Klimatické změny, střídající se sucha s přívalovými dešti, které u nás probíhají v posledních letech, přinášejí nedostatek podzemních vod, vysychání vodních toků, eroze půdy a ekonomické škody na zemědělských porostech. Tyto vlivy lze mírnit a přispět tak k rozšiřování zelených ploch budováním zelených střech.
V současnosti jsou zelené střechy v Evropě velmi populární. Využívají se při výstavbě velkých administrativních nebo komerčních center a také na obytných a rodinných domech. Nejedná se o žádnou novinku, střechy se zeleným porostem byly známy už v antickém období. Jejich rozvoj v současné době je ovlivněn stále větším zastavováním zelených ploch zejména ve velkých městech, kde je úbytek zeleně nejvíce citelný. Zelené střechy díky schopnostem zadržovat a pozvolna odpařovat vodní srážky pomáhají řešit problematiku přívalových dešťů a zároveň mají i výborné tepelně-izolační vlastnosti.
Dům i zahrada v jednom
Zelená střecha je ekologická, estetická a vysoce funkční zároveň. Dokáže ochránit budovu před extrémní teplotou, přívalovým deštěm i kroupami. Vsakuje a odpařuje zpět do ovzduší srážkové vody a odlehčuje tak kanalizačnímu systému. Vegetace střešních zahrad chrání životní prostředí. Absorbuje škodliviny z ovzduší, obohacuje vzduch kyslíkem a váže oxid uhličitý. Zamezuje také průniku hluku do budovy. Dokáže také prodloužit životnost izolace a ušetřit tak náklady. Vytváří vhodné prostředí pro růst vegetace a život mnoha druhů živočichů. Zároveň tak plní funkci odpočinkové zóny, nahrazuje chybějící parky a zahrady okolo domů. Vedle estetického hlediska přispívají střešní zahrady ke zvlhčování a ochlazování okolního prostředí.
Zelená střecha
Regulace teploty
Díky rostoucí výstavbě zeleň mizí a obrovské plochy betonu a asfaltu zabraňují pozvolnému vsakování dešťových vod do půdy. Města jsou přehřátá a rozdíly teplot ve dne a v noci jsou minimální. Rostliny však dokáží přijatou energii na nějakou dobu zadržet. Vlastnosti zelených střech byly porovnávány s vlastnostmi střech s hydroizolací nebo štěrkovou vrstvou a bylo prokázáno, že zelené střechy dokáží rozdíly extrémních teplot vyrovnat.Na životnost zelených střech má největší vliv fungující hydroizolace. Na ploché střeše se drží sníh a srážková voda, proto je třeba zajistit regulovaný odtok a střechu dobře izolovat. Nejpoužívanějším materiálem pro hydroizolaci je PVC, asfalt nebo plech.
Odvodňovací systém
Zelené střechy dokáží odlehčit kanalizačnímu systému zvláště v období přívalových dešťů. Dokáží vsáknout a odpařit do ovzduší 40 - 90 % srážkových vod. To však neznamená, že není třeba takovou střechu vybavit odvodňovacím systémem. V praxi se odvod dešťových vod z plochých střech řeší buď tradičním gravitačním způsobem, anebo s využitím modernějších podtlakových systémů, které jsou v případě zelených střech vhodnějším řešením. Je to zejména proto, že umožňuje využít menší počet střešních vtoků, svodných potrubí uvnitř objektu a kanalizačních přípojek pod objektem, než je nutné v případě gravitačního systému. Podtlakový systém dokáže odvést více vody za kratší dobu, a proto může mít potrubí podstatně menší průměr. Díky podtlaku proudí voda v potrubí rychleji, nehrozí proto ani usazování nečistot a není třeba vynakládat energii ani náklady na pravidelné čistění potrubí. Podtlakový systém využívá vodorovných sběrných potrubí, která se konstruují bez spádu a nachází se pod střešní konstrukcí. Svislé potrubí (stoupačka) na konci systému pak postačí hned pro několik vtoků a na ležatou kanalizaci je lze připojit v tom nejvhodnějším místě, což usnadní projektování stavby. Příkladem podtlakového systému může být např. Wavin QuickStream. Ten se skládá z odvodňovacího potrubí z HDPE materiálu, střešních vtoků pro různé typy střech a z mnoha tvarovek z polyetylenu. Tento materiál je pružný a spojuje se svařování. Spoje jsou pak při správném provedení stoprocentně těsní a pevné a splní tak náročné požadavky na bezpečnost celého odvodňovacího systému. Tento podtlakový systém je vhodný pro zelené střechy administrativních a obchodních center i průmyslových objektů.
