Musíte pravidelně čistit instalované panely vaší střešní solární elektrárny? Ne, pokud vám nezáleží na jejím výkonu. V opačném případě byste se čištění věnovat měli. Zhruba 2-4x za rok, především v souvislosti s lokálním znečištěním a pylovou-prachovou sezónou. A co ještě byste měli o údržbě solární elektrárny vědět?
Kontrola a údržba již instalovaných solárních panelů se dělí na dvě sekce. Věci, které můžete zkontrolovat a dělat sami, a činnosti, které je lepší přenechat profíkům. Podceňovat byste neměli ani jednu, protože každé opomenutí se vám časem nasčítá poklesem výkonu. Menším či větším. Pochopitelně záleží, odkud jste solární instalaci pořídili, ale výrobci - potažmo firmy zajišťující osazení solárů - se dnes už většinou snaží vám pravidelný servis a kontroly zajistit, jako součást instalačního balíčku. Je to nabídka, kterou se nevyplatí odmítnout.
Pozor na záruku
Servisní technik totiž dokáže odhalit věci, jež vám na první pohled nemusí být patrné. Může vás upozornit třeba na skryté mechanické poškození kabelů, vadu na konektoru, nedostatky ukotvení. Také dokáží nastavit systém lépe podle vašeho aktuálního využití, provést zkoušky střídačů, a dopomoci vám maximalizovat výkonnostní zisk. A zrovna tak může být pravidelný servis technika součástí smlouvy o záruce s firmou dodávající solární elektrárnu. Podtrženo sečteno, návštěvy servisního technika, který shlédne vaši solární instalaci, byste se bránit neměli.
Jak často takové setkání domlouvat? První obhlídka se realizuje obvykle v horizontů týdnů po instalaci, jako zběžná kontrola toho, zda vše funguje, jak má. Další taková se plánuje po roce provozu, a obvykle klasifikuje stav elektrárny po prodělání zimy. Když tyto dvě kontroly neshledají závadu, vystačíte si s návštěvou servisního technika zhruba každé 2 následující roky. Pokud tedy sami nezaznamenáte poruchu, anebo náhlý pokles, propad výkonu. Když například účinnost systému znenadání klesne o 50 %, není nač čekat, to je pro servisního technika.
Udělej si sám
Do té druhé hromádky věcí co můžete udělat sami, pak patří pravidelná údržba. Většinou jde o přiměřenou čistotu povrchů. Ne nijak dramaticky – i pro prostředí střední Evropy jsou solární panely stavěné na to, aby odolaly vlhku, chladu, dešti, slunci. To, co se může negativně promítnout do jejich efektivity provozu, je hlavně vnější znečištění aktivní plochy článků. Typicky jde o usazený prach, větrem zanášené listí, polétavý pyl, bahno. Když se vybuduje silnější nános nečistot, může poklesnout účinnost instalace o 5-10 %.
V extrémnějších případech těch procent může být i 15-20 %, ale to už většinou není „přirozený“ jev, a souvisí to třeba s tím, že u sousedů se provádí zvláště prašná demolice, zalétávají na něj saze z komína anebo že si váš panel oblíbili jako venkovní toaletu holubi. To, že se osobně vydáte jednou za každé roční období vzhůru, má pak ten přínos, že jste schopni zavčasu odhalit i poruchy a poškození, jež by měly tendenci gradovat. Například fyzicky narušený povrch panelů padajícím ledem, nestabilní ukotvení. Nahlédnout na panely byste měli i po vydatných bouřkách, krupobití. Pojišťovna pak může zjednat nápravu včas.
O tom, jak často „nahoru“ musíte, rozhoduje spousta faktorů. A nejlépe jim – ve vztahu k lokalitě konkrétní instalace – porozumíte vy sami. Když je sklon osazených panelů nižší, tendence k usazování nečistot bude větší. Když máte střechu s panely hned vedle smrčiny, která bude letos prášit pylem, bude čištění zapotřebí častěji. A zrovna tak, pokud jste panely osadili na stavení stojící nad magistrálou, překrytou vytrvalou inverzní pokličkou. Nedá se ale předepsat, že to bude pro všechny 4× do roka. Může to být častěji.
Až nasněží!
Specifikem je i zimní období a sníh. Pokud odtává rovnoměrně, většinou bez obtíží po panelech sklouzne. Ale může být, že začne namrzat a utvářet krustu, nebo budovat nerovnoměrné zatížení povrchu. Někdy je pak zapotřebí dostat sníh dolů. Nepřehánějte to, aby nedošlo k nějaké kolizi. Většinou si vystačíte s ometáním smetákem. Samozřejmě záleží i na vašem nadšení pro kontinuální denní provoz solární elektrárny. Ometat prašan můžete klidně celou zimu každý den.
Čistit jemně a s citem
Když přijde na samotné pucování znečištěných ploch, platí, že první a poslední slovo má výrobce, respektive informace uvedené v manuálu (jež byste si nejméně jednou měli nechat potvrdit přímo od servisního technika). Ne každý solární panel unese gruntování za pomocí agresivních saponátů. Ve většině případů čisticí prostředky mohou abrazivně i chemicky narušit, naleptat povrch panelů. Anebo narušit ochranný film nanoskopické vrstvy, která panely chrání před sesedáním prachu.
Čistit tedy s citem a rozumem. Většinou si vystačíte s mírným ostřikem zahradní hadicí, u výraznějších nečistot můžete aplikovat vlažnou mýdlovou vodu a pak to celé ostříknout. Práce se stěrkami na teleskopických rukojetích je taky v pořádku, ale kartáče prosím vynechejte. Snad ještě tak hadřík, houbička. Neodborné čištění totiž může nadělat víc škody, než krupobití. Kdy a jak čistit? Ideálně zrána, kdy je na povrchu panelů rosa. Pod úhlem dopadající sluneční paprsky také odhalí plný rozsah znečištění. A samozřejmě, před vlastním čištěním nejprve systém vypněte (včetně izolátorů).
Pokud se na šplhání po střeše necítíte, můžete využít služeb specialistů. Ti disponují potřebným know-how, speciálními čisticími prostředky a technikou, která běžně není majitelům střešních elektráren dostupná (rotační čističe, robotické škrabky). Ale zadarmo to pochopitelně nebude. Tihle profíci jsou ale schopni řešit i typové znečištění, se kterým si běžně neporadíte – například chemicky vysrážené skvrny z hliníkových rámů, rozteklou pryskyřici, rozlitou barvu.
Nezapomeňte na stíny a větvě
Součástí „domácího“ servisu solární instalace je pak i kontrola zastínění solárních panelů. Na tu se rádo při tom všem čištění zapomíná, protože považujeme za smutnou skutečnost, že účinnost panelů s lety nezadržitelně klesá. Může ale být, že příčina poklesu má mnohem prozaičtější charakter, a například ještě před pár lety nízký stromek se už vytáhl tak, že jeho stín dopadá na střechu a panely. Na větvě, které by se mohly odlomit a spadnout přímo na panely, bychom si rozhodně měli dávat pozor.
A samozřejmě, pokud je součástí naší „domácí“ solární elektrárny i bateriový systém, je nutné se o tuto centrální jednotku starat též. Baterie by měla být umístěna na suchém místě, kde ani v zimě teplota neklesá pod 0 °C. Sami si také v jejím nastavení zvolíte, do kolika procent se má vybíjet. V ideálním případě byste ji měli nechat pracovat v režimu někde mezi 30–90% nabití.
Zdroj: CEZ.cz, viessmann.cz
