Věděli jste, že si můžete vypěstovat vlastní burské oříšky?

Po oplození žlutých květů podzemnice olejné začíná intenzivně růst stopka, která nese na svém konci oplozený semeník. Ten se zavrtává do půdy hluboko cca 3 až 6 cm, hovoříme o tzv. geocarpismu. Zde se vyvine lusk, který obsahuje 1 až 7 semen, která jsou obalena červenofialovým osemením. A právě kvůli těmto semenům podzemnici pěstujeme. Arašídy řadíme k suchým skořápkovým plodům (skořápkovému ovoci).

Čerstvá semena obsahují osmatřicet až pětapadesát procent oleje, čtyřiadvacet až pětatřicet procent bílkovin, cukry a vitamíny a podle posledních výzkumů vykazují i antioxidační a antibakteriální účinky.

Arašídy jsou velice bohaté na živiny (až 55% oleje, 25 až 35 % bílkovin, velké množství tuků a cukrů), obsahují ale též vitamín B1 (thiamin), B3 (niacin), B5, B6 a B9, antioxidanty a například také koenzym Q10. Díky vysokému obsahu látky jménem resveratrol (okolo 70 mikrogramů v hrsti arašídů) jsou buráky léčivé. Pomáhají právě díky resveratrolu při prevenci srdečních chorob, celé řady plicních onemocnění, prevenci rakoviny prostaty a rakoviny prsu. Arašídy se také lisují a jejich olej se používá ke smažení, k výrobě stolních pokrmových tuků (tzv. arašídové máslo), v potravinářství, ve farmaceutickém průmyslu a v kosmetice. Arašídový olej obsahuje především estery kyseliny olejové a linolové. 

V roce 2016 bylo podle Organizace pro výživu a zemědělství ve světě vypěstováno téměř 44 milionů tun buráků (včetně slupky). Největším světovým producentem je přitom Čína (38 % veškeré produkce).

Čínu sice na své zahrádce nedoženete, ani jiné světové producenty této plodiny, ale přesto vám vaše vlastní arašídy udělají radost. Navíc něco takového má u nás v zahrádce dosud opravdu málokdo. Stačí přitom jediné – sehnat osivo, a že opravdu nejde v zahradnictvích o běžný sortiment, jelikož poptávka je minimální. Na internetu však není problém toto osivo sehnat.

Podzemnice olejná je plazivá a nebo vzpřímená bylina s chlupatým stonkem a listy podobnými našemu hrachu. Květy podzemnice mají před opylením pouze krátký stonek, ten se však začne po opylení prodlužovat a sklánět k zemi. Do země se zavrtá a začne tvořit plody (viz výše). Z tohoto geocarpismu pochází i botanický název podzemnice.

Chcete-li podzemnici olejnou pěstovat, potřebujete kypřejší a výhřevnou půdu s větším podílem písku. V našich podmínkách je třeba rostliny předpěstovat v teple, stejně jako třeba papriky a rajčata. S výsevem začneme nejpozději v půlce dubna do malých květináčků, které umístíme tak, aby rostliny měly co nejvíc světla. Závlaha musí být hojná.

Semena podzemnice klíčí rychle, načež semenáčky vysadíme na záhon až po polovině května do prohřáté půdy. Vysazujeme ve vzdálenosti patnáct až třicet centimetrů a do řádků širokých šedesát až sedmdesát centimetrů. Dokud je to třeba, chráníme sazenice především na noc netkanou textilií před pozdními mrazíky.

Jakmile začne podzemnice kvést, omezíme zálivku, aby došlo k opylení květů. Po odkvětu pak sledujeme růst stopek a pomůžeme jim. Jakmile se totiž dotknou země, musíme je přihrnout. Podpoříme tak tvorbu plodů. Poté opět hojně zaléváme.

Arašídy sklízíme za 120 až 150 dní (délka vegetační doby). Zralost lusků poznáme podobně jako u brambor. Prostě sáhneme do země a zkontrolujeme stav lusků. Při sklizni rostliny podryjeme rýčem, uchopíme za nať a opatrně vytáhneme z půdy. Zralé lusky posbíráme a poté sušíme na suchém místě v jedné vrstvě.

Čerstvě nasbírané arašídy můžeme jíst syrové, můžeme je péct, pražit, sušit, nasolovat, nakládat do cukru, dělat z nich sirup a nebo pouze vařit. Syrové arašídy chutnají ihned po sklizni jako hrách nebo fazole.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, abecedazahrady.cz, pixabay.com, shutterstock.com