to části koncové. Zrovna u okurek dochází k deformacím plodů také pro nedostatek vláhy, prostě potřebují často a hojně zalévat.

V případě ovoce jsou pak poruchy partenokarpických odrůd časté například u hrušek odrůdy Konference, u nepartenokarpické vinné révy je tvorba neopylených bobulí pro změnu označována jako hráškovatění. Dochází také ke změnám v počtu plodů v plodenství, což je časté u rybízu, kukuřice (hluchost palic) a v případě vinné révy se tomu říká sprchávání hroznů.

U rajčat se nedostatečné opylení projevuje také specifickými jizvovitými deformacemi v květní části plodů (obzvláště u velkoplodých odrůd). K poruše dochází většinou kvůli nenormálnímu vývoji pestíků za teplot nižších jak 16 °C. U rajčat může také dojít k srůstu prašníků se semeníkem a na plodech se pak vytvoří dlouhé nekrotické jizvy s jizvami krátkými příčnými. Poruše se říká zipping a vyskytuje se za příliš chladného počasí.

K opakovanému kvetení dochází u některých odrůd jabloní, pokud provádíme letní řez příliš brzy, první květy jsou poničené mrazy či kroupami a nebo se dostaví neobvykle nízké letní teploty (k čemuž ostatně došlo na začátku a v první polovině léta poslední dva roky). Při opakovaném kvetení se na jabloních objevují plody a květy současně a vlastně to nevypadá vůbec špatně, nejde tedy o bizár v pravém slova smyslu.

I tato porucha je typická pouze pro některé odrůdy broskvoní, především odrůdy rané, resp. ty nejranější. Typické je též, že uvnitř takto poškozených plodů se často zabydlí škvoři, jinak užiteční predátoři mnoha druhů drobných škůdců v zahradách. Jako příčina jsou uváděny nedostatek boru, chladné počasí v době tvorby plodů, nevhodná zálivka a až příliš hluboký řez.

Tato porucha se často vyskytuje u starších třešní a višní a zduřeniny na kmenech jsou opravdu nápadné. Způsobené jsou naroubováním silněji rostoucí odrůdy na slabě rostoucí podnož. Čili příčina této poruchy sahá již do doby, kdy začínala být sazenička pěstována. A jelikož nejde o rakovinu bakteriálního původu, nejsou takové zduřeniny nebezpečné.

Obzvláště u peckovin se vyskytuje takzvaný klejotok čili gumóza. Jde o výtok slizovitých látek na povrch kůry, na kterém výtok tuhne. Vlastně jde o obrannou reakci dřevin na mechanická poškození, ale i na nevhodné stanoviště (především výsadba do studené a vlhké půdy) a poškození onemocněními a škůdci. Pokud tedy eliminujeme zde uvedené příčiny, klejotok by se vyskytnout neměl. Pokud na klejotok narazíme, je postižená místa třeba vyřezat až do hloubky, kde narazíme na zdravé pletivo, načež rány ošetříme třeba octem a zatřeme například štěpařským voskem.

Mízotok je pro změnu výtokem mízy, ke kterému dochází při mechanickém poškození v nevhodnou dobu, čili nejčastěji řezem dřeviny v nevhodnou dobu. Mízotok se často vyskytuje u ořešáků, vinné révy, bříz, topolů a dalších dřevin. Navíc mohou některé dřeviny vylučovat latex (např. fíkovník), květní i mimokvětní nektar a voskové výpotky (např. fíkusy).

Mezi tyto poruchy patří například skládkové hnědnutí slupky jablek (scald), což souvisí s nedostatečným větráním místa skladování a dále hnědnutí, moučnatění a rozpad dužniny jablek. Příčinami těchto poruch jsou nepravidelný příjem vody ve vegetačním období, nízké teploty při skladování, vysoký obsah oxidu uhličitého kvůli nedostatečnému větrání skladiště a nakonec a především příliš dlouhé skladování.

Tato abiotická porucha je zcela přirozená a nevyhnutelná. Při stárnutí (senescenci) rostlin dochází k postupnému odumírání jednotlivých větví a nakonec k úhynu celé rostliny. Ostatně s námi lidmi je to podobné, věční (nesmrtelní) nejsme.