Vyvýšené záhony, které vydrží opravdu dlouho

Vyvýšené či též vysoké záhony lze konstruovat z různých materiálů. Nejkratší životnost mají záhony dřevěné konstrukce, pokud však nahradíte dřevěná prkna plastovými, zachováte přirozený vzhled a prodloužíte životnost řádově.

Vysoké záhony z materiálu TRAPLAST™

Tyto výrobky patří do nové série chytrých stavebnicových řešení společnosti Transform a.s. Lázně Bohdaneč. Vyvýšený záhon lze postavit kamkoli, i mimo běžné záhony či zahrádku vůbec. Může být umístěn třeba na ploché střeše, terase, dvoře, balkónu, ale i na chodníku před domem. Přitom se při pěstování rostlin vůbec nemusíte ohýbat. Navíc při zakládání záhonu, tedy jeho vyplnění pěstební hmotou, využijete rostlinný domovní odpad a odpad ze zahrádky, kompost apod.

Vyvýšené záhony jsou ideálním řešením pro každého, kdo chce pěstovat třeba zeleninu nebo bylinky, ale nemá k tomu vhodné podmínky. Vedle toho se však hodí i do každé zahrady vedle běžných záhonů. Vyvýšené záhony jsou také ideální pro zahrady se špatnou, neúrodnou, třeba silně jílovitou půdou. Vlastně jde o jakési obrovské mobilní nádoby. A opět se i v tomto případě opakují zásadní přednosti vyvýšených záhonů. Při péči o rostliny se nemusíte ohýbat, přičemž využijete domovní a zahradní odpad.
Vysoké záhony z materiálu Traplast™ jsou vyráběné v různých velikostech, jejich montáž je jednoduchá, což je typické pro chytrá stavebnicová řešení výrobce. Tyto záhony budou sloužit dlouhé roky, aniž by shnily. Vy se proto můžete plně soustředit na zahradničení a péči budete věnovat tomu, co vám bude ve vysokých záhonech růst.

Délka vysokých záhonů může být 120, 150, 200, 240, 260 a 300 cm, šířka 66, 81, 100, 120 a 130 cm, výška 55, 68, 81, 94 a 107 cm. Barva dílců je hnědá a jednotlivé prvky do sebe zapadnou snadno a rychle. Cena se pohybuje u těch nejmenších od 2120 korun do 7395 korun včetně DPH u těch největších.

Jak založit vyvýšený záhon

Samozřejmě je zde možnost nasypat do vymezeného prostoru zeminu, kompost či zahradnický substrát, ovšem skutečné kouzlo vyvýšených záhonů tkví v jejich způsobu založení. Vyvýšený záhon je zcela nejlepší postavit na volnou půdu a zespoda opatřit pletivem s minimální velikostí oka a fólií. Pletivo ochrání vyvýšený záhon před hlodavci a fólie před plevelem (tedy oddenky a kořeny odolnějších plevelů). Svou výškou navíc vyvýšené záhony brání i šíření plevelů semeny, jelikož ta se šíří vzduchem především v menších výškách. 

Pokud chcete záhon postavit na jakoukoli zpevněnou plochu, je třeba opatřit nepropustnou fólií stěny i dno.

U vyvýšených záhonů se také nedočkáme pošlapaných a zvířaty vyhrabaných míst. Metr vysoko nám psi na záhon skákat zřejmě nebudou a nejen oni. Díky vysokému obsahu humusu a teplejšímu půdnímu mikroklima (pokud záhon opravdu správně založíme) nás též čeká velmi bohatá úroda. Snadnější je také údržba těchto záhonů – nebudeme potřebovat rytí a složité okopávání, pokud záhon samozřejmě správně založíte a budete vhodně střídat plodiny. Rostlinky (bylinky) navíc přečkají na vyvýšeném záhonu i přízemní mrazíky díky vyšší teplotě půdy. Pěstování na vysokém záhoně prostě má ohromnou výhodu - rostlinky odolávají přízemním mrazíkům.
Vyvýšený záhon zahrnuje v ideálním případě svého založení více specifických vrstev, nejen tu drenážní a zeminu. Navzájem zde působí vrstvy zeminy a kvalitního kompostu, na první vrstvu zeminy je navíc vhodné uložit kvalitní organické hnojivo. Třeba sem „našlapeme“ dobře proleželý koňský hnůj a zakryjeme listím, čímž se nám bude uvolňovat teplo, ovšem tento postup doporučujeme až na jaře - přes zimu by se koňský hnůj rozložil a bylo by po teple (teplo vzniká právě urychleným rozkladem tohoto hnojiva). Pokud ale právě nyní vyrobíme vyvýšený záhon, můžete použít třeba chlévský hnůj (chlévskou mrvu), který se rozkládá pomalu a nebo prostě zbytky z domácnosti a zahrady, které se zde postupně rozloží jako v kompostu. Všechny vrstvy na sebe budou navzájem působit a hnilobné procesy vytvoří teplo i v případě, že nesáhneme po koňském hnoji, ale dokonce ani po žádném, jen po kompostu, zemině a domovním a zahradním rostlinném odpadu.

Vyvýšený záhon vrstvíme tak, že na pletivo a fólii uložíme drenáž (pokud bude záhon vyšší než půl metru) a poté promícháváme se zeminou vše, co dům dá – včetně větviček, listí, shnilého ovoce a zeleniny atd. Vlastně tak vytvoříme sofistikovanější formu kompostu s převažující částí zeminy v horní části (u kompostu je tomu opačně – kvalitní humus odebíráme zespoda, ale nebojte, on se vespod vytvoří i v tomto případě). Samozřejmě je nyní řeč o vysokých vyvýšených záhonech. U těch nízkých je to prakticky stejné jako u běžných záhonů, jen jsou o kousek výš a mají obrubu (třeba z 15 až 30 cm širokých prken).

Správně ukládané vrstvy vyvýšeného záhonu ve směru odzdola vzhůru:

  • kartónové krabice bez potisku
  • drobné větvičky a dřevo včetně trouchnivého, případně i kořeny rostlin, 
  • zemina s travou (travní drny, přičemž trávu uložíme směrem dolů, tedy kořeny vzhůru kvůli urychlení odumírání rostlin a jejich rozkladu)
  • organický hnůj (pokud záhon zakládáme na jaře, použijeme koňský)
  • listí, piliny a hobliny, ale i karton
  • shnilé ovoce a zelenina a jiný organický odpad z kuchyně a zahrady
  • jednoletý hrubý kompost
  • vyzrálý jemný kompost (jeho vrstva musí být dostatečně silná, jde již o pěstební substrát)
Transform a.s. Lázně Bohdaneč Poslat poptávku