Zahradní stavby slouží skvěle, jaký je rozdíl mezi altánem, besídkou, pergolou a verandou

V každém případě nám altány i besídky zpříjemní pobyt v zahradě, ale s jedním zásadním rozdílem, besídka je pouze zastřešena a je proto ideální k ochraně před sluncem, kdy nám poskytuje stín. Samozřejmě nás ochrání i před deštěm. Altány bývají v létě naopak dosti nepraktické, jelikož se uvnitř rády přehřívají, mají totiž okny opatřené stěny a také prosklené dveře. Samozřejmě lze za horka okna i dveře zotvírat a pořádně větrat, za silnějšího deště, kdy by dovnitř mohlo zahánět, pak výplně stavebních otvorů zase zavřeme. Určitě jsou však besídky nejen v zahradách, ale i v parcích, častější než altány.

Altán i besídku lze navíc vybavit například krbem, případně sem před nepřízní počasí umístíme přenosný gril a můžeme začít grilovat. Vlastně jde o obdobu zastřešené pergoly a to v obou případech. Moderní bioklimatické pergoly dokonce mohou být jak altánem, tak besídkou a dokonce lze i ovládat zastínění střechy a stěn, případně lze střešní lamely zcela otevřít a dosáhneme tak klasické nezastřešené pergoly. S tím rozdílem, že je z hliníku a plastu.

Besídka, pergola a altán, se také liší svým architektonickým ztvárněním, ale i použitými materiály, i když nejobvyklejší bývá dřevo. Altány jsou vlastně miniaturními zahradními domky obvykle bez inženýrských sítí, nejčastěji zde nebývá ani osvětlení. Uprostřed altánu i besídky najdeme nejčastěji stůl a okolo lavice, někdy však stůl jako součást zahradního nábytku chybí. Altán má stěny, zatímco besídky bývají zpravidla částečně (ale i bohatě) opatřené trelážemi, po kterých se pnou rostliny, čímž dosáhneme ještě většího stínu. Výstavba besídek je oproti altánům levnější a rychlejší.

Altán dokonce může mít i pevné základy, zatímco besídky mají často stejně jako pergoly pouze zabetonované patky, které tyto stavby nesou. Altán i besídka mohou mít čtvercový půdorys stejně jako pergola (pergoly mají nejčastěji půdorys obdélníkový), překrásně ale vypadají altány a besídky půdorysu kruhového či šesti a osmihranu.

Za pěkného počasí si v zahradě vystačíme i s nezastřešenou terasou. Pokud je však příliš velké horko, potřebujeme stín a pokud prší, potřebujeme dokonce i ochranu před deštěm. Prvním stupněm je proto nezastřešená pergola, která částečně stíní, druhým pergola zastřešená, kdy záleží na volbě krytiny. Průhlednou či průsvitnou krytinu pak potřebujeme za velkých veder ještě přistínit.

Pokud pergolu zastřešíme klasickou krytinou, bude pod ní stín stále a pokud zvolíme i vhodnou barvu krytiny, nebude se střecha ani tolik přehřívat. Na druhou stranu mohou být vhodným a levným řešením i plachty, které se pro tento účel vyrábí. Případné přistínění pergoly zastřešené například dutinkovým polykarbonátem, pak může být řízené i dálkovým ovladačem, pokud má pohon. Vedle toho ale může stačit i obyčejná síť či role slámy nebo ratanu.

Pergoly, besídky i altány jsou nejčastěji konstruovány ze dřeva, záleží především na volbě dřeviny a tomu odpovídající životnosti. Nejlevnější je tuzemské dřevo smrkové a borové, které je třeba důsledně ošetřit. Odolnější je například akát a jiné listnaté dřeviny, jsou ale dražší. Dřeviny exotické se pak pro konstrukce těchto zahradních staveb příliš nehodí pro svou vysokou cenu. Životnost některých materiálů je však luxusní. Obvykle jsou cizokrajné dřeviny využívány ke konstrukcím zahradního nábytku, případně dřevěných teras.

Vedle dřeva je dalším alternativním materiálem kov, nádherné jsou pak kované besídky, které jsou v kombinaci s kovaným nábytkem velmi vzdušné a romantické. Použít lze i plast s kovovým jádrem, ale nevypadá příliš pěkně. Ovšem kované besídky jsou velmi drahé, v případě altánů se kov většinou používá jen jako kotevní materiál. Střecha altánu a besídky je většinou obedněna a zakryta střešní krytinou, případně je krytina uložena na latě a zdola ji vidíme.

Veranda je dodatečným přístavkem či organickou součástí domu. Na verandu směřuje obvykle hlavní vchod do domu, přičemž bývá veranda postavena ze stejných materiálů jako dům a může být i zateplená. Obvykle jde o bohatě prosklené a nezateplené místo, které může kromě funkce vstupního zádveří mít i částečnou funkci zimní zahrady, nejčastěji nevytápěné, určené k zazimování rostlin v květináčích. Současná výstavba verandy dosti potlačuje, ale určitě by stálo za zváženou s nimi začít v projektech opět počítat. Dříve byly verandy zcela běžné, nikoli však jako součást tradiční venkovské výstavby, nýbrž ve městech. Vedle toho existují i verandy otevřené, které jsou zastřešené přesahem střechy domu, ovšem zde se již stírají a prolínají pojmy, jelikož někdo takový prvek prostě nazve terasou. Na rozdíl od pouhého zastřešení vstupu do domu však můžeme na takové verandě relaxovat a vlastně nahrazuje pergolu. Čili vedle sebe máme hned dva další pojmy, které pouze zastřešená veranda splňuje – terasa a zastřešená pergola. A aby bylo zmatení jazyků ještě větší, bohatě prosklený altán můžeme považovat za nevytápěnou zimní zahradu. A veranda? Tu lze realizovat i v podobě zimní zahrady.

Zahradní domky často vypadají jako altány obdélníkového či čtvercové půdorysu, ovšem bývají do nich zavedeny inženýrské sítě a bývají také určené k přespávání. Najdeme zde často i toaletu, jednoduchou sprchu a alespoň malý kout, kde si lze uvařit a umýt nádobí. Často jsou také opatřené kamny a komínem, ale nebývají zateplené, proto se zde sice v zimě vzduch rychle ohřeje, ale teplo zase rychle po vychladnutí kamen vyprchá. Zahradní domky si v žádném případě nemůžeme plést s boudami na nářadí. Často je zahradní domek i dosti sofistikovaně vybavenou rekreační chatou, akorát umístěnou v zahradě, ne v lese či u lesa.

Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz