Plánujete začátkem jarní sezóny vybírat venkovní osvětlení? Dříve, než se do toho pustíte, se seznamte s potřebnými parametry. Výběr vám pak půjde mnohem lépe. Odborníci z Hornbachu prozradí, jaké termíny byste před nákupem měli znát, a jak si pomocí správného osvětlení usnadnit život.
Pohled do mapy odhalí, že nejvýznamněji rozšířené jsou písčité půdy na jihu Moravy a pak na východě Čech. Mimo tyto dva regiony na ně narazíme ještě tu a tam v nivách řek a dalších geologicky podmíněných lokalitách. Podstatné je, že nikde je zahradníci, natož pak agronomové či zemědělci, nevítají s nadšením. Písčité půdy jsou totiž jiné.
Je to skleník, ale moc z něj vidět není. Z nemalé části svého objemu je totiž skrytý v zemi. Zakopaný. Chytře zužitkovává dostupné zdroje, a přitom se nenáročnou cestou dobírá optimálního stabilního klimatu. Pokud pomýšlíte na pěstování exotického ovoce, je dobrou volbou. Pomeranče v něm můžete pěstovat i když venku sněží.
Jílovitá půda v zahradě nevěstí nic dobrého. Přestože existuje mnoho rostlinných druhů včetně dřevin, které si s ní poradí, určitě je vhodnější tuto těžkou půdu změnit, zlepšit. Jak?
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
S titulkem článku samozřejmě nebude spousta lidí souhlasit. Někdo si nedovede představit své každoroční snažení v zahradě bez pravidelného řezu dokonale střiženého živého plotu. Pozemek bez oplocení je sice také fajn, ale v našich končinách nejde o věc obvyklou. Přece jen když vezmeme v úvahu úroveň civilizace vůči poctivosti a dodržování psaných i nepsaných pravidel, nevyjde z takových čísel významná část naší populace vůbec dobře. Plot je u nás prostě zvykem, normou, obvyklým řešením. Chrání naše soukromí i majetek. Mnoho lidí však touží po takovém plotu, o který se nebudou muset starat.
Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Zahrada by měla spíše připomínat nedbalou eleganci tuláka okolní přírodou, neměla by se stydět za druhy typické pro dané místo, naopak by je měla vyzdvihnout a citlivě zapojit. S tuláckou holí v ruce, šátkem okolo krku, kloboukem a fotoaparátem vymyslíte mnohem lepší koncepci zahrady, než když si nakoupíte tuny moudrých knih.
Alpinker Luserna je označení pro keramické dlaždice s efektem přírodního kamene, které jsou určeny především pro venkovní podlahy. Jejich povrch napodobuje strukturu a odstíny autentické přírodní kamenné dlažby Luserna.
Jedni se rozplývají nad názorným příkladem recyklace a chytře zužitkovaným odpadem. Druzí se hrozí toho, co by z nich mohlo unikat do půdy a jak by to mohlo kontaminovat úrodu. Mají staré pneumatiky na zahradě místo?
Na první poslech to zní jako hodně pohádkový úkol. Podobně jako cesta za lízátkovým pokladem anebo výprava s jedním prstenem k Hoře osudu. Ve skutečnosti je to navýsost praktická záležitost, které obětujete pár minut jeden jediný den, a bude vám pomáhat už napořád.
Ne nadarmo lesy lidem připomínají zelené katedrály. Při procházce lesní samotou oceníte celou tuhle stavbu. Sloupořadí kmenů, podepírající klenbu korun stromů, jež jsou pomyslnou střechou vzdušného obydlí. Dalo by se v něčem takovém opravdu bydlet?
O drsné probuzení z hezkého nazelenalého snu se postarala aktuální studie, která na vzorku desítek městských farem v Evropě a USA hodnotí uhlíkovou bilanci jejich produkce. Podle ní mají městské farmy k udržitelnosti pořádně daleko, emisně jsou totiž šestkrát intenzivnější, než klasika s traktorem na poli.
Plány, vizualizace, trojrozměrné modely, profily a řezy, rozkreslení. Architekti při navrhování projektů pracují s širokou škálou grafických prostředků, jimiž vám chtějí ukázat, jak to bude vypadat, až to jednou bude hotové. Smutnou pravdou ale zůstává, že fantazie většiny běžných smrtelníků nepracuje úplně tak, jak si architekti přejí.
Dobré nápady nestárnou. A když se omrzí, stejně se k vám po čase vrátí jako bumerang. To je také přesně případ pařezových zahrádek. Ze zahradnické módy už vyšly nejméně třikrát, ale už jsou zase zpátky. Protože oplývají tajemnou krásou, jsou nenáročné, odolné. A dají se vytvořit na minimální ploše.
Z krmítek vypasení ptáci se stávají až příliš silnými, nepřirozenými konkurenty jiným ptačím jedincům. Navíc ptactvu neprospívá jakékoli krmivo, mnohé ani nepřijmou. A některé druhy se ke krmítkům uchýlí až když z přírody zmizí jejich přirozená strava, jiné se ani nepřiblíží. Nejlepší je vlastně vysazovat v zahradách původní druhy dřevin a jiných rostlinných druhů, které ptáky v zimě zasytí. A místo krmítek raději na podzim stavět a rozvěšovat ptačí budky.
Suchý potok, na první poslech to zní asi tak podobně užitečně jako nealkoholické pivo anebo káva bez kofeinu. Ve skutečnosti jde o vysoce estetický prvek, který není těžké vytvořit a přitom dodá nevšední osobité kouzlo každé zahradě. A nejde jen o krásu, umí být i zatraceně užitečný. Kdy? Když je hodně vody! To se stává potokem mokrým.
PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.
