Nakličování semen se běžně provádí i před výsevem, ovšem klíčky jsou také chutným a zdravým doplňkem stravy. Obzvláště nyní, v zimě a v předjaří, kdy nám po zimě již hodně chybí sluníčko a čerstvé vitamíny ze zahrádky a tržiště jsou zatím v nedohlednu, jde o důležitý zdroj vitamínů, ale i bílkovin.
Již našim předkům pomáhala naklíčená semena přežít dlouhé zimy. Čili jestli si někdo myslí, že jde o nějaký nový vegetariánský trend, který k nám dokonce přišel z Asie, je na omylu. Pravdou však je, že právě klíčky jsou důležitou součástí současné vegetariánské a veganské stravy. Právě při klíčení se totiž ze semen uvolňují do klíčků cenné látky, klíčky vlastně vytahují ze semen cennou energii, vitalitu.
Ke klíčení semen nebudeme potřebovat víc jak nádobu na klíčení (mísu, misku, talíř atd.) vyrobenou ze zdravotně nezávadného materiálu (čili materiálu určeného do kuchyně). Nejvhodnější je speciální klíčidlo, které má tři misky. Spodní miska zachycuje prosakující vodu, ve dvou vrchních miskách jsou otvory určené k odvádění plynů, jejichž tvorba je součástí klíčení semen. Semena zaléváme zásadně převařenou, vychladlou vodou a nádobu na klíčení umístíme v teple. Každá semena mají jiné nároky na množství vody potřebné ke klíčení, například luštěniny vyžadují tolik vody, kolik semena váží, zatímco obilninám postačí 50 až 70% vody a olejninám 30 až 40% vody v porovnání s vlastní hmotností.
Naklíčený hrách
Jestliže vyžaduje klíčení vzduch (kvůli odvádění plynů), teplo a vodu, nepotřebuje již tolik světla, respektive hlavně ne světlo přímé, které klíčkům škodí. Je to logické, jelikož semena se zpravidla zatlačují do půdy do hloubky odpovídající své velikosti, proto při klíčení dokonce nemají světlo žádné, zatímco malá semínka, která se jen vysypou na substrát, jsou na světlo při klíčení zvyklá. A ke konzumaci klíčků se používají právě větší semena.
Klíčení trvá za dobrých podmínek dva až šest dnů (též podle druhu osiva). Záleží pak jen na nás, jak dlouhé klíčky necháme vyrůst, často se však semena konzumují přímo, sotva vyklíčí, musíme je ale pořádně propláchnout v čisté, tekoucí vodě. Kromě přímé konzumace jsou semínka dobrá do různých salátů, ale i jako syrová příloha přímo na talíř, případně do pomazánek a také do polévek.
Zásadně necháváme klíčit semena určená ke konzumaci, čili nemořená (bez chemického ošetření). Úplně nejlepší jsou doma vypěstovaná semena, nebo zakoupená ve specializovaných obchodech zdravé výživy, či obchodech pro vegetariány a vegany, kde zakoupíme i pěstební misky – klíčidla.
Naklíčená pšenice
Před klíčením je třeba pěstební nádobu vždy pořádně umýt, teprve poté až doplnit vodou a vysít osivo. Opravdu velká semena je při klíčení třeba proplachovat, nejlépe 2 krát denně. Naklíčit si můžeme semena bobovitých rostlin (čočka, cizrna, sója, hrách, fazole), v žádném případě to však neděláme s fazolemi, jelikož semena fazolí jsou syrová jedovatá (s výjimkou fazole mungo). Dále můžeme nechat klíčit a poté konzumovat semínka obilovin (pšenice, žito, oves, pohanku, …), vojtěšky, řeřichy, ředkvičky (mírně pálí), čekanky, brokolice, červené řepy, cizrny, hořčice (tvoří při klíčení hodně slizu, proplachujeme vícekrát denně) a další.
Pokud chcete naklíčená semena používat při vaření, je důležité vědět, která smíme vařit při jaké teplotě, abychom neznehodnotili účinné, výživné a zdravé látky. Například naklíčená červená čočka se nesmí upravovat při teplotě vyšší jak 40 oC, čili do omáček ji přidáváme až když chladnou.
