Vysazování růží (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Růže můžeme vysazovat na jaře nebo na podzim, proč se ale odborníci přiklání právě k výsadbě podzimní? Je to jednoduché, na podzim (v říjnu až listopadu) vysazované rostliny jsou v tuto dobu i v další sezóně mnohem vitálnější a odolnější a v příštím roce nám navíc, a to je hlavní, lépe pokvetou. A o květy jde v případě růží především. Nebo ne? Samozřejmě ano!

Pro výsadbu růží volte říjen až listopad

Pokud je to prostě jen trochu možné, zvolte pro výsadbu růží říjnový až listopadový termín. Jestliže totiž budou růže v půdě již od podzimu, budou mít na jaře mnohem mohutnější síť jemného kořenového vlášení. A to se nám vytvoří právě ještě před příchodem mrazů. Jemné kořenové vlásky pak budou rostliny lépe zásobovat vodou a živinami, což zvýší odolnost rostlin i za nepříznivého jarního počasí. Rostliny nám pak budou svými květy dělat radost až do prvních mrazíků.

Růže, symbol vznešenosti a šlechtitelských snah

Růže jsou neuvěřitelně oblíbené rostliny, symbol vznešenosti a vznešenou atmosféru skutečně vytváří v každé zahradě. Prodávají se přitom neustále atraktivnější kultivary neuvěřitelné plnosti květů, velikosti a nádherných vůní a barev. Šlechtěné jsou navíc i na vyšší odolnost vůči mnoha chorobám. A pokud růže nebudete ošetřovat chemicky, můžete mít květy růží nejen v zahradě a ve váze, ale i v kuchyni jako lahodný i oku lahodící doplněk například salátů a dezertů.

Nádhera růžových květů (Zdroj: Shutterstock)
Nádhera růžových květů (Zdroj: Shutterstock)

Vybíráme pro růže stanoviště

Pro růže volíme zásadně stanoviště s dostatkem světla, zároveň by mělo být vzdušné a otevřené. Určitě se vyhněte zastrčeným a potemnělým zákoutím a rohům, zde růže nevyniknou a nebude se jim na takovém stanovišti ani dařit. Není také vhodné umisťovat růže před živé ploty a to nejen z důvodu stínu, ale také vzniku houbových chorob. Určitě je též třeba se vyhnout mrazovým kotlinám.

Sazenice růží (Zdroj: Shutterstock)
Sazenice růží (Zdroj: Shutterstock)

Kupujeme růže

Sazenice růží je při nákupu třeba důkladně prohlédnout, zda nejsou nemocné a nebo napadené škůdci. Obzvláště škůdci se to v zahradnictvích a zahradních centrech jen hemží a čím větší prodejce s větší prodejní plochou a množstvím nabízených rostlin, tím obtížnější je pro něj zamezit šíření škůdců. Prostě jim na jedné ploše nabízí prostřený stůl. Navíc se škůdci do zahradnictví často zavlečou od pěstitelů, kde probíhá pěstování sazenic též ve velkém.

Vysazujeme růže

Když zjistíte, že jsou sazenice sušší, namočte je na několik hodin do vody. Prostě i s mobilní nádobou ponořte kořenový systém do kbelíku s vodou. Poté rostliny vyjměte z nádob, odstřihněte poškozené kořeny a při výsadbě dejte dobrý pozor, aby se ve výsadbové jámě nekroutily a neohýbaly vzhůru. Na dno výsadbové jámy, která by měla být hluboká cca 30 cm a o stejném průměru, dejte trochu (vrstvičku) hrubšího písku, bude zde velice prospěšnou drenáží. Nové růže nikdy nevysazujte na místo, kde již v minulosti rostly. Pokud to chcete či musíte udělat, je třeba vyměnit půdu. Bohužel. Místo očkování (zhrublá část sazenice) by mělo být při výsadbě těsně pod povrchem půdy. Kořeny je třeba v jámě rovnoměrně rozprostřít a zasypat kvalitní zeminou s příměsí písku. Poté zeminu okolo sazenic utlačte, ještě trochu přisypejte a dopřejte sazenicím pořádnou zálivku.

Výsadba růže (Zdroj: Shutterstock)
Výsadba růže (Zdroj: Shutterstock)

Důležitá je půda

Pokud chcete opravdu krásné a vitální sazenice, které bohatě pokvetou, potřebujete půdu hlinitopísčitou a dobře propustnou, ovšem s dostatečnou zásobou živin. Tato půda by navíc měla být stále mírně vlhká a to především u kořenů, nikdy však ne podmáčená. Zálivku růží pak provádíme vždy pomalu a déle, aby se vláha dostala do celého kořenového systému. Pouze silný proud vody po krátkou dobu je nevyhovující. A vůbec už není vhodná zálivka na listy.

Výsadba růží (Zdroj: Shutterstock)
Výsadba růží (Zdroj: Shutterstock)

Důležité jsou také živiny

Při výsadbě růží je ideální si vytvořit směs ze zeminy, prosátého kompostu, dobře uleželého chlévského hnoje a písku. Během vegetace pak přihnojujeme hnojivem určeným speciálně pro růže. Tato hnojiva mají vyšší obsah fosforu a živiny uvolňují postupně. Přihnojujeme přibližně jednou za šest týdnů.

A jak je to s mulčováním?

V případě růží se vůbec nevyplácí mulčování (nastýlku) ignorovat. Okolí vysazených růží je třeba nastýlat kůrou, slámou, jehličím a nebo pilinami. A to ve vrstvě silné alespoň 5 cm. Pomůžeme tak udržet v půdě vláhu i za parného počasí a zároveň kořenům zachováme ideální teploty (zabráníme přehřívání půdy a kořenů). Navíc se nám v růžích nebude vyskytovat příliš mnoho plevelů. A nakonec tak v zimě ochráníme kořínky před mrazy. Mulčovat je prostě třeba!